Když poznáte člověka, který jde do všeho po hlavě. Je to vaše krevní skupina, ale zároveň profesionál na TOP úrovni. Věta, kterou mě Šárka přesvědčila o všech svých schopnostech a profi dovednostech zněla: „Markét, ctím šestinedělí, ale pak ty děti dávám na koně.“ Ano, i tyto maličké drobky Mgr. Šárka Smíšková s jistotou profesionála pokládá na koně, aby jim pomohla v normálním psychomotorickém vývoji. Její odvaha, upřímnost a otevřenost mi nejednou pomohli se znovu nadechnout a pokračovat v mé odborné práci. A tak článek o hipoterapii je ukázkou, spojení teorie a praxe.
Hipoterapie je terapeutická metoda, při které spolupracuje člověk a kůň. Oba společně poskytují péči potřebnému člověku či človíčku. Má vícero podob?
Můžeme využít kontaktu a komunikace s koněm, koně obstarávat, pečovat o něj, učit se o něm, ale také můžeme využít to, co ostatní zvířata nenabízí. Můžeme na koně nasednout a nechat se nést, vézt.
To díky tomu, že pohyb koňského zadku, který je pro koně motorem – zdrojem pohybu, generuje stejné pohybové křivky, jako pánev člověka při chůzi. Na této skutečnosti je založena metoda hipoterapie, která patří do fyzioterapie, péče o pohyb a vše, co s ním souvisí.
Máme dvě nohy, dvě ruce a ty se v pohybu střídají, kříží. Osa ramen rotuje kolem osy těla proti ose pánve a s každým krokem se směr jejich rotace vystřídá. Jmenuje se to celé zkřížený pohybový vzor. Stejný má kůň. Rozdíl je jen v použití předních končetin, které kůň používá jako podpěrné. Jeho pohybu se tak dá využít k „opravám“ chyb v pohybu člověka. Vlnící se koňský hřbet dá pánvi stejné informace o jejím postupu prostorem, jako zdravé lidské nohy při chůzi. A když jde o malého človíčka, který ještě ani sám nechodí, ukáže mu, jaké svaly má při chůzi použít, posílí je a nechá tělo přivyknout na to, jaké to je, pohybovat se v prostoru a tento pohyb svým centrálním nervovým systémem řídit. Nikde na světě nenajdeme takový generátor pohybu, jakým je koňský hřbet, který by byl tak dokonale shodný s pohybem naším.
Pravda, jezdí se i na velbloudech, ale na rozdíl od koně, koráb pouště se pohybuje mimochodem, kdy vpřed jdou obě pravé končetiny, střídány vzápětí oběma levými. Chybí zkřížený vzor. A právě zkřížený pohybový vzor je to, co se musí začít učit každé miminko už od příchodu na svět. Má ho samozřejmě vrozený v podobě genetického kódu pro pohyb, který má každý živý organizmus. Charakteristika pohybu pro daný druh je předem dána.
Proč tedy dochází k pohybovým poruchám?
Důvodem je chyba v „komunikaci“ v systému vzniku a řízení pohybu.
Když se narodí miminko předčasně, nedozrálo svých 9 měsíců v nitru dělohy, jeho mozek je také nezralý. Nebyl mu, stejně jako mnoha dalším systémům, dopřán potřebný čas se vyvinout do té míry, aby po narození dítěte mohl plnit všechny potřebné úkoly, které má s tak zásadní změnou prostředí, ve kterém se plod vyvíjel a v jakém má fungovat po příchodu na svět. Snaha každého organizmu je udělat všechno pro své zachování a předčasně narozené dítě se dnes dočká z naší strany masivní podpory.
V inkubátoru má zajištěn tepelný komfort, umíme zajistit výživu, kterou mělo dosud přes pupečník, stejně jako zásobování organizmu kyslíkem, víme, jak řešit komplikované situace, které mohou nastat.
Základním projevem živého organizmu je pohyb.
