Vývoj koronavirové epidemie se projevuje i v ochotě kuřáků přestat s tabákem. V dobách zrychlujícího šíření covidu-19 vůle odvykat slábne, podle odborníků pravděpodobně kvůli vyššímu stresu.
Odbornou adiktologickou pomoc na lince 800 350 000 od loňského jara vyhledávají kuřáci méně než před propuknutím pandemie. Zatímco před začátkem epidemie tvořili téměř dvě třetiny z celkové klientely linky, v období lockdownů podíl kuřáků klesl o 12 procent.
V nižším zájmu o odvykání kouření se podle ředitele linky Petra Freimanna projevila bezprecedentní společenská situace, kdy lidé byli vystaveni extrémní stresové situaci. Závislí proto hledali způsoby, jak tíživou situaci překlenout, a často se vrátí zpět ke svým závislostem. Menší zájem o odvykání kouření byl patrný v množství hovorů, které operátoři na lince vyřizovali. Jejich počty klesaly v obdobích, kdy byla epidemie covidu-19 na vzestupu. Naopak v epidemicky klidnějších obdobích počty telefonátů kuřáků na linku stouply, tvořily přes polovinu všech hovorů. Podle Národní linky pro odvykání (NLO) se tak potvrzuje, že externí faktory hrají v rozhodnutí začít s odvykáním významnou roli. Méně stresová období jim obecně nahrávají, zatímco nadměrná psychická zátěž vůli oslabuje.
Z dat plyne, že průměrnému klientovi NLO je okolo 42 let. O něco častěji volají muži než ženy. Na operátory se navíc stále častěji obracejí i kuřáci, kteří chtějí pomoci s odvykáním ze závislosti na alternativách ke klasickým cigaretám, jako je nahřívaný tabák nebo nikotinové sáčky. Podle loňských údajů Státního zdravotního ústavu kouří v Česku téměř čtvrtina obyvatel. Podíl mužů mezi každodenními kuřáky byl dvojnásobný než v případě žen. Elektronické cigarety loni používalo zhruba pět procent Čechů, více než dvojnásobek oproti roku 2019. Další čtyři procenta preferovala nahřívaný tabák a zhruba dvě procenta lidí nikotinové sáčky.