Českou lékařskou komoru čeká 23. – 24. listopadu v pořadí 34. sjezd. Komora sdružující 55 tisíc členů, bude podle slov jejího prezidenta Milana Kubka dále bojovat za co nejlepší profesní i ekonomické podmínky pro lékaře. S tím souvisí i jednota lékařů při dohadovacích řízeních o penězích pro jednotlivé segmenty v rámci úhradové vyhlášky. Rozšiřovat se mají i možnosti vzdělávání a prolnutí komory s postupující elektronizací zdravotnictví. Prioritních témat je ale daleko více.
Na nadcházejícím sjezdu komory bude Milan Kubek prezentovat činnost ČLK za poslední rok. V kontextu toho považuje za nejdůležitější zachovat Lékařskou komoru silnou, jednotnou a nezávislou na politických vlivech zvenčí. „Hájíme zájmy českého zdravotnictví včetně dostupnosti kvalitní a bezpečné lékařské péče pro pacienty. Bojujeme za to, aby lékaři měli co nejlepší profesní i ekonomické podmínky pro výkon svého povolání. Zkrátka snažíme se podle svých možností a sil plnit to, co nám ukládá zákon o komoře,“ říká prezident ČLK Milan Kubek v rozhovoru a dodává. „Komora je garantem kvality lékařské péče a strážcem etiky výkonu lékařského povolání.“
Prezident Kubek by byl rád, kdyby se komora shodla na prioritách a jejich naplnění. Mezi ně patří vybudování Domu lékařů se vzdělávacím centrem komory a vytvoření vzdělávacího portálu s rozvojem e-learningu. Na stole bude také provázání registru ČLK s Národním zdravotním informačním systémem ÚZIS. Zároveň má ale komora bránit poškození lékařů a snížení dostupnosti lékařské péče násilnou elektronizací.
Elektronizaci zdravotnictví komora podporuje, avšak za dodržení podmínek, které budou vycházet z dobrovolnosti zavedení. „Elektronizace může být užitečným pomocníkem, ale nelze se k ní upínat jako k něčemu, co vyřeší chronické problémy českého zdravotnictví,“ uvádí komora k zákonu. Podle ní elektronizace nesmí ohrožovat lékařské tajemství a nabourávat vztah důvěry mezi lékaři a jejich pacienty. Veškeré elektronické systémy mohou být zaváděny pouze na principu dobrovolnosti a nesmí způsobovat zvyšování nákladů poskytovatelů zdravotních služeb.
Současně chce bojovat za spravedlivější ohodnocení lékařské práce a za dodržování zákoníku práce v nemocnicích. Tématem tak bude i sjednocování lékařů nebo alespoň snaha zabránit jejich rozdělování. Tím se komora vrací k letošním dohadovacím řízením k úhradové vyhlášce. „Zdravotnictví se paradoxně rozpadá v situaci, kdy ekonomika několik let po sobě šlape jako hodinky. Kdy jindy měla vláda zajistit zvýšení přísunu peněz do zdravotnictví, kdy jindy mělo ministerstvo udělat pořádek v úhradách a vytvořit podmínky pro to, aby prosperovala zdravotnická zařízení a lékaři,“ uvedl Kubek,
Jenže při jednáních se podařilo ministru zdravotnictví poštvat jednotlivé lékařské profese sdružené v organizacích proti sobě. Redakce Ze zdravotnictví vyčíslila podporu ministra Vojtěcha Koalicí soukromých lékařů prezentovanou pod Radou poskytovatelů na 1,8 miliardy korun.
Českou lékařskou komoru z rady ministr Adam Vojtěch vyloučil jako nepohodlnou, hájili totiž segmenty, které zastupují. „Ministr Vojtěch se projevuje jako nevyzrálá osobnost. Zdravotnictví příliš nerozumí, chybí mu sebedůvěra a nadhled, a tak každou kritiku či projev nesouhlasu považuje za útok proti své osobě. Proto se obklopuje pouze těmi, kdo mu pochlebují,“ říká Kubek.
