Česko mělo loni nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy ze zemí Evropské unie. Případů bylo 712, což je nejvyšší počet od roku 2011. Víc nakažených ve světě zaznamenalo jen Rusko. Informace zazněla na zasedání Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu.
Druhý nejvyšší počet nemocných mělo Německo, dále Švédsko, Litva a Švýcarsko. Klíšťata nakažená encefalitidou se vyskytují zejména v mírném klimatickém pásmu severní polokoule na evropském a asijském kontinentu, rozšiřují se ale podle odborníků do nových oblastí.
„Na příkladu Švédska se ukazuje, že se tato nemoc v souvislosti s oteplováním dostává stále severněji a zejména ve Švýcarsku i do vyšších nadmořských výšek. Tam došlo v posledním období k plošnému rozšíření nákazy a klíšťová encefalitida se vyskytuje už ve všech kantonech kromě Ženevy a Ticina,“ uvedl člen skupiny a předseda Lékařské rady center Očkování a cestovní medicíny Avenier Rastislav Maďar.
Klíšťová encefalitida se nevyskytuje ve Španělsku, na většině území Francie, v jižní Itálii a v další oblastech, kde je velkou část roku velmi sucho a horko.
Za tři roky se počet nakažených klíšťovou encefalitidou zdvojnásobil. V roce 2015 jich bylo 251, loni už 712. Více bylo naposledy v roce 2011, kdy se nakazilo 861 lidí, v roce 2006 dokonce více než tisícovka. Letos odborníci před nákazou kvůli teplému počasí varují už od začátku března.
Klíšťata přenášejí dvě nebezpečná onemocnění. Lymeská borelióza se léčí pomocí antibiotik, proti viry způsobené klíšťové encefalitidě neexistuje léčba, jen očkování. Zatímco borelióza se přenáší po 24 hodinách, k nákaze virem encefalitidy stačí přisátí trvající dvě hodiny.
Pacienti po nakažení encefalitidou obvykle trpí horečkou s bolestí hlavy, kloubů či svalů. Pokud nemocní dodržují klidový režim, nemoc obvykle ustoupí do dvou až sedmi dní. Jinak může přejít v zánětlivé postižení mozkových blan.
Nemocní s boreliózou jsou unavení a mají zvýšenou teplotu. Typická červená skvrna v místě přisátí klíštěte či bodnutí jiného hmyzu může mít vybledlý střed, objevuje se asi u poloviny nakažených. Ve druhé fázi mohou být postiženy klouby, centrální nervový systém a někdy také srdce.
Ochrana před boreliózou, bakteriálním onemocněním, zatím neexistuje, dá se ale léčit. Proti klíšťové encefalitidě odborníci doporučují očkovat. Ochrana nastupuje při zkráceném očkovacím schématu za čtyři týdny od první dávky. Očkování není hrazené z veřejného zdravotního pojištění, pojišťovny na něj ale přispívají řádově stovky korun za rok. Jedna vakcína stojí asi 1500 korun, k vybudování ochrany jsou třeba dvě dávky v odstupu 14 dní až tří měsíců, další pak do roka. Přeočkování je nutné po třech, později po pěti letech.
Předpověď aktivity klíštěte vydává každé pondělí a čtvrtek pro území České republiky Český hydrometeorologický ústav spolu se Státním zdravotním ústavem. Dostupná je na internetových stránkách ČHÚ, SZÚ a krajských hygienických stanic.
Předpověď aktivity klíštěte – stupně aktivity
- Stupeň 1 a 2 =
malé riziko
- Doporučení: Pro návštěvu listnatých a smíšených porostů a křovin s bylinnou vegetací zvolit oblečení z hladké světlé látky a občas prohlédnout, zejména kalhoty, a případně odstranit přichycená klíšťata (totéž i v dalších stupních rizika). Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
- Stupeň 3 a 4 =
mírné riziko
- Doporučení: Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
- Stupeň 5 a 6 =
středně velké riziko
- Doporučení: Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
- Stupeň 7 a 8 =
velké riziko
- Doporučení: Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin a bylinné vegetace, zejména na okraji lesa, na okraji vodních toků a listnatého mlází. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
- Stupeň 9 a 10 =
nejvyšší riziko
- Doporučení: Použití repelentu. Nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů, pohyb pouze po zpevněných cestách. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
Výskyt klíštěte
Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, zejména jejich okraje, dále porosty na okrajích vodních toků. Často se klíšťata vyskytují i v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách. Výrazně méně jich je v jehličnatých lesích, hlavně jsou-li bez podrostu, a v kamenitém prostředí s minimem porostu. V zemědělských kulturách se nevyskytují. Vzhledem ke specifickým nárokům na vlhkost prostředí nejsou klíšťata na otevřených, osluněných suchých místech a také na rašeliništích a v trvale podmáčeném terénu. S nadmořskou výškou sice velikost populace klíštěte klesá, nicméně na našem území byl jeho výskyt v posledních desetiletích zaznamenán i v horských polohách až na horní hranici lesa. (zdroj: http://portal.chmi.cz)