„V krizi se ukázala celá řada nedostatků. Po zklidnění, na které, doufejme, nebudeme čekat až příliš dlouho, musí přijít rázná opatření a velmi zevrubné přenastavení kompetencí a fungování a řízení celého systému, včetně hygienických stanic v republice,“ říká Jaroslava Němcová, bývalá ministryně práce a sociálních věcí a radní pro sociální věci Středočeského kraje
Podle odborníků si právě procházíme tzv. druhou vlnou pandemie koronaviru. Co udělal Středočeský kraj pro snížení rizika nákazy zejména ohrožených skupin obyvatel, tedy seniorů a chronicky nemocných?
Již od začátku pandemie vedení kraje a krizový štáb věnuje speciální pozornost ohroženým skupinám, mezi které je nutné počítat rovněž seniory. Pro představu: ve Středočeském kraji působí více než 300 poskytovatelů sociálních služeb. Je to největší krajská síť v republice. Hovoříme o zhruba osmi tisících lůžkách. V té první etapě byl od začátku velký důraz kladen na metodickou pomoc zařízením sociálních služeb, zajištění dostatečného množství ochranných pomůcek, koordinaci dobrovolnické pomoci do zařízení a také do pečovatelských služeb. Obrovské díky patří rovněž všem složkám integrovaného záchranného systému na území našeho kraje.
Kraj také představil takzvané POSEZy. O co přesně jde a jak jste s nimi spokojeni?
Jde o místa zřizovaná krajem ve spolupráci s městy, která se soustřeďují na rychlou pomoc seniorům a zdravotně postiženým, když se ocitnou v situaci, kdy si neumí anebo nemohou pomoci v důsledku nějaké životní události. A na tato místa se s prosbou o pomoc obraceli kromě seniorů často i rodiny s dětmi a také samoživitelé. V krizi se tato pomoc osvědčila, zájem veřejnosti o podporu byl velký.
Jaroslava Němcová (49) Manažerka, politička. Bývalá ministryně práce a sociálních věcí vlády ČR v první vládě Andreje Babiše a radní pro oblast sociálních věcí Středočeského kraje. V současnosti manažerka asistenční kanceláře Hospodářské komory ČR. Kandiduje za hnutí ANO do zastupitelstva Středočeského kraje jako kandidátka s číslem 14.
Velmi intenzivně se řeší zejména ochrana seniorů a zaměstnanců v domovech seniorů. Jak toto kraj řeší a jaká je v kraji situace?
Sám kraj je zřizovatelem 60 pobytových zařízení. Hovoříme o asi čtyřech tisících lůžkách a zhruba dvou tisících pracovnících v terénních a ambulantních službách. Skutečnost, že v první vlně byli klienti domovů seniorů ochráněni tak, že ani jedno z krajských zařízení nebylo postiženo pandemií, je dokladem toho, že práce všech byla velmi precizní a velice kvalitní. Co je ale potřeba jednoznačně říct, je, že mnohem více než zásluhou kraje je tento výsledek a celý dosavadní vývoj dosažen díky obrovskému nasazení všech zaměstnanců a mnohých dobrovolníků, kteří pomáhali. A na takové poděkování ani nevím, zda vůbec stačí slova.
Neboli na sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách nedáte dopustit…
Přesně tak. Ukázalo se, že pracovníci v sociálních organizacích věděli, že se hraje o hodně. Senioři patří mezi nejohroženější skupinu. V případě nákazy hrozilo rychlé rozšíření na velký počet klientů, kteří kromě pokročilého věku často trpí mnohými dalšími onemocněními. Všichni fungovali téměř nonstop, mnohdy zůstávali v zařízení i několik směn po sobě, snažili se zařízení neprodyšně uzavřít tak, aby možnosti zavlečení nákazy minimalizovali. Nebylo to jednoduché ani pro klienty samé, jejich rodinné příslušníky. Mnozí se neviděli několik měsíců a nezvládali tuto situaci právě lehce.
