Cévní chirurgové z Homolky provedli 500. robotický zákrok

FOTO: Homolka

Tým cévní chirurgie pod vedením primáře Petra Štádlera v pražské Nemocnici Na Homolce dnes provedl svůj 500. robotický zákrok. Operují výdutě nebo jiná závažná postižení břišní aorty či pánevních tepen. V oblasti robotické cévní chirurgie je dosavadní počet operací Na Homolce podle nemocnice nejvyšší na světě. Lékaři při nich namísto podélného řezu celé břišní stěny provedou jen pět až sedm malých vpichů a pacienti se rychleji vracejí do běžného života.

V Česku jsou robotické operace velkých cév zatím stále dostupné pouze Na Homolce, uvedla nemocnice. Připomněla, že k těmto zákrokům přijímá pacienty z celé republiky a také ze Slovenska. Cévní chirurgové podle nemocnice volí pro každého pacienta nejvhodnější z možností, mezi které vedle klasické otevřené operace a robotické operace patří také laparoskopické a endovaskulární zákroky.

Nemocnice pacienty před zákrokem testuje na onemocnění covid-19. „V současné době se snažíme zajišťovat péči o cévní pacienty v plném rozsahu, i když stále řada nemocných v důsledku pandemie covid-19 odkládá plánovaná vyšetření,“ uvedl Štádler. Výduť břišní aorty může člověka ohrozit na životě, lidem s poruchou prokrvení nohou může při odkladu péče hrozit amputace a lidem s postižením krčních tepen cévní mozková příhoda, poukázal.

Při robotické operaci tepen se stejně jako u otevřené operace poškozená část tepny nahrazuje cévní protézou, která se k tepně přišívá. „Hlavní výhodou robotické operace pro pacienta je rychlý návrat do běžného života, výrazné zkrácení pracovní neschopnosti a naprosto zanedbatelné riziko vytvoření kýly v jizvě, která po otevřené operaci vzniká ve 30 procentech případů,“ uvedla nemocnice. Také endovaskulární výkony mají podle ní ve srovnání s robotickou operací nesrovnatelně vyšší množství pooperačních komplikací.

Výduť břišní aorty je nejčastějším případem tepenných výdutí, onemocnění se objevuje u lidí od 50 let a u mužů až šestkrát častěji než u žen. Po prasknutí výdutě je úmrtnost až 90 procent, po plánovaném chirurgickém řešení se pohybuje kolem tří až pěti procent. Ischemická choroba nohou je způsobená zúžením nebo ucpáním tepen, vzniká u zhruba 13 procent lidí od 55 do 75 let. Projevuje se bolestí svalů, nejdříve jen po zátěži, a gangrénami, při kterých už hrozí amputace končetiny. Cévní mozková příhoda je třetí nejčastější příčinou smrti a nejčastější příčinou těžké invalidity.

ČTK, jš