Zavedení dvacetiprocentní daně na slazené nápoje by mohlo výrazně ovlivnit zdraví české populace a státní rozpočet. Podle nové studie think tanku Ministr zdraví by takové opatření za deset let ušetřilo systému veřejného zdravotního pojištění více než miliardu korun na zdravotní péči.
Zavedení daně na nealkoholické nápoje slazené cukrem by podle modelového odhadu vedlo ke snížení výskytu nadváhy a obezity v populaci o 1,33 % a k poklesu BMI, což je ukazatel nadváhy či obezity vypočítaný podle věku, váhy a výšky, u téměř 57.000 osob. Díky tomu by se snížilo riziko závažných chronických onemocnění, předešlo by se zhruba 612 úmrtím, lidem by přibylo více než 34.000 let života v plném zdraví.
Nejvýznamnější dopad by měla daň na prevenci cukrovky druhého typu, která by se nemusela rozvinout u více než 10 tisíc lidí. U dalších 3 tisíc osob by se předešlo ischemické chorobě srdeční, přes tisíc lidí by se vyhnulo mozkové mrtvici a 6 tisíc osob by nemuselo čelit artróze v kolenou.
Potravinářská komora ČR však takový přístup označila za problematický. Podle jejího mluvčího Marka Zemánka výrobci postupně snižují obsah cukru ve svých výrobcích v reakci na požadavky spotřebitelů, tak aby méně škodil zdraví. Komora navrhuje zaměřit se místo daní na systematickou výchovu dětí, podporu pohybu ve školách a budování veřejných sportovišť.
Negativní zkušenost uvádí potravinářská komora z Dánska, které podobnou daň z tuku a cukru zrušilo kvůli neúčinnosti. Jejich spotřebitelé začali nakupovat levnější limonády v sousedních zemích. Naopak pozitivní příklady nacházejí autoři studie ve Velké Británii, kde daň vedla k výraznému snížení spotřeby cukru. Podobně postupovalo i Irsko, Jihoafrická republika nebo Portugalsko.
Petr Smejkal z think tanku upozorňuje, že skutečné úspory by mohly být ještě vyšší, protože studie počítá pouze s omezeným výčtem onemocnění souvisejících s nadváhou. Nezahrnuje například problémy s vysokým krevním tlakem, spánkovou apnoí nebo chronickými bolestmi zad.
Autoři však zdůrazňují, že se jedná o modelový odhad založený na předpokladech o chování spotřebitelů. Výsledky proto nelze chápat jako přesnou předpověď, ale jako případný scénář možných dopadů takového opatření.
Zdroj: ČTK