Lepší kvalita spánku i psychická pohoda seniorů. To je výsledek vědeckého experimetnu, který zkoumal vliv osvětlení přizpůsobeného biorytmům seniorů. Provedl jej výrobce speciálního osvětlení Spectrasol ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ) a Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) v Domově seniorů v Berouně. Vědci už podobně prokázali i pozitivní vliv tohoto osvětlení na pozornost studentů.
Světlo, které okem vidíme, je složeno z několika barev světelného spektra, jejichž poměr se během dne mění. Mění se i celková intenzita světla. Děje se tak každý den, po milióny let a naše oči se tomuto přírodnímu rytmu dokonale přizpůsobily. Až nedávné vědecké výzkumy ale odhalily jak moc. Ukazuje se, že aktivitu a zdraví člověka výrazně ovlivňuje právě spektrum světla v našem okolí a jeho intenzita. Střídání dne a noci, a tím i změny světelného prostředí kolem nás, výrazně ovlivňují biologické procesy v našem těle a to i kvalitu spánku.
Právě vlivu osvětlení na kvalitu života se věnoval experiment nastavený na míru seniorům.
“Naši nejstarší spoluobčané si zaslouží tu nejlepší péči, kterou jim můžeme dát. Povoláním jsem zdravotní sestra, takže vím, jak je podpora péče o starší a nemocné důležitá, a proto jsem si ji stanovila jako jeden ze svých klíčových cílů. Vědci jednoznačně konstatují, že testovaná speciální světla jsou významným přínosem pro zlepšení symptomů stárnutí seniorů, a proto budeme zvažovat i jejich další aplikaci,” řekla radní Středočeského kraje pro oblast sociální Aneta Heřmanová, která podpořila uskutečnění pilotního projektu a experiment v Domově seniorů v Berouně.
„Zatímco denní světlo podporuje kognitivní výkon a dobrou náladu, večerní světlo, díky inovativně vyřešené distribuci, bohatě postačuje pro zrakovou orientaci klientů i personálu,” vysvětlil expert na světelné systémy ze Spectrasolu Hynek Medřický.
„Obyvatelé pečovatelských a seniorských domů jsou často méně pohybliví a zejména v zimních měsících, kdy by naopak měli být co nejdéle na přirozeném světle, zůstávají mnohdy celé dny uvnitř budov. V noci špatně spí, v důsledku toho častěji svítí, a bývá zvykem, že i personál pečovatelských institucí si při nočních kontrolách seniorů rozsvěcuje plné stropní osvětlení,” shrnul nejčastější problémy špatného osvětlení interiérů ředitel Domova seniorů v Berouně Ondřej Šimon.
To pak výrazně snižuje pro lidské tělo potřebný kontrast mezi dnem a nocí a negativně se promítá do zdravotního stavu seniorů.
„Vyměnili jsme osvětlení v šesti pokojích včetně předsíní a koupelen, v hlavní jídelně, ve dvou sesternách, ve tvůrčí dílně a na hlavní chodbě. Ve spolupráci s odborníky z ČVUT se podařilo zkonstruovat osvětlení pro denní svícení, které se spektrálně blíží přirozenému světlu od slunce, dále večerní svítidla, která mají nízký obsah modré složky spektra jako ve slunci při západu a třetí noční světelný systém, kde je v tuto dobu biologicky toxická modrá složka úplně eliminována, jako například ve světle z ohně,“ popsal Mědřický.
Vědecký tým sledoval biologické a psychologické funkce seniorů pomocí testování. Měřili míru aktivity i kvalitu spánku a další parametry. Sledovali také rytmus hladiny melatoninu ve slinách.
Melatonin je nazýván hormonem noci, který produkuje část mozku. Nevhodné světlo v noci jeho tvorbu narušuje a jeho hladina v těle pak okamžitě klesá. Melatonin zbavuje tělo nebezpečných volných radikálů, má protizánětlivé a protinádorové účinky a napomáhá také usínání. Je proto důležité udržovat jeho noční hladinu co možná nejvyšší.
„Výzkumu se účastnilo celkem 19 klientů domova seniorů v Berouně a 13 dobrovolníků z řad personálu,” upřesnila Lenka Maierová z ČVÚT.
Výsledky ukázaly, že u klientů z testované skupiny se statisticky významně zvýšilo množství melatoninu.
„Poklesla hladina residuálního denního melatoninu, což pozitivně korelovalo se snížením míry denního pospávání, tzv. napu. Klienti z pokojů s biodynamickým osvětlením se po deseti týdnech zlepšili také v kognitivním výkonu měřeném Addenbrookským kognitivním testem, a míra zlepšení pozitivně korelovala právě se zvýšenou amplitudou melatoninu,” konstatovala k pozitivním výsledkům studie docentka Zdeňka Bendová.
Měření zároveň prokázala zlepšení pohybové aktivity a spánku.
„Senioři v testované skupině navíc po výměně osvětlení sami popisovali zlepšení spánku, nálady a bezpečnosti pohybu v noci, což také potvrzuje pozitivní přínos biodynamického osvětlení pro kvalitu jejich života,” dodal Ondřej Šimon.
Podobně úspěšné výsledky prokázal loňský experiment s pro-kognitivními svítidly na pražských gymnáziích. Díky osvětlení dosahovali studenti lepších výsledků a soustředění.
„Je dobře napodobovat přirozené osvětlení, aby mělo všechny složky, včetně azurové barvy, protože se vždycky ukazovalo, že čím intenzivnější osvětlení bylo, tím více se zlepšovala paměť a soustředění. Tady je to ještě posíleno o kognici, to je nesmírně důležité,“ řekla k výsledkům experimetnů s pro-kognitivním osvětlením přední česká biochemička a bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky prof. Helena Illnerová.
„Myslím si, že by mělo velký význam zavedení v nemocnicích během dne, protože tam pacienti nechodí ven a nemají dostatek přirozeného osvětlení, tohle by jim ho nahradilo a podpořilo mimo jiné i regeneraci organizmu. Pak je problém hlavně u starších lidí, ti mohou mít kvůli změně režimu problémy se spánkem,“dodala Illnerová.
Výsledky spolupráce specialistů v oblastech světelné techniky, biologie a psychologie znovu ukazují význam světla a světelných cyklů pro lidské zdraví a celkovou kvalitu života. Prokazují, že řešit odlišnosti a specifické parametry osvětlení pro denní a noční dobu má nepochybně smysl, a to zejména u osob, které jsou například z důvodů své fyzické kondice izolovány od přirozeného denního a slunečního světla.