Psychiatrická péče pro děti a mladistvé se nachází v kritickém stavu. Podle nejnovějších dat z Národního portálu psychiatrické péče se loni léčilo v ambulancích 60 tisíc mladých lidí do dvaceti let, dalších 2600 muselo být hospitalizováno. Ve srovnání s rokem 2020 se jedná o dramatický nárůst o 70 %.
Tyto alarmující údaje zveřejnila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně na 68. česko-slovenské psychofarmakologické konferenci v Mariánských Lázních.
,,Čísla potvrzují bezprecedentní nárůst psychopatologie v dospívání a nárůst nespokojenosti se svým duševním, ale i fyzickým zdravím u adolescentů v řadě zemí světa,“ upozornil místopředseda Sekce dětské a dorostové psychiatrie Michal Goetz. Podle něj přibývá případů sebepoškozování a sebevražd mezi mladými lidmi.
Příčiny tohoto dramatického vývoje vidí odborníci ve změnách tradičních sociálních vazeb, kde dominující roli hrají digitální technologie. Zároveň chybí systematický trénink psychosociální odolnosti, což vede k tomu, že jsou mladí lidé méně schopní zpracovávat běžnou vývojovou zátěž.
Problém však není pouze v reálném nárůstu duševních onemocnění. Odborníci upozorňují také na takzvanou psychiatrizaci běžných negativních emocí. ,,V psychiatrických ambulancích přibývá lidí s obtížemi, které nelze jednoznačně označit za nemoc. Běžné lidské emoce a životní obtíže jsou stále častěji vykládány jako příznaky duševních poruch,“ vysvětlil Jan Vavera z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.
Studie Národního ústavu duševního zdraví odhalila znepokojující skutečnost – u méně než desetiny dětí a dospívajících je před nasazením psychofarmak využita psychoterapie nebo jiný způsob nefarmakologické intervence. ,,Smutek nebo strach nejsou nutně nemoc. Když je popisujeme jen jazykem diagnóz, ztrácíme schopnost jim porozumět jinak než jako symptomům,“ varoval Vojtěch Pišl z téže kliniky.
Řešením podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Jiřího Horáčka je budování odolnosti ve všech věkových skupinách. Alice Koubová z Filosofického ústavu Akademie věd zdůrazňuje, že klíčovým faktorem odolnosti je důvěra ve společnost a představa, že se člověk může na druhé lidi spolehnout.
,,V České republice je nutné budovat systém psychosociálních služeb kompetentních poskytnout podporu ohroženým lidem a zároveň i opatření podporujících odolnost společnosti tak, aby doplnily specifické odborné zdravotní psychiatrické služby, které nemohou krizi duševního zdraví zvládat osamoceně,“ dodal předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Tomáš Kašpárek.
Zdroj: ČTK