Žádná ze sedmi zdravotních pojišťoven se nechystá uvolnit peníze z rezervních fondů. Nevyužitá finanční rezerva dosahuje výše 55,2 miliardy korun. Všeobecná zdravotní pojišťovna oznámila, že ještě letos přidá na podporu zdravotnického systému přibližně dvě miliardy korun navíc oproti původnímu plánu. Sumu rozdělí na podporu lůžkové i ambulantní péče, zvlášť podpoří také pět nemocnic v oblastech s málo dostupnou zdravotnickou péčí. Plán ale kritizuje Česká lékárnická komora.
Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka má pojišťovna dostatečné rezervy na to, aby mohla nad úhradovou vyhlášku investovat do dlouhodobě plánovaných projektů na zlepšení kvality a dostupnosti zdravotních služeb. Z nadvýběrů má teď k dispozici tři miliardy korun. Zhruba jedna miliarda by podle Kabátka měla jít do rezervního fondu a zbytek může pojišťovna poskytnout na zkvalitnění péče.
„Zhruba 800 milionů půjde do akutní lůžkové péče, tedy do nemocnic, zhruba 120 milionů do zonace péče, tedy zajištění dostupnosti místní a časové, zhruba 900 milionů do ambulantní sféry, tedy ambulantního sektoru, primární péče a následné péče, včetně domácí péče,“ uvedl Kabátek.
Šéfové profesních komor Milan Kubek, Lubomír Chudoba a Roman Šmucler se už dříve shodli na potřebě rozdělení 25 miliard korun mezi poskytovatele zdravotnických služeb. Podle nich je ale nutné peníze rozdělit rovnoměrně mezi všechny segmenty. „Nesmí dojít ke znevýhodnění soukromých lékařů, stomatologů a lékárníků vůči státním a krajským zdravotnickým zařízením, která na rozdíl od soukromých podnikatelů dostávají na investice i provoz nejrůznější dotace,“ shodují se Milan Kubek, Lubomír Chudoba a Roman Šmucler.
Po oznámení VZP, že mimo plán přidá na zdravotní péči dvě miliardy navíc se ozvala Česká lékárnická komora. „Vedle peněz určených pro nákup centrových léků v nemocnicích je potřeba finanční prostředky z rezerv směřovat také do samotných lékáren, na zaplacení nových, velmi nákladných administrativních povinností spojených s ověřováním léčiv a odborných úkonů ,“ říká prezident ČLnK PharmDr. Lubomír Chudoba. Podle něj na podfinancovanou lékárenskou péči VZP úplně zapomněla.
Bilanci základních fondů, mezi něž paří i zákonem stanovený rezervní fond, určují pojišťovnám jejich správní orgány, ty jsou poté schvalovány Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Svaz zdravotních pojišťoven naopak volá po navýšení rezervních fondů. „Návrh na rozpuštění rezerv je nejen zcela nesystémový, ale přímo by ohrozil financování zdravotní péče v dalších letech. Pevně věřím, že zodpovědná vláda na takovou věc nikdy nepřistoupí,“ uvedl prezident svazu Ladislav Friedrich a dodává. „Pokud by jeden rok pojistné nenarostlo, a takový stav už jsme v době recese zažili, musely by zdravotní pojišťovny použít jen na jeden rok rezervy ve výši 15 až 20 miliard korun. Přitom je jasné, že v době recese se nebude jednat jen o jeden rok, ale snížený výběr pojistného bude trvat déle. I kdybychom spoléhali na nějakou mimořádnou rozpočtovou dotaci, musíme počítat s tím, že stát nezareaguje rychleji než za 1,5 až dva roky. Nejenže tedy nemůžeme rezervy snižovat, ale ještě by se měly mírně navýšit.“
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch už dříve uvedl, že vyšší rezervy schvaluje, protože budou potřeba v případě zhoršení ekonomiky. „Je to nesmysl vzít 25 miliard, to by vedlo ke kolapsu,“ varoval.
S ministrem souhlasí i ředitel VZP Kabátek: „To jediné, čeho by se tím dosáhlo, by byla destabilizace systému. Každý dobrý ekonom musí myslet na to, že do budoucna musí disponovat rezervou na to, aby mohl reagovat na výkyv.“ Z rezerv tak VZP do systému pošle příští rok navíc pouze avizované přibližně dvě miliardy korun, konkrétní suma ale bude záležet i na dalších jednáních o úhradové vyhlášce a na stavu ekonomiky.
VZP chce mít ke konci roku v rezervním fondu 16 miliard korun. V současnosti je v něm podle Kabátka zhruba 14 miliard. Zákonné minimum rezervního fondu je 2,4 miliardy korun, VZP se ho ale letos rozhodla zhruba sedmkrát navýšit. Místo dosavadních tří dnů má stačit na 20 dnů zdravotní péče.
Zdravotní pojišťovny pro příští rok počítají s rozdělením asi 346 miliard korun. Rozdělení částky mezi jednotlivé složky péče určí ministerstvo na podzim úhradovou vyhláškou, která vychází z dohod jejich zástupců se zdravotními pojišťovnami.