Českým mužům chybí v jídle vápník, horčík a draslík, ženám i železo a zinek

Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Více než polovině mužů chybí v jídle minerální látky jako vápník, hořčík a draslík. Ženám navíc také železo, selen a zinek. Vyplývá to z pravidelného monitoringu stravy české populace Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Nedostatek minerálů se může projevovat řadou nemocí, například chronickými záněty.

„Takové chyby se bohužel časem v organismu sčítají. Prevence je dlouhodobě zanedbávána a zbytečně zhoršuje zdravotní stav populace. Přináší to trápení v životě jednotlivců a v důsledku velkou ekonomickou zátěž pro zdravotní systém,“ vysvětluje následky stravovacích chyb vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ Jiří Ruprich.

Rozdíly mezi minerály, které chybí ženám či mužům, vycházejí z vyšších dávek potravin na kilogram tělesné hmotnosti u mužů a sleduje se u nich jiný poměr prvků.

„Popsané nedostatky minerálních látek podporují rozvoj chronických zánětů. Ty se mohou stát tichým zabijákem, který přispívá ke kardiovaskulárním chorobám, rakovině, metabolickému syndromu, diabetu, depresím, demenci, poruchám imunitního systému a dalším stavům,“ dodal Ruprich. Podle něj tři z pěti lidí na světě zemřou na nemoci, které jsou s těmito záněty spojené.

Doplňky stravy, kterými někteří lidé minerály doplňují, by ale podle Rupricha měly být jen nouzovým řešením. Zásadní je vyvážená strava a dostatečný výdej energie, tedy zdravý pohyb. Základní složkou stravy by nemělo být maso, ale nezpracované rostlinné potraviny, zelenina, ovoce a obilniny. Dodávají tělu vlákninu, která je důležitá pro zažívací trakt a zasytí. Minimalizovat je naopak potřeba sladké cukry v jídle i nápojích a sůl.

Bílkoviny je možné doplňovat nejen z masa, ale také například z luštěnin. Mimo ryb není v mase podle Rupricha příliš vhodné složení tuků pro lidské tělo. Varoval také před konzumací velkého množství výrazně dochucovaných nebo průmyslově zpracovaných potravin, které neobsahují dostatečné množství živin. Těch je naopak dostatek v čerstvých surovinách používaných k přípravě jídel.

Roli hraje i nedostatek pohybu, stres, špatný spánek nebo konzumace alkoholu. „My Češi patříme z hlediska výživy mezi nejhorší v Evropské unii. O prevenci a zdravé výživě se sice hodně mluví, ale lidé se ještě nenaučili o sebe starat. Stále mnozí čekají, že je spasí akutní medicína. K lékaři už lidé jdou právě z důvodu poškození zdraví, kterému třeba mohli předejít,“ dodal.

Výsledky vycházejí z takzvaného dlouhodobého monitoringu dietární expozice populace vybraným chemickým látkám, vychází z řady národních i evropských předpisů. K hodnocení byla využita data o spotřebě potravin z národní Studie individuální spotřeby potravin a aktuální analytické hodnoty obsahu minerálních látek v potravinách stanovených v rámci projektu.

ČTK, vlb