Průzkum mezi pacienty: Polovina nedodržuje předepsanou léčbu

Přibližně polovina pacientů s vysokým tlakem nedodržuje pokyny k léčbě. Horší jsou mladí, muži, kuřáci a chronicky nemocní, kteří musí užívat více léků. Vyplývá to z průzkumů, které byly prezentované k Týdnu adherence. Důvody, proč pacienti léky neberou, má zjistit březnový průzkum ve 150 ordinacích. Jeho výsledky by měly být zveřejněny letos v září.

„Léky, které pacient nebere, nefungují a adherence k léčbě je zásadním předpokladem úspěchu jakékoli terapie,“ říká předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpán Svačina. Adherencí lékaři označují ochotu pacienta spolupracovat s lékařem, kromě užívání léků jde například o dodržování diety, pohyb nebo zanechání kouření.

Největšími hříšníky, co se dodržování léčby týče, jsou podle odborníků lidé s vysokým tlakem, cholesterolem a diabetici II. typu. „Nemoc je přímo nebolí ani nijak neomezuje. Špatná adherence jim vše „spočítá“ až později. V mé ordinaci nedodržuje léčbu 20–30 % pacientů, kteří mají vysoký tlak, cholesterol nebo cukrovku,“ uvádí praktický lékař Igor Karen ze Společnosti všeobecného lékařství.

A potvrzuje to i letošní průzkum Ipsos, provedený mezi 1 000 Čechy a Slováky s cukrovkou II. typu a těmi, kdo trpí vysokým tlakem nebo vysokým cholesterolem. V něm se k nedodržování předepsané léčby přiznávají samotní pacienti. „Více než polovina diabetiků a hypertoniků připouští, že své léky neužívají přesně. Jako nejčastější důvod uvádějí, že zapomněli nebo měli dojem, že léky v daný moment nepotřebují,“ říká Svačina.

Podle předsedy České společnosti pro aterosklerózu Michala Vrablíka, ovlivňuje ochotu a schopnost pacienta dodržovat léčbu mnoho věcí. „Například zda nemoc pacienta akutně trápí, jak trvá dlouho, kolik léků denně užívá, zda má nežádoucí účinky po braní svých léků, zda chápe, co mu lékař říká, jestli se s nemocí smířil nebo také doplatky léků,“ vysvětluje Vrablík.

„Odborné studie ukázaly, že i lidé, kteří prodělali infarkt, stejně do 2 let přestali v 50 % brát léky tak, jak by měli. U těchto pacientů je pak riziko opětovné příhody o 50–80 % vyšší.“ Vlastní zkušenost má paní Simona (49), které stejně jako jejímu bratrovi lékaři našli vrozenou poruchou metabolismu, která způsobuje výrazné zvýšení hodnot cholesterolu v krvi.

Při ní se v cévách hromadí cholesterol, a pokud se pacient neléčí, hrozí mu riziko srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody. „Lékař mně i bratrovi vysvětlil, co je to za nemoc a jaké jsou její důsledky, pokud se nebudeme léčit,“ vzpomíná paní Simona. Zatímco ona od 18 let začala pravidelně užívat léky, její bratr přistoupil k nemoci opačně. „Tato nemoc nebolí a člověk si ani neuvědomuje, že je nemocný, dokud se neobjeví komplikace. Bohužel můj bratr nedbal doporučení a léky prakticky nebral. Došlo to až tak daleko, že ve 34 letech zemřel na infarkt,“ říká.

Podle Vrablíka s dodržováním léčby mívají často problém právě mladí lidé, kteří nemoc odmítají. „U mladšího pacienta je až 2,5× vyšší riziko, že přestane užívat léčbu, ve srovnání s pacienty po padesátce,“ dodává.

Z průzkumu mezi pacienty s vysokým tlakem, vyplynulo, že největší potíže s dodržováním léčebného režimu mají hypertonici-kuřáci, kteří si nepravidelně kontrolují krevní tlak a mají po lécích nežádoucí účinky. „Lékař by se na takové skupiny pacientů měl zaměřit, vše jim pořádně vysvětlit, zdůraznit důležitost dodržování režimu a pravidelných kontrol,“ dodává Svačina.

Důležitá je také spolupráce lékárníků. To, že pacient nebere léky, jak má, odhalí podle předsedy Sekce nemocničních lékárníků České farmaceutické společnosti Michala Hojného každý šikovný lékárník dobře zvolenými dotazy. „Doba je uspěchaná a pacient nechce lékaře „otravovat“, občas nenajde odvahu se na vše pořádně vyptat. Někdy lékaři – autoritě – nepřizná, že mu lék nedělá dobře. Poctivě si jej vyzvedne v lékárně a pak jej hodí do koše,“ říká Hojný s tím, že právě zde může pomoci lékárník. „Léčba pacienta předepsáním přípravku nekončí. V lékárně můžeme pravidelně apelovat na pacienty s vysokým krevním tlakem, aby si pravidelně kontrolovali krevní tlak, a u diabetiků glykemii.“ Roli v dodržování léčby podle Hojného hraje i to, jak jsou léky zabaleny a jejich forma – zda se například dobře polykají.