Do kampaně nazvané Týdny duševního zdraví se v ČR zapojilo 44 organizací z více než 50 měst. Uspořádaly 220 akcí, například besedy, výstavy, workshopy, divadelní představení či přednášky pro odborníky i laiky. Cílem je osvěta i destigmatizace nemocných, sdělil mluvčí Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Jan Červenka. NUDZ, který sídlí v Klecanech u Prahy, je jednou z organizací zapojených do kampaně.
Týdny duševního zdraví začaly 10. září a skončil 10. října, tedy ve Světový den pro duševní zdraví. Světová zdravotnická organizace (WHO) pro něj letos stanovila jako hlavní téma prevenci sebevražd. Ministerstvo zdravotnictví s NUDZ připravily Národní akční plán prevence sebevražd a dnes vychází publikace zaměřená na prevenci sebevražd v ČR.
„Obsahuje řadu analýz, které pomohly formulovat Národní akční plán prevence sebevražd. Kromě toho, že jsme ji využili jako podklad pro zmíněný plán, vychází nyní dvojjazyčně pod záštitou WHO. Dokument může sloužit jako inspirace pro státy v regionu, které se zatím na národní úrovni k prevenci sebevražd nepřihlásily a neví, jaké podklady by mohly být relevantní,“ uvedl Alexandr Kasal z NUDZ, který vznik publikace koordinoval.
Zakladatelem Týdnů duševního zdraví je nezisková organizace Fokus v Praze (původně Sdružení Fokus), postupně se přidávaly další organizace v regionech celé ČR. Podle organizátorů se povědomí veřejnosti o problematice duševního zdraví za 30 let trvání akce zlepšilo, ale stigmatizace lidí s duševním onemocněním v Česku stále přetrvává.
Proto byl v tuzemsku v rámci reformy psychiatrie spuštěn projekt Destigmatizace a jeho iniciativa Na rovinu, která cíleně pracuje například s lékaři, kteří v ČR podle odborníků vykazují stigmatizační postoje.
„V šetření mezi 1200 lékaři se například ukázalo, že 36,4 procenta lékařů v primární péči si myslí, že nikomu, kdo měl v minulosti duševní problémy, by neměla být svěřena veřejná funkce, pouze 18 procent si myslí, že většině žen, které byly v minulosti pacientkami v psychiatrické léčebně, může být s důvěrou svěřeno dítě na hlídání, a 23,5 procenta si myslí, že lidem s duševním onemocněním by neměla být svěřována jakákoli zodpovědnost,“ uvedl vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie v NUDZ Petr Winkler.
S iniciativou Na rovinu se ČR připojila k vyspělým zemím s celonárodními programy zaměřenými na snižování stigmatizace a diskriminace lidí s duševním onemocněním. Lídři programů z celého světa se 16. října setkají na konferenci v Anežském klášteře. V dalších dnech budou v Praze pokračovat v pracovním setkání v rámci Global Anti-Stigma Alliance.
ČTK