Kvalitní dezinfekce zabije bakterie a viry už za 30 sekund, přitom je k pokožce šetrná

Jednoduchá a šetrná desinfekce rukou je dnes neodmyslitelná součást lékařských zákroků, v době pandemie covid-19 pak i běžného života. Nebylo tomu tak ale vždy, dříve aplikaci desinfekce provázelo popraskání pokožky a záněty. To se změnilo v roce 1965, kdy bylo na trh uvedeno Sterillium, které se stalo synonymem desinfekce rukou. Kombinace efektivity s šetrným přístupem k pokožce je dnes využívána k desinfekci až čtyř miliard párů rukou ročně.

Kdo se chce v dnešní době chránit před infekcemi a mikroorganismy, sáhne po desinfekčním prostředku. Desinfekce rukou se považuje za nejdůležitější opatření, kterým může člověk efektivně předcházet přenosu infekcí. Jelikož se bezpečnost pacientů zvyšuje s bezpečím zdravotnického personálu, je u zdravotníků hygiena rukou standardem.

Skutečnost, že jsou dnes desinfekční prostředky rukou a povrchů dostupné ve formě gelu, sprejů, pěny či vlhčených ubrousků, není samozřejmostí.

Ačkoliv se objev první bakterie datuje do doby před 300 lety, trvalo ještě velmi dlouho, než souvislost mezi infekcí a nedostatečnou hygienou rukou začala uznávat věda. Mytí rukou bylo hlavním prostředkem zajištění čistoty až do poloviny 60. let minulého století.

Tehdy ještě neexistovaly jednorázové materiály, takže lékaři nepoužívali například rukavice na jedno použití. Mezi vyšetřením jednotlivých pacientů si tak myli ruce v nádobě se zředěným formaldehydem.

Na operačních sálech se ruce desinfikovaly jen intenzivním desetiminutovým mytím mýdlem a vodou a následným použitím šestadevadesátiprocentního alkoholu. Účinnost takové formy desinfekce nebyla ani dostatečně dlouhá ani kvalitní. Pacienti tak často umírali v důsledku infekce v pooperační ráně. Ruce lékařů navíc trpěly rohovatěním až popraskáním pokožky, ekzémy či záněty.

Na základě těchto zjištění a pozorování denní lékařské praxe dospěl mladý kardiochirurg Peter Kalmár k rozhodnutí, že vyvine desinfekční prostředek, který by hygienu rukou zefektivnil a zajistil spolehlivou ochranu před mikroorganismy.

Obrátil se na hamburskou společnost Bacillolfabrik Dr. Bode & Co., dnes BODE Chemie, součást skupiny HARTMANN, s nabídkou spolupráce na vývoji desinfekčního přípravku, který by měl mít dlouhotrvající širokospektrý a rychlý účinek proti patogenům a zároveň byl šetrný k pokožce.

Výsledkem jejich vývoje bylo Sterillium – alkoholický desinfekční prostředek, který lze vetřít do suché kůže bez předchozího mytí, přidaných látek či dalších opatření, a navíc o mnoho šetrnější k pokožce než všechny do té doby užívané látky.

Přesně 4. června 1965 sjely z výrobní linky první lahve nového prostředku, který znamenal revoluci v denní praxi lékařů a sester.

V současnosti pomáhá Sterillium zdravotníkům v čtyřiceti zemích světa při čtyřech miliardách desinfekčních cyklů ročně. Pouhých třicet sekund stačí, aby zredukovalo tranzitorní flóru víc než o 99,99 %. Devadesát sekund pak zajistí plnou chirurgickou desinfekci rukou, a výrazně tak sníží riziko infekce.

Za padesát pět let své existence se Sterillium stalo neodmyslitelnou součástí ambulancí, ordinací a operačních sálů a synonymem alkoholové desinfekce rukou.