V minulých týdnech pražští hygienici znovu zakázali návštěvy v nemocnicích a zařízeních sociální péče v metropoli. Na stranu druhou ale známe vyjádření respektovaných lékařů, že omezení sociálních kontaktů je například pro staré lidi v domovech seniorů prakticky to nejhorší, co jim můžeme provést. Jak se díváte na tento problém?
Není to příjemné pro nikoho, pro klienty ani personál. Pracovníci v sociálních službách si uvědomovali, že v takových chvílích vlastně i suplují samotné rodiny klientů. Nikdo jiný se k nim nedostal. Ztráta sociálního kontaktu pro některé klienty může znamenat zhoršení jejich celkového zdravotního stavu, nicméně v takto vyhrocených a rizikových momentech je opravdu podle mého prvořadým úkolem zabezpečit bezpečnost klientů a tak předejít důsledkům, které mohou být fatální. Ve všech zařízeních se proto pečující snažili alespoň zprostředkovaně zajistit pravidelný kontakt s rodinami přes telefon či skype. Mám informace, že mnozí, kteří mají svoje blízké v zařízeních sociálních služeb, se přihlásili a jako dobrovolníci pomáhali, kde bylo potřeba, aby alespoň na chvíli mohli svoje blízké vidět. Mnohé příběhy vháněly slzy do očí. Bylo to strašně těžké. A jak je vidět i v dnešní době, ředitelé těchto zařízení jsou velice zodpovědní a přistupují k nastavování režimu s velikou opatrností, protože zároveň vědí, že další režimová opatření jsou pro klienty, jejich rodiny i personál velice psychicky náročná.
Hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová se již několikrát vyjádřila, že hygienici jsou za hranicí kapacit toho, co mohou stíhat. Pokud jde o komunikaci kraje a hygieniků, jak byste ji zatím zhodnotila?
To, že jsou hygienici za hranicí kapacit, není jen vinou jich samotných. Léta byly hygienické stanice poddimenzovány personálně, technicky vybaveny zastaralou technikou. Jednotlivé kraje nebyly propojeny, metodické vedení mělo velké trhliny, každý kraj si žil svým vlastním životem. Je proto naprosto samozřejmé, že v takto vypjaté situaci, jaká nastala, všechny nedostatky získají najednou obrovský význam a funkčnost systému s velkými trhlinami může velmi vážně ohrozit celkový průběh vypořádání se s nečekanou a takto rozsáhlou pandemií. Mnoho nedostatků se nyní řeší „za pochodu“, hodně mohou pomoci dobrovolníci, armáda. Po zklidnění, na které doufejme nebudeme čekat až příliš dlouho, musí přijít rázná opatření a velmi zevrubné přenastavení kompetencí a fungování a řízení celého systému hygienických stanic v republice, včetně spolupráce s ministerstvem zdravotnictví, ostatními ministerstvy, kraji ostatními složkami integrovaného záchranného systému.
Svůj zastupitelský mandát se v barvách ANO snažíte obhájit i letos. Na kandidátce jste číslo 14. Pokud jde o Středočeský kraj, média v současnosti plní zejména články o kauzách paní hejtmanky Pokorné Jermanové za vaši stranu. Jak plánujete v následujících dnech přesvědčit veřejnost, že vaše hnutí v kraji není jen paní Jermanová? A že články v médiích nehovoří o kvalitě kandidátů hnutí?
Víte, já jsem v politice pouze něco málo přes čtyři roky. Již po minulých krajských volbách jsem ale díky důvěře občanů a souhře okolností téměř ihned dostala možnost reálně začít pracovat pro lidi. Řídila jsem sociální služby v kraji a posléze jsem měla možnost své představy o zefektivnění a zkvalitnění sociálního systému alespoň několik měsíců začít realizovat na té úrovni nejvyšší – jako ministryně práce a sociálních věcí. Dovolím si tvrdit, že se sociálním systémem, jeho nastavením i kvalitou se setkává v různých životních situacích každý z nás. Věřím proto, že také mnozí z občanů Středočeského kraje moji práci vnímali. A já jsem proto šťastná, že jim před těmito volbami nemusím malovat žádné vzdušné zámky, ale na rovinu říct, že pokud mi důvěru dají i tentokrát, budu ve své práci pro ně dál pokračovat.
