Call centra pro Chytrou karanténu stála přes 120 milionů. Náklady se zvyšují

Operátorka call centra. Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Za služby call center pro Chytrou karanténu zaplatilo ministerstvo zdravotnictví v prvním čtvrtletí 121 milionů korun. Podílejí se na trasování kontaktů nakažených pro hygienické stanice a obsluhují linku 1221.

Vyplývá to z hodnoticí zprávy projektu Chytrá karanténa 2.0 v prvním čtvrtletí letošního roku. Pro letošní rok je na něj vyčleněno v rozpočtu 400 milionů korun.

Ministerstvo využívá 475 operátorských míst, každý den na 11 hodin, tedy asi tisícovku lidí. „Vzhledem k aktuálnímu poklesu počtů nakažených využití komerčních operátorů v oblasti trasování umožňuje uvolnění operátorů poskytnutých jako výpomoc Policií ČR, Armádou ČR a dalších státních organizací, snížit počty externistů hygienických stanic a uvolnit kapacity hygieniků pro jiné úkoly,“ píše se v dokumentu.

Většina částky schválené na letošní rok jde do rozpočtu ministerstva zdravotnictví, které za ně nakupuje služby od Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT). Asi 53,4 milionu korun z nich získal Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) na služby, které poskytuje v souvislosti s epidemií.

Peníze pro operátory i programátory

Od ledna do března zaplatilo ministerstvo NAKITu za hovory a sms 9,3 miliony korun. Dalších asi 877 tisíc až 987 tisíc korun každý měsíc stojí provoz aplikace eRouška a kolem 802 tisíc korun měsíčně vzpomínkové mapy, tedy možnost pro hygieniky vytvořit pro trasování mapu, kudy se pohyboval nakažený v posledních dnech. Za další odborné služby účtoval ministerstvu za čtvrtletí přes 21 milionů korun.

Hlavními výdaji projektu jsou peníze na IT techniku a softwarové licence nebo vývoj a údržbu softwaru a aplikací, například eRoušky, informačních webů o koronaviru, rozvoj Informačního systému infekčních nemocí (ISIN) nebo funkcionality související s covidovými certifikáty.

Chytrá karanténa byla spuštěná loni v květnu. Jde o soubor elektronických nástrojů, které propojily systémy odběrových a testovacích míst, laboratoří, krajských hygienických stanic a ÚZIS, podílí se na něm i armáda. Jeho dalšími nadstavbami jsou například mobilní aplikace eRouška nebo trasování pomocí dat od mobilních operátorů.

ČTK, vlb