Epidemie může zhoršit zdravotní stav chronicky nemocných, varují lékaři

Ilustrační foto, zdroj: Pixabay

Lékaři se obávají dopadů epidemie covidu-19 na zdravotní stav chronicky nemocných pacientů. Hrozí podle nich zhoršení výskytu například u nemocí srdce či diabetu. Zástupci České kardiologické společnosti, České diabetologické společnosti a České internistické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČSL JEP) to řekli na tiskové konferenci.

Lékaři připomněli, že zhruba stejně lidí, kolem 30 tisíc, jejichž úmrtí statistiky v ČR dosud evidují v souvislosti v covidem, ročně zemře na rakovinu a až 55 tisíc lidí na nemoci srdce a cév.

Zatímco v předchozích letech zemřelo v ČR zhruba 110 tisíc až 112 tisíc lidí za rok, loni to bylo více než 130 tisíc. Nemoci srdce a cév a nádory byly dosud dvě nejčastější příčiny úmrtí. Podle předsedy internistické společnosti Richarda Češky se v posledních letech situace zlepšovala, když v roce 1994 zemřelo na kardiovaskulární potíže 65 tisíc lidí, zatímco předloni to bylo 49 tisíc. Stále je ale mortalita jedna z nejvyšších v EU.

Odborníci se ale obávají, že se trend může zhoršit, nejen kvůli epidemii covidu-19. „Hrozí, že progres, který přinesla lepší léčba, bude vyčerpán. A pokud něco nezměníme, mohou počty stoupnout do roku 2040 až o 41 procent,“ uvedl předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. Podle něj už se negativní trend v některých západních zemích projevuje.

Důvody jsou kromě stárnutí populace také obezita a fyzická neaktivita, které se v době epidemie ještě zhoršovaly. Například podle průzkumu agentury Ipsos zhruba třetina Čechů v době pandemie přibrala, a to v průměru o šest kilogramů.

Báli se nakažení

Lidé se podle Linharta také báli jít do nemocnice nebo k lékaři a zanedbali prevenci nebo včasnou léčbu. „Řada pacientů se je zdráhala využít z obavy, že budou infikováni v nemocničních zařízeních nebo také proto, že jim bylo řečeno, že mají nejdříve volat svému lékaři,“ vysvětlil Linhart.

Podle něj představují tito lidé také část takzvaných nadúmrtí za loňský rok, tedy zemřelých navíc proti dlouhodobému průměru, které nelze přímo spojit s nákazou covidem. Podle statistik kardiologů loni v ČR asi o pětinu až čtvrtinu ubylo lékaři řešených infarktů. „Předpokládáme, že ti lidé do nemocnic nedoputovali,“ dodal Linhart. Přitom v léčbě infarktu je právě rychlost zákroku zásadní pro dobré zotavení pacienta.

Mezi nejčastější rizikové faktory kardiovaskulárních chorob patří kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoký obsah tuků v krvi, přičemž častěji jsou postižení muži. Dalšími důvody, které se podle Linharta ještě zhoršily v době epidemie, je sociální deprivace, stres, závislosti nebo spotřeba alkoholu. Se stárnutím populace přibývá lidí, kteří umírají na srdeční selhání, tedy opotřebení srdce, které pracuje méně.

Vliv mají podle kardiologů také socioekonomické faktory, více infarktů zaznamenávají v chudších regionech a u méně vzdělaných lidí. Kvůli ekonomickým dopadům boje s epidemií se tak obávají, že může těchto srdečních příhod ještě přibývat.

Psychiatické potíže na vzestupu

Podle Češky podobně může přibývat dalších srdečních a metabolických problémů, jako je ateroskleróza neboli kornatění cév a jejich následné ucpávání, vysoký krevní tlak nebo podíl tuků v krvi, cukrovka, srdeční selhání, ale i psychiatrické problémy. „Musíme rychle udělat nějakou akci, abychom situaci, kterou předvídáme, dokázali nějakým způsobem ovlivnit,“ uvedl s tím, že je třeba připravit plán prevence.

Například k diabetologům chodí na kontroly až o 30 procent méně pacientů než v době před pandemií koronaviru. Cukrovkáři se stále obávají nákazy a kvůli nedostatku pohybu někteří přibrali i osm kilo a více. Lékaři upozorňují, že odkládání návštěv je pro pacienty větším rizikem než koronavirus, jen při osobní kontrole je podle nich možné odhalit zhoršení nemoci nebo přidružené komplikace.

ČTK, vlb