A co zmíněné kauzy?
Různým a mnohdy neprokázaným „kauzám“, žijícím si svým vlastním životem v mediálním prostoru, nedávám žádnou váhu. Jsem přesvědčena, že lidé jsou rozumní a umí sami nejlépe zhodnotit reálná fakta. A když se ve prospěch zlepšení života v kraji opraví více než 1500 km silnic, proinvestuje více než 1,3 miliardy do školství, tři miliardy do krajských nemocnic, které navíc dnes hospodaří po letech již se ziskem, víc než půl miliardy do sociálních služeb… Tak to jsou výsledky, které nikdo nemůže vyvrátit, i když se mnohdy o nich až tak moc nepíše.
Čím myslíte, že byste se vy osobně mohla pochlubit, že se vám v kraji povedlo?
Volby bývají momentem, kdy se patří pozastavit a kdy se pravidelně bilancuje. Jako radní jsem ihned po svém nástupu prosadila to, že jsme zprůhlednili financování krajských zařízení s důrazem na zefektivnění poskytovaných služeb. V letech 2017–2020 bylo jen z krajského rozpočtu investováno do krajských zařízení přes půl miliardy korun na modernizaci a také na vybavení. Krajem bylo nakoupeno 220 polohovacích lůžek. Přes dvě miliardy korun bylo čerpáno na vybrané sociální služby z evropských projektů. Také prostředky distribuované do sítě sociálních služeb z ministerstva práce a sociálních věcí se z 1,2 miliardy zdvojnásobily na zhruba 2,5 miliardy korun. Kraj navýšil o 230 lůžek kapacitu domovů pro seniory, v pečovatelských a jiných terénních službách přibylo přes 130 pracovníků. Velikou radost mám z projektu zřizování míst rychlé pomoci pro seniory a zdravotně postižené, ale vlastně také pro všechny, kterým se najednou něco přihodí a potřebují poradit anebo pomoci jak dál, tedy již zmíněné POSEZy. Nejenom, že se jejich existence velice osvědčila, ale také roste poptávka po vzniku dalších napříč krajem. Ihned po mém nástupu na ministerstvo práce a sociálních služeb se mi také povedlo prosadit po mnoha letech skokové navýšení rozpočtu na sociální služby v roce 2018, a to o téměř 3,6 miliardy korun. I díky tomu se prostředky pro náš kraj zdvojnásobily.
Neboli podle vás hnutí ANO udělalo v sociální oblasti maximum možného?
Věřím, že ano. Konkrétně starost o seniory opravdu není jen líbivá fráze. Dosáhli jsme konkrétních výsledků. Poprvé po mnoha letech to byla právě vláda, v níž jsem byla ministryní, která v roce 2018 v průměru o 900 korun navýšila starobní důchody. Navíc o tisíc korun navýšila důchody starším seniorům nad 80 let. Snažili jsme se přenastavit systém vyřizování důchodů a příspěvků na péči, aby to netrvalo dlouhé měsíce, připravila jsem revizi dávek poskytovaných státem, protože podle mého je „normální“ pracovat, pokud je člověk zdráv, a pořád dochází k jejich zneužívání.
Když se podíváte na současnou ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD) a její kroky v boji proti dopadům koronaviru, jak je hodnotíte?
Na ministerstvu jsou v posledním půl roce nuceni zajišťovat agendy, které jsou spojené s naprosto výjimečnou situací. Připravili kompenzační programy pro občany, rodiny s dětmi i firmy. Jsou to kroky vyžádané dobou, ale já si moc přeji, aby již vše skončilo a mohly se začít koncepčně řešit i běžné ale velice důležité otázky sociálního systému v našem státě. A za takové považuji právě řešení důchodové reformy, dostupného bydlení a také například nastavení a zamezení zneužívání dávek, které mají pomáhat opravdu jen těm, kteří to potřebují. Vždyť právě úroveň sociálního systému je skutečným odrazem vyspělosti ekonomiky a celé společnosti.
vlb