„V den našeho prvního jednání s premiérem, představitelé tzv. Koalice soukromých lékařů (SPL – Šonka, ČSK – Šmucler, SAS – Jojko, SPLDD – Hulleová, SSG – Dvořák) vyzvali dopisem, jehož vznik údajně inicioval ministr Vojtěch, předsedu vlády Babiše, aby neustupoval tlaku na zvyšování platů a mezd zdravotníků. Odmítli změny návrhu úhradové vyhlášky, vyjádřili podporu ministru Vojtěchovi a odmítli plošné navyšování platů zdravotníků i navyšování výdajů na zdravotnictví,“ popisuje komora fauly při jednání o úhradové vyhlášce členy krizového štáb u 9pkz. „Tím nám všem vrazili kudlu do zad a zásadním způsobem oslabili naši vyjednávací pozici,“ dodává komora.
„Poté, co „kolegové“ z Koalice soukromých lékařů zjistili, že snaha Krizového štábu – 9pkz bude úspěšná, otočili o 180 stupňů a úhradová vyhláška, kterou proti nám hájili, jim najednou nebyla dost dobrá. Nerozpakovali se požadovat pro sebe stejné navýšení jako pro nemocnice a domácí péči,“ připomíná komora.
„Uspěli jsme částečně, místo 5% jsme vybojovali jen 1,5%. Pokud by nám „kolegové“ z některých sdružení soukromých lékařů, kteří upřednostnili zájem ministra zdravotnictví před zájmy soukromých lékařů, nepodráželi nohy, mohli jsme vybojovat více. Škoda. Ty peníze mohly přispět k personální stabilizaci zdravotnictví,“ říká prezident Kubek.
Lékařská komora podporuje v požadavcích LOK-SČL při zvyšování platů lékařů zaměstnanců a nesouhlasí s další platovou nivelizací. „Navrhované zvýšení tarifních platů lékařů o 1500 Kč zároveň považuje za zcela nedostatečné, až urážlivé, pokud si uvědomíme, že platy politiků se naproti tomu od 1. 1. 2020 zvyšují o 10 %, což v případě řadového poslance dělá 8000 Kč a u ministra 16 000 Kč,“ shrnuje komora.
Komora bude i dále prosazovat spravedlivější ohodnocení lékařské práce, trvat bude i na dodržování zákoníku práce v nemocnicích. Ten je často porušován neudržitelným množstvím přesčasů lékařů i sester. „Zákoník práce je v nemocnicích plošně porušován a někteří cizinci ze zemí mimo EU navíc pracují v nemocnicích, lázních i léčebnách nelegálně bez aprobačních zkoušek a bez řádného odborného vedení. Ministerstvo toto nezákonné jednání kryje a s komorou nespolupracuje,“ uvedl Kubek.
Ze zprávy o činnosti ČLK od sjezdu v listopadu 2018
Valorizace platby za státní pojištěnce
ČLK podpořila návrh Ministerstva zdravotnictví na automatickou valorizaci platby za státní pojištěnce v závislosti na růstu průměrné mzdy, který vychází z Programového prohlášení vlády. ČLK však nepovažovala 22,5 % průměrné mzdy za dostatečný vyměřovací základ pro výpočet této platby. Ministerstvo posléze vyměřovací základ zvýšilo na 25 % průměrné mzdy. Komora navrhuje, aby tento vyměřovací základ tvořil 30 % s tím, že v následujících letech by se postupně zvyšoval až na 50 % průměrné mzdy.
Seznam zdravotních výkonů
ČLK prosadila jednorázové zvýšení ceny práce nositelů výkonů o 10 % od ledna 2016. Naše opakované požadavky na další obdobnou valorizaci ministerstvo odmítá. V roce 2019 se ČLK dvakrát snažila prosadit novelu SZV, která by analogicky s režijními náklady garantovala obdobnou valorizaci ceny práce nositelů výkonů o míru inflace. Také tyto návrhy pojišťovny i ministerstvo blokují. ČLK však bude tento svůj návrh nadále opakovat.
