Podle aktuální statistiky WPR vystřídají Češi za život průměrně devět sexuálních partnerů. Ačkoli toto číslo není v porovnání se zbytkem světa nejvyšší, je jedním z faktorů, které přispívají k tomu, že se u nás každoročně nakazí tisíce lidí pohlavními chorobami. Říkáte si, že se vás to netýká? Zdravotní riziko s sebou nese každý, i stálý sexuální partner – pokud nebyl testován. Téma ale naštěstí přestává být tabu a objem testů na pohlavně přenosné infekce každý rok roste. Přesto však kolem těchto onemocnění přetrvává řada zažitých omylů.
Mýtus 1: Když nemám příznaky, nic mi není
Naopak, řada pohlavně přenosných infekcí může probíhat zcela bez příznaků. Jedná se například o chlamydie, které jsou dle interních dat laboratoří SYNLAB jedněmi z nejčastějších. „Za duben a květen 2026 jsme zaznamenali přibližně o čtvrtinu vyšší záchyt pacientů pozitivních na patogen Chlamydia trachomatis, než je v našich laboratořích dlouhodobá průměrná hodnota za stejné období. Toto onemocnění je často bezpříznakové, nakažení o něm nemusí vůbec vědět a mohou ho nevědomky předávat dál. Dlouhodobě neodhalené pohlavně přenosné infekce přitom mohou způsobit záněty i potíže s plodností,“,“ říká mikrobioložka RNDr. Aneta Medonosová z laboratoře SYNLAB.
Mýtus 2: Týká se to jen promiskuitních lidí
Pohlavní infekce nejsou výhradně otázkou promiskuity. Samozřejmě platí, že s počtem sexuálních partnerů riziko nákazy roste. Neznamená to však, že při prvním nebo jediném sexuálním kontaktu je člověk vůči infekcím imunní. Některé se navíc mohou přenést i bez pohlavního styku – kapavka líbáním, herpes pouhým třením kůže nebo HIV prostřednictvím krve (sdílením jehel při užívání drog, při transfuzi, tetování, piercingu nebo akupunktuře).
Mýtus 3: Ženy trpí pohlavními chorobami častěji než muži
Pohlavně přenosné infekce postihují obě pohlaví. Mohlo by se zdát, že častěji jimi trpí ženy, což je však zkreslení způsobené pravidelnými gynekologickými prohlídkami, na kterých je nákaza mnohdy odhalena. Muži svou obdobu gynekologických kontrol nemají. Pokud je u nich infekce bezpříznaková, nemusí se na ni vůbec přijít, a jsou tak častějšími přenašeči.
Zájem mužů o testování pohlavních chorob však v poslední době výrazně stoupá. „Meziročně pozorujeme postupné navyšování počtu testovaných mužů. Ženy v souboru vyšetřovaných pacientů obvykle představovaly přibližně 60 %. Nyní se blížíme k poměru 1 : 1,“ říká RNDr. Aneta Medonosová.
Mýtus 4: Když nejsem sexuálně aktivní, nemoc zmizí
Pohlavně přenosné infekce nejsou výhradně záležitostí aktuálního sexuálního života. To, že člověk nějaký čas sexuálně nežije, neznamená, že případná infekce sama odezní. Naopak, může se dál tiše rozvíjet, poškodit reprodukční zdraví nebo se při příštím kontaktu přenést na dalšího partnera. Jedinou cestou, jak mít jistotu sexuálního zdraví, je laboratorní test.
Ani dlouhodobý nebo letitý vztah přitom nemusí automaticky znamenat jistotu. „Pokud se partneři netestovali na začátku vztahu, je vhodné to kdykoli v průběhu dohnat. Obzvlášť pokud má jeden z nich zdravotní potíže, nebo plánují dítě,“ dodává MUDr. Jarmila Bečvářová, vedoucí laboratoří SYNLAB. Při průchodu porodními cestami se případná pohlavní choroba může přenést z matky na dítě.
Mýtus 5: Testování je nepříjemné a ostuda
Testování pohlavních chorob již většinou nebývá výrazem nedůvěry vůči partnerovi jako spíš zodpovědnosti k sobě i druhému. Vyšetření dnes probíhá zcela diskrétně a čím dál častěji ho lidé podstupují na vlastní náklady. „Významný meziroční nárůst zájmu o testování je patrný ze strany samoplátců. Často přitom volí komplexní vyšetření STD plex, které pomocí metody PCR prověří až
7 pohlavních nemocí z jednoho vzorku moči. Aktuálně připadá na samoplátce přibližně každý čtvrtý vzorek vyšetřovaný touto metodou. K trendu pravděpodobně přispívá snadná a rychlá dostupnost testu i větší míra anonymity oproti návštěvě u lékaře,“ popisuje RNDr. Medonosová.
Cena vyšetření se odvíjí od počtu vyšetřovaných infekcí. V případě, že testy indikuje ošetřující lékař, hradí je zdravotní pojišťovna. Kdokoli si chce preventivně ověřit, zda se nenakazil, může o testování kdykoli požádat jako samoplátce, tedy bez žádanky. Test, který z jednoho vzorku moči prověří až sedm původců pohlavních chorob, lze zakoupit jako balíček online na www.eshop-synlab.cz. Následně stačí donést ranní moč do vybraného odběrového pracoviště. Výsledky přijdou do dvou pracovních dní v zabezpečeném e-mailu, takže se k nim nikdo jiný než vy nedostane. V případě pozitivního výsledku je ale důležité neotálet s návštěvou lékaře, který doporučí další postup.
Mýtus 6: Pohlavní choroby jsou těžko léčitelné
Většinu běžných pohlavně přenosných infekcí lze dnes léčit cíleně nasazenými antibiotiky, zpravidla ambulantně a bez nutnosti hospitalizace. „Dokonce i tak závažná onemocnění, jako je syfilis nebo HIV, lze při včasném záchytu velmi dobře zvládat. Moderní medicína nabízí účinnou léčbu, která výrazně prodlužuje a zkvalitňuje život,“ říká MUDr. Bečvářová.
Mýtus 7: Když už něco mám, stačí přeléčit jen mě
Jednou z nejčastějších chyb při léčbě pohlavně přenosných infekcí je léčba pouze jednoho z partnerů. Pokud se druhý z páru netestuje, případně neléčí současně, může dojít k opakovanému přenosu a celý koloběh infekce se opakuje. Do ukončení léčby je rovněž vhodné vynechat sexuální kontakt, aby se infekce nepřenášela dál.
Diagnózu je namístě sdělit také předchozím partnerům. Některé zdravotnické instituce nabízí v odůvodněných případech pomoc s anonymním kontaktováním.