Koronavirová krize připravila svět loni o 114 milionů pracovních míst. Z toho 22 milionů jich zaniklo v členských zemích Organizace zemí pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kde je i po částečném oživení o více než osm milionů nezaměstnaných více než před ní.
Na vrcholu koronavirové krize záviselo zhruba 60 milionů pracovních míst na režimu kurzarbeitu, tedy zkrácené práci s příspěvkem státu. To je více než desetkrát tolik než v čase světové finanční krize v letech 2008/09. Díky opatření se zachránilo 21 milionů míst a podařilo se zpomalit nárůst nezaměstnanosti v mnoha zemích. Výrazný hospodářský růst se ale v 38 průmyslových státech OECD ještě na trhu práce plně neprojevil.
„Nyní je velmi důležité stanovit správný politický směr s cílem vytvořit pobídky pro investice do podnikání a pro nová pracovní místa,“ uvedl při představení výhledu zaměstnanosti v Paříži generální tajemník OECD Mathias Cormann. „Pokud se pomoc omezí příliš brzy, ohrozí růst,“ varoval.
Krátkodobé náklady fiskálních opatření by se mohly snížit konkrétnějším zaměřením podpory na nejzranitelnější odvětví, podniky a domácnosti. Vedle podpory zakládání firem a iniciativ na vytváření nových pracovních míst doporučil šéf OECD také přeškolování pracovníků a rekvalifikace.
ČTK, vlb