Nezaplacená ambulantní péče
I letos požádal prezident ČLK zdravotní pojišťovny s odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o vyčíslení rozdílu (v Kč) mezi ambulantními specialisty jednotlivých odborností vykázanou a zdravotními pojišťovnami uznanou zdravotní péčí na straně jedné a výší úhrady po uplatnění regulací a limitů plynoucích z úhradových vzorců na straně druhé. Komunikaci s pojišťovnami měla na starosti Mgr. MUDr. Záleská. Z analýzy dat od pojišťoven vyplývá, že za uplynulých šest let ambulantním specialistům a gynekologům nezaplatily 5,5 miliardy Kč.
Úhradové dodatky ke smlouvám
Z platné legislativy vyplývá, že pokud se smluvní strany nedohodnou jinak, jsou zdravotní pojišťovny povinny respektovat text tzv. úhradové vyhlášky a hradit zdravotní služby poskytnuté svým klientům podle jejího znění. Návrhy úhradových dodatků pro rok 2019 průběžně analyzovala právní kancelář ČLK a výsledky jsou dostupné na webových stránkách komory i v časopise Tempus medicorum. Nejenom pojišťovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišťoven, ale tentokrát ani VZP neměly zájem jednat s komorou a upřednostňovaly jednání s jinými organizacemi.
| Dosažený hospodářský výsledek centra ČLK po zdanění v jednotlivých letech | |
| 2007 | 3 707 125 Kč |
| 2008 | 3 433 570 Kč |
| 2009 | 2 599 894 Kč |
| 2010 | 1 415 566 Kč |
| 2011 | 1 459 552 Kč |
| 2012 | 3 730 586 Kč |
| 2013 | 5 300 549 Kč |
| 2014 | 3 836 690 Kč |
| 2015 | 5 808 781 Kč |
| 2016 | 1 709 380 Kč |
| 2017 | 4 914 255 Kč |
| 2018 | 12 183 110 Kč |
Nejvýznamnější vzdělávací akce ČLK:
• Můžeme to, co umíme? – konference věnovaná kontroverzním tématům vztahu současné medicíny a etiky se uskutečnila 6. 12. 2018 v hotelu Olšanka v Praze a ČLK k tomuto tématu vydala stejnojmennou monografii.
• Eutanazie – pro a proti – konference navazující na obdobnou akci pořádanou v roce 2012 se uskutečnila 14. 5. 2019 v hotelu Olšanka v Praze.
• Informovaný souhlas – konference se uskutečnila 15. 10. 2019 v hotelu Olšanka v Praze.
• Právní aktuality ve zdravotnictví – tradiční semináře konané na jaře v Praze a na podzim v Olomouci.
• Univerzita medicínského práva – v akademickém roce 2018/2019 se uskutečnil již sedmý ročník. Osmý ročník akademie byl už také úspěšně zahájen.
• Akademie lékařské angličtiny zahájila v září 2019 svůj již čtvrtý semestr.
Základní činnost profesní lékařské samosprávy
Představenstvo ČLK:
Prezident: Milan Kubek
Viceprezident: Zdeněk Mrozek
Členové představenstva: Praha – Pavel Kubíček, Ludmila Říhová, Miloš Voleman
Středočeský kraj – Dita Mlynářová
Českobudějovický kraj – Ota Mach
Plzeňský kraj – František Musil
Karlovarský kraj – Josef Trnka
Ústecký kraj – Alena Dernerová
Liberecký kraj – Ivana Vraná
Královéhradecký kraj – David Doležal
Pardubický kraj – Tomáš Tomek
Kraj Vysočina – Pavel Vávra
Jihomoravský kraj – Svatopluk Dobeš, Zdeněk Monhart
Zlínský kraj – Marcela Henčlová
Olomoucký kraj – Petr Němeček
Moravskoslezský kraj – Eva Dostalíková, Martin Sedláček