Podle části zdravotních pojišťoven nebude možné v příštím roce navyšovat úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Poukazují na to, že systém už nyní hospodaří s deficitem. Řekl to Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR, který sdružuje šest menších pojišťoven s celkem zhruba 4,7 milionu pojištěnců.
Výdaje na zdravotní péči v posledních letech v souvislosti s epidemií covidu výrazně vzrostly. I když vláda opakovaně navyšovala platby za státní pojištěnce, což do systému přineslo desítky miliard korun navíc, zdravotní pojišťovny musely začít rozpouštět rezervy nashromážděné z předchozích let. Ze zdravotně pojistných plánů pojišťoven vyplývá, že systém veřejného zdravotního pojištění zřejmě vykáže za loňský rok schodek zhruba 15,6 miliardy korun. Letos by měl systém hospodařit se schodkem 9,5 miliardy korun. Příjmy letos vzrostou o 6,3 procenta na 431,2 miliardy korun a výdaje o 4,6 procenta na 440,7 miliardy korun.
„Současný plánovaný deficit už nelze protahovat do dalšího roku,“ uvedl Friedrich. Podle Friedricha se budou příjmy a výdaje na příští rok teprve upřesňovat podle toho, jak vláda příští týden sestaví letošní rozpočet. „Určitě do cenových jednání nepůjdou pojišťovny s tím, že by bylo možné ceny navyšovat. Protože celkové náklady porostou i tak, například za léky, včetně těch mimořádně nákladných centrových, nebo za obtížně regulovatelné výkony,“ konstatoval Friedrich.
V ČR je celkem sedm zdravotních pojišťoven. Největší je Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) se zhruba 5,9 milionu pojištěnců. Náměstek ředitele VZP Jan Bodnár nechtěl upřesnit, s čím největší tuzemská pojišťovna do jednání jde, nepovažuje to za vhodné vůči partnerům. Ředitel VZP Zdeněk Kabátek v prosinci řekl, že není udržitelné, aby se výdaje veřejného zdravotního pojištění zvyšovaly meziročně dvouciferným růstem. Pojišťovna podle něj letos zřejmě spotřebuje veškerou rezervu, kterou má na běžném účtu základního fondu, ze kterého se hradí zdravotní péče. V roce 2023 tak bude muset sáhnout do rezerv ostatních fondů, čímž dojde k vnitřnímu zadlužování.
Dohodovací řízení zpravidla trvá do června, kdy zástupci plátců, tedy zdravotních pojišťoven, a poskytovatelů zdravotní péče předloží závěry ministerstvu zdravotnictví. Úřad pak na jejich základě vydává na podzim takzvanou úhradovou vyhlášku, která stanoví výši úhrad a objem péče hrazené ze zdravotního pojištění pro příští rok.
čtk