Když v roce 1998 vyhlásila Světová zdravotnická organizace program vymýcení spalniček, nikdo v tuto chvíli nepředpokládal, že by se nepodařilo díky očkování tento program splnit. S odstupem času se ukazuje nová realita. Díky možnostem lépe a rychleji cestovat a změně postoje lidí k očkování jsou spalničky opět na vzestupu.
Spalničky se vyskytují na celém světě a patří k nejnakažlivějším infekčním onemocněním. Nejčastěji se projevují horečkou, zánětem spojivek a vyrážkou. Nebezpečnou komplikací je pak zápal plic a postižení centrálního nervového systému. Mohou postihnout děti, ale i dospělé.
Jedinou a nejúčinnější prevencí je očkování proti spalničkám, které se provádí u dětí starších 12 měsíců; děti očkované v mladším věku nemusí vytvořit dostatečné množství protilátek. Pravidelné očkování je hrazeno a provádí se kombinovanou živou očkovací látkou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. První očkovací dávka se aplikuje u dětí nejdříve první den třináctého měsíce po narození dítěte, nejpozději však do dovršení osmnáctého měsíce věku dítěte. Druhá dávka očkovací látky proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám se podává od dovršení pátého roku věku dítěte do dovršení šestého roku věku dítěte.
Zvláštní očkování proti spalničkám bylo od 1. 1. 2018 vzhledem k epidemiologické situaci v ČR zavedeno u lidí, kteří jsou nově přijímáni do pracovního nebo služebního poměru na pracovišti infekčním nebo dermatovenerologickém. Očkování je hrazené a provede se aplikací jedné dávky očkovací látky. U lidí s prokazatelně prodělaným onemocněním spalničkami a u lidí s pozitivním titrem IgG protilátek proti viru spalniček se očkování neprovede.
UNICEF varuje, že počet případů spalniček v Evropě a Střední Asii v roce 2023 raketově vzrostl o 3000 procent ve srovnání s minulým rokem. Problém je zejména v zemích jako Kazachstán, Kyrgyzstán a Rumunsko. Očkování proti spalničkám je proto doporučeno zejména cestovatelům, pokud jedou do oblastí, kde se onemocnění vyskytuje. Doporučené očkování proti spalničkám hrazeno není a platí si ji pojištěnci sami. Mohou při tom využít preventivní programy na podporu očkování své zdravotní pojišťovny.
Očkování živou vakcínou nelze provést u lidí se sníženou imunitou z důvodu chronického onemocnění nebo po podání léků na snížení imunity např. po transplantaci.
Onemocnění má dvě fáze. První trvá asi 4 dny, začíná vzestupem teploty, rýmou, kašlem a zánětem spojivek. Druhou vlnu horečky následuje výsev vyrážky, která začíná za ušima a na zátylku a poté se šíří na obličej, dále na trup a končetiny. Po 5 dnech prudce klesá horečka a bledne vyrážka. Onemocnění může probíhat s komplikacemi jako jsou zánět plic, mozku, středního ucha. Komplikace jsou častější u malých dětí a dospělých. V současnosti nejsou vzácností modifikované průběhy spalniček u lidí, kteří sice byli očkováni v dětství a došlo u nich k poklesu či vyvanutí imunity. Příznaky onemocnění jsou jen mírné a vyrážka nemusí mít typický charakter výsevu.
Spalničky
Inkubační doba: obvykle 7–21 dní.
Původce: virus spalniček (rod Morbillivirus).
Zdroj: nemocný člověk.
Přenos: vzdušnou cestou (prostřednictvím respiračních kapének) při mluvení, kašlání a kýchání nemocného jedince; vstupní branou viru jsou spojivky a sliznice dýchacích cest.
Období nakažlivosti, vnímavost, imunita: spalničky patří k nejnakažlivějším infekčním onemocněním. Období nakažlivosti začíná den před začátkem prvních příznaků a končí do čtyř dní po vzniku vyrážky (exantému). Vnímaví jsou všichni lidé, kteří nemají protilátky proti spalničkám po očkování nebo prodělaném onemocnění spalničkami.
Text: Markéta Křížková