Od ledna byly v Česku zaznamenány čtyři případy spalniček, přičemž jeden z nich se objevil loni v prosinci. Informaci o tom dnes na sociální síti X sdílel Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Návrat spalniček do ČR po více než dvou letech byl potvrzen daty Státního zdravotního ústavu. V roce 2019 bylo zaznamenáno více než 500 případů. Výzkumy Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) naznačují, že rodiče s vyšším vzděláním častěji váhají s očkováním jejich dětí.
„Spalničky nejsou zapomenutá hrozba. V 2023 počet spalniček v Evropě a střední Asii stoupl o neuvěřitelných tři tisíce procent proti 2022. Hlavně Kazachstán, Kyrgyzstán a Rumunsko,“ uvedl Chlíbek. Podle něj bylo v Rakousku loňský rok zaznamenáno 172 případů, v Německu 72 a v Polsku 32. V Česku se případy, podle jeho slov, objevily u jedinců, kteří nebyli očkováni.
V Česku, které přišlo o status země bez spalniček v roce 2019, jsou děti nuceny podstoupit očkování proti několika nemocem, včetně spalniček, příušnic, zarděnkám, záškrtu, tetanu, dávivému kašli, virové hepatitidě B, Haemophilus influenzae B a dětské obrně. Každoročně se podává kolem milionu dávek vakcín včetně těch nepovinných. Vysoká míra očkování chrání i ty, kteří nemohou být očkováni z důvodů zdravotních, před infekcí.
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) došlo k postupnému poklesu proočkovanosti. V roce 2010 byla proočkovanost 94,1 procenta, zatímco v roce 2020 klesla na 88,4 procenta. Odborníci uvádějí, že důvodem tohoto poklesu je menší ochota rodičů nechat očkovat své děti. Podle Jaroslavy Marhanové z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) se tento trend často týká rodičů s vysokoškolským vzděláním.
Váhavost motivují různé postoje. „Příkladem je různorodý vztah k biomedicínskému vědění,“ doplnila vědkyně. Podle ní rodiče často poukazují na neefektivitu nebo možnou škodlivost vakcín, nebo zvažují jejich účinnost pouze v kontextu svého konkrétního dítěte v daný čas. Důležitou roli hraje i důvěra v sociální sítě. „V zemích, kde jim lidé věří, je zároveň vyšší míra nedůvěry vůči účinnosti vakcín,“ upřesnila.
Klíčové je vytvoření důvěry
Podle vědců je důležité zlepšit důvěru v očkování prostřednictvím depolarizace, tedy vytvářením bezpečných prostorů, kde rodiče mohou svobodně diskutovat o svých obavách týkajících se očkování svých dětí. Doporučují také posílit komunikační dovednosti zdravotních pracovníků při jednání s pacienty a rodiči. Vzhledem k mladé generaci je nezbytné používat nové přístupy k práci s informacemi, zejména ve spojení se sociálními médii.
Podle dat ÚZIS dochází k postupnému nárůstu počtu podaných vakcín MMR, které chrání proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. V roce 2018 bylo podáno přibližně 130 000 vakcín, o dva roky později 134 000 a předminulý rok 209 000. Současně však ubývá počet dětí v jednotlivých ročnících. V letech 2017 a 2018 se jejich počet pohyboval kolem 114 000, v roce 2020 kolem 110 000 a v roce 2022 přibližně 101 000.
Přehled počtů spalniček v letech:
| Rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
| Počet | 2 | 5 | 0 | 17 | 22 | 15 | 221 | 9 | 7 | 146 | 207 | 590 | 4 | 0 | 0 | 1 |