Pandemie koronaviru se loni dotkla i Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD), do kterého vstoupilo zhruba o polovinu méně nových dárců než předloni. Zapsalo se jich 5275, v roce 2019 to bylo 10 845 dárců.
V náborově silně podprůměrném roce ale loni naopak darovalo krvetvorné buňky dosud nejvíc zaregistrovaných dobrovolníků v téměř třicetileté historii registru. Lékaři odebrali 62 štěpů, informovala v tiskové zprávě manažerka marketingu registru Klára Conková. S výrazným poklesem nových dárců se potýká i menší Český registr krvetvorných buněk. Loni to něj vstoupilo 1200 lidí, meziročně o 1784 méně.
„Zhruba polovina odebraných buněk pomáhala českým pacientům, polovina putovala do zahraničí. Třicet štěpů odeslaných do zahraničí svědčí bezesporu o kvalitě našeho registru, který se ale bohužel aktuálně potýká s nedostatkem nových dárců,“ uvedl vedoucí lékař registru a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň Pavel Jindra. Pokud by i letos nábory stagnovaly, mohli by podle něj v budoucnu lékařům noví dobrovolníci chybět. Registr totiž mimo jiné každoročně vyřazuje některé dříve zapsané dobrovolné dárce, většinou kvůli jejich vysokému věku nebo neodpovídajícímu zdravotnímu stavu. V roce 2020 tak registr vyřadil 878 lidí. Ke konci ledna měl 100 696 zapsaných dárců.
Loni se do ČNRDD zapsalo o 149 více žen než mužů. Nejčastěji se hlásili dárci z Olomouckého, Jihomoravského, Ostravského a Plzeňského kraje ve věku kolem 26 let. Krvetvorné buňky odebrané od dárců registru byly pro 32 pacientů v ČR a 30 ze zahraničí, nejčastěji v Německu, Francii a Velké Británii. Registr zajistil pro 63 nemocných z Česka darované krvetvorné buňky ze zahraniční, a to nejčastěji z Německa a Polska.
Menší Český registr krvetvorných buněk (ČRKB), který funguje při Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM), eviduje podle své mluvčí Gabriely Hoškové 34 256 potenciálních dárců. Ročně vyřadí asi 500 lidí. Letos v lednu přibylo 49 dárců a pokud by takový trend pokračoval, zástupci registru se obávají, že budou v dalších letech více lidí vyřazovat než nabírat.
„Snažíme se o to, aby lidé i přes nemožnost náborů při veřejných akcích mohli vstupovat – na naše náklady zasíláme odběrovou sadu na stěr slin, který mohou zájemci provádět z pohodlí domova. Je to stojí pouze deset minut času a jednu cestu na poštu,“ napsala Hošková.
ČNRDD chce dosáhnout zvýšení podílu od domácích dárců na provedených nepříbuzenských transplantacích na 25 až 30 procent. Zatím se v ČR provede pouze 15 až 20 procent nepříbuzenských transplantací s dárcem z národního registru, pro ostatní pacienty se musí krvetvorné buňky hledat v zahraničí. „Transplantovat českého pacienta s dárcem ze zahraničí je nejenom dražší, ale i organizačně a časově náročnější, zvláště v současné době omezeného cestování kvůli protipandemickým opatřením. Přitom pro úspěšnost transplantace je její včasné provedení zásadní,“ uvedl Jindra. Například Španělsko pokryje 24 procent nepříbuzenských transplantací dřeně od národního dárce, USA 49 procent a Německo až 74 procent. Naopak Rakousko je vlastními dárci schopné pokrýt jen šest procent nepříbuzenských transplantací dřeně, Francie či Nizozemsko osm a Švýcarsko, Belgie či Dánsko tři procenta.
ČTK