Aktuální informace ze zdravotnictví a sociální péče

Češi tápou v péči o duševní zdraví. Rozdíly mezi psychologem a terapeutem zůstávají nejasné

Psychické problémy
Věděli jste že označení ,,terapeut" nemá v české legislativě žádný význam?
Zdroj: Pexels.com

Duševní obtíže řeší stále více lidí, orientace v systému péče je ale pro veřejnost složitá. Nejnovější průzkum agentury STEM/MARK pro Asociace klinických psychologů ukazuje, že významná část Čechů nerozlišuje mezi jednotlivými profesemi v oblasti duševního zdraví, přestože se zásadně liší, a to zejména vzděláním, kompetencemi i odpovědností.

Podle dat se v loňském roce potýkalo s psychickými obtížemi 40 % dospělých. Odborníci zároveň upozorňují, že počet lidí s duševními poruchami v posledních letech výrazně roste.

Kdo je kdo: zásadní rozdíly ve vzdělání i pravomocích

Nejasnosti panují především v rozlišování jednotlivých odborností. Pacienti se tak například objednávají ke klinickému psychologovi s běžnými partnerskými problémy nebo naopak očekávají od psychoterapeuta předepisování léků. Rozdíly jsou přitom z hlediska zdravotnického systému podstatné:

  • Psychiatr je lékař se specializací v oboru psychiatrie. Jako jediný z uvedených profesí může předepisovat psychofarmaka.
  • Psycholog je absolvent magisterského studia psychologie.
  • Klinický psycholog je psycholog s atestací ve zdravotnictví. Provádí diagnostiku duševních poruch, podílí se na léčbě a poskytuje krizovou intervenci.
  • Psychoterapeut ve zdravotnictví musí mít vystudovanou medicínu nebo psychologii, absolvovat akreditovaný psychoterapeutický výcvik a získat atestaci.
  • Psychoterapeut mimo zdravotnictví může působit na základě vysokoškolského vzdělání (magisterského stupně) a absolvovaného výcviku, bez zdravotnické atestace.
  • Kouč může mít i středoškolské vzdělání doplněné kurzem.
  • Označení „terapeut“ není v České republice právně chráněno.

Právě tato nejednotnost podle odborníků přispívá k dezorientaci pacientů i k riziku, že se dostanou do péče osoby bez dostatečné kvalifikace pro práci se závažnými duševními poruchami.

Důvěra bez ohledu na odbornost

Průzkum dále ukázal, že téměř polovina respondentů nerozlišuje z hlediska důvěry mezi poradenským psychoterapeutem a psychoterapeutem ve zdravotnictví. Pro téměř 40 % lidí nemá atestace z klinické psychologie žádný vliv na míru důvěry.

Odborná veřejnost přitom upozorňuje, že některé psychoterapeutické výcviky neobsahují povinnou stáž na psychiatrii ani dostatečné vzdělání v oblasti diagnostiky duševních poruch. Absolvent tak nemusí být schopen rozpoznat například závažnou depresi, psychotické onemocnění nebo riziko sebevraždy.

Etickým minimem práce v oblasti duševního zdraví je podle zástupců asociace zásada „nepoškodit“. V situaci, kdy jsou psychické obtíže často spojeny s rizikem sebepoškozování či suicidality, je vysoká odborná kvalifikace klíčová.

Negativní zkušenosti pacientů nejsou výjimkou

Znepokojivým zjištěním je také fakt, že třetina respondentů uvedla negativní zkušenost s odborníkem na duševní zdraví. Nejčastěji šlo o nevhodný přístup (více než 60 % případů), pětina zkušeností byla označena jako nekompetentní péče.

V případě problémů s klinickým psychologem je možné obrátit se na zdravotnické zařízení nebo příslušný krajský úřad. Podle Asociace klinických psychologů by však situaci výrazně zlepšilo zavedení profesní komory s povinným členstvím a pravomocí pozastavit či odebrat oprávnění k výkonu praxe.

Potřeba jasnější regulace

Otázka legislativní úpravy psychoterapie se v odborných kruzích diskutuje opakovaně. V roce 2023 navrhla Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, aby byla psychoterapie zařazena mezi vázané živnosti, tedy činnosti podmíněné doložením odborné způsobilosti.

V současnosti je psychoterapie živností volnou, zatímco jiné obory – například psychologické poradenství – mezi vázané živnosti již patří.

Duševních poruch přibývá

Data Národního ústavu duševního zdraví potvrzují dlouhodobý trend nárůstu duševních onemocnění. Během pěti let stoupl jejich výskyt z 20 % na více než 30 %. Počet lidí s depresí a sebevražednými myšlenkami se ztrojnásobil, výskyt úzkostných poruch se zdvojnásobil.

Rostoucí potřeba péče o duševní zdraví tak naráží nejen na kapacitní limity systému, ale i na nedostatečnou orientaci veřejnosti v tom, kdo je skutečně kvalifikovaným zdravotnickým odborníkem. Jasnější pravidla, lepší informovanost a důsledná regulace mohou být klíčem k bezpečnější a kvalitnější péči. Významnou roli sehrály obavy o zdraví a ekonomickou situaci v období pandemie covidu-19 i dopady války na Ukrajině.

Zdroj: ČTK

Aktuální číslo
Objednat »