S tím si nedonošenec poradit sám moc neumí. Proto mu zajistíme uložení v měkkém hnízdečku, připomínající nitro dělohy. Když to stav a situace dovolí, jemně ho začínáme seznamovat i s tělem a jeho ovládáním, prostřednictvím výbavy, která je k dispozici, tedy s nevyzrálým centrálním nervovým systémem. Metodou volby je v této době reflexní terapie pana profesora Václava Vojty.
Co je korigovaný věk?
Rozdíl mezi plánovaným datem narození a skutečným datem narození určuje korigovaný věk dítěte, který nám říká, kolik by dítěti bylo, kdyby se narodilo v termínu porodu. Podle korigovaného věku také posuzujeme, co už dítě umí a co umět má, protože pohybový vývoj po narození plyne také podle daných zákonitostí.
Bavíme se tady o předčasně narozených, ale z praxe víme, že k poruchám pohybového vývoje dítěte může dojít i z jiných příčin.
To je pravda. I komplikovaná situace v děloze matky, při porodu, nebo i po něm (a to i u donošeného miminka), může mít za následek nerovnoměrný a komplikovaný pohybový vývoj dítěte a to většinou ze dvou důvodů. Mohlo dojít ke krvácení do mozku dítěte, nebo mohl být mozek vystaven nedostatku zásobení kyslíkem, pak hovoříme o asfyxii. Zasažen je mozek, kde pohyb vzniká a odkud je řízen. Hovoříme pak o pozitivní rizikové anamnéze dítěte a je namístě nejen sledovat jeho celkový a pohybový vývoj, ale podporovat rozvíjení náhradních mechanizmů řízení pohybu.
Když tato situace nastane nastupuje ihned fyzioterapie?
Fyzioterapie je až třetím krokem v pořadí. První dítě musí vyšetřit neurolog. Pak se stanoví diagnóza. A až poté nastupuje fyzioterapie, přičemž možnost cíleného působení na centrální nervový systém nám opět nabízí Vojtův princip.
Je pravda, že dnes vidíme stále častěji potíže s pohybovým vývojem i u donošených zdravých dětí?
Ano. Maminky i přes (anebo právě proto) nadbytek různých instruktážních článků a videí velice často s miminkem nevhodně manipulují, nesprávně ho nosí, nedbají na zajištění správné polohy při kojení či krmení.
Čím si myslíte, že je to způsobeno?
Chybí jim zřejmě rady babiček, které vždy věděly, jak miminko zavinout do povijanu, dnes přejmenovaném na rychlozavinovačku, jak ho dát správně odříhnout a jak ho zajistit při spaní, aby bylo klidné a spokojené. Vícegenerační soužití se dnes nenosí. Děti jsou chovány i v době, kdy potřebují trénovat svůj pohyb těla v prostoru na gaučích a na postelích, což jim neumožňuje pevnou oporu o podložku a tak si poté s pohybem na zemi neumí poradit.
Vraťme se, ale k úvodu našeho povídání. Zajímá mě, kdo může poskytovat hipoterapii a jak poznáme dobrého specialistu v metodě hipoterapie?
Na první otázku odpovídám. Fyzioterapeut nebo ergoterapeut se specializačním kurzem Hiporehabilitace, Hipoterapie nebo Hipoterapie ve fyzioterapii a ergoterapii – provádí a vede vlastní lekce HTFE – vybírá koně pro klienta, určuje polohu na koni, tempo kráčejícího koně a délku terapie i celé intervence. Důležité jsou základní informace. Měl by být v tomto oboru vzdělaný. Neméně důležitý je i počet let praxe.
Mgr. ŠÁRKA SMÍŠKOVÁ
je fyzioterapeutka, která se spolu se svými koňskými
kolegy zaměřuje na léčbu pohybových a koordinačních obtíží u dětí.
Má certifikát v metodice Reflexní terapie
podle Václava Vojty, absolventka kurzu Dlouhodobá
specializační příprava pro práci v hiporehabilitaci pod hlavičkou Ministerstva zdravotnictví ČR.
Máma třech dětí, majitelka dvou terapeutických koní.
Rozhovor vedla: Markéta Křížková
Foto: archiv Šárky Smíškové