Čínské matky kojí nejméně. Trend ovlivňuje reklama a pověry

Ilustrační fotografie, FOTO: pixabay

Agresivní reklama sušeného mléka pro kojence, často nepřátelští zaměstnavatelé a tchyně: čínské matky patří ve světě k těm, které nejméně kojí, a tuto tendenci se prozatím nedaří zvrátit, píše agentura AFP. Jen každé páté čínské dítě je kojeno v prvních šesti měsících výhradně mateřským mlékem, jak to doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO).

Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) je to o více než polovinu méně než činí průměr ve světě. A je to daleko vzdáleno cíli čínské vlády dosáhnout toho, aby letos bylo 50 procent dětí kojeno zcela nebo alespoň částečně.

Úřady se snaží kojení podporovat a v parcích či v garážích jsou pro kojící matky vyčleněny prostory. Avšak bez velkého úspěchu.

V čínských porodnicích, kde je personál pokud jde o kojení vyškolen, se podle UNICEF rodí jen 12 procent dětí.

Největším problémem je však všudypřítomná reklama na kojenecké mléko. Zvláště od roku 2017, kdy byl zrušen zákon regulující trh s ním. Tento zákon mimo jiné zakazoval ošetřujícímu personálu sušené mléko propagovat.

Zákon však nijak nebránil některým potravinářským skupinám, jako je Danone, aby platily lékařům za to, že budou mladým matkám své produkty předepisovat.

Tato praxe pobuřuje Fang Ťina, generálního tajemníka čínské Nadace pro výzkum a rozvoj, který pranýřuje „intenzivní komerční tlak“. „Kojenecká mléka jsou prezentována tak, jako by byla stejně kvalitní jako mateřské mléko. To je naprostá lež,“ říká. Mléka v prášku byla donedávna prodávána i v porodnicích a na klinikách.

„Většina žen si s sebou do porodnice bere sušené mléko,“ stěžuje si zdravotní sestra Liou Chua z gynekologické kliniky v Pekingu. „Říkají, že se obávají, že nebudou mít dost vlastního mléka. To je mýtus šířený lobby kojeneckého mléka,“ zdůrazňuje. Na její klinice dostávají ženy o kojení jen málo informací, dodává.

Problém vyostřuje skutečnost, že do péče o dítě se pletou prarodiče.

„Moje tchyně mi vytýkala, že nemám dost mléka. Trvala na tom, abych používala sušené. Ztratila jsem sebedůvěru a přepadly mě deprese,“ říká Žan Čchien.

Matky musejí též bojovat proti některým pověrám, které mohou zmařit kojení a přitom nejsou vědecky podložené: například jde o podávání hnědého cukru nebo rýžového vína kojencům.

„Tlak prarodičů je jedním z hlavních vysvětlení, proč tak málo žen v prvních šesti měsících dítěte kojí výhradně svým mlékem,“ konstatuje sestra Liou Chua.

Úřady se již pokusily situaci zlepšit. V 90. letech si stanovily za cíl, aby do roku 2000 bylo 80 procent dětí kojeno výhradně mateřským mlékem. Pak tento cíl revidovaly na 85 procent kojenců živených mateřským mlékem alespoň částečně. Tohoto záměru však podle expertů nebylo nikdy dosaženo.

WHO doporučuje kojit až do dvou roků dítěte, ale to dělá jen pět procent čínských matek.

V Číně je navíc kojení na veřejnosti často stigmatizováno. Například An-ju, která kojila v autobuse v Šanghaji, jeden muž obvinil, že je prostitutka, když odhaluje své poprsí.

Ministerstvo zdravotnictví v červenci zahájilo kampaň na sociálních sítích, v televizi a v tisku, aby ženy povzbudilo ke kojení.

Čchao An-ja se kojení nehodlá vzdát. Kojí dokonce při schůzkách s klienty. „Někteří jsou šokovaní, ale jiní mě podporují. Říkám jim, že moje mléko je to nejlepší, co mohu svému dítěti dát, a že neustoupím,“ zdůrazňuje.

ČTK, JŠ