Hospic na Vysočině řeší financování péče o lidi starší 80 let

FOTO: Hospic sv. Zdislavy

Vysočina je v rozšiřování domácí paliativní péče lídrem v České republice. V roce 2017 schválila strategii paliativní péče v kraji (projekt Paliatr Vysočina) a teď se chce soustředit na problematiku péče o závažně chronicky nemocné a umírající starší 80 let. Řekl to Ladislav Kabelka, krajský koordinátor pro paliativní péči a primář třebíčského Domácího hospice sv. Zdislavy. Často jde podle něj o lidi, kterým nestačí péče praktického lékaře, jsou v domovech pro seniory, v nemocnici nebo léčebně dlouhodobě nemocných. Podle Kabelky by pomohla změna úhrad od pojišťovny.

„Pro tuto skupinu se kraj snaží zajistit komplexní přístup ke zdravotním službám, aby mohli být tam, kde chtějí být, byť mají závažnou nemoc,“ řekl Kabelka. Závěr života by tak lidé nemuseli trávit v nemocnicích nebo9 léčebnách dlouhodobě nemocných, ale v domácím prostředí, se svými blízkými, což podle Kabelky podporuje i vztah v rodinách.

„V rámci domácí paliativní péče, kterou Kraj Vysočina spolufinancuje, se ukazuje jedna významná zkušenost. U mladších lidí bývá průběh nevyléčitelného onemocnění zpravidla rychlejší a potřeba paliativní péče delší než jeden měsíc hrazený pojišťovnou je jen v některých případech. U lidí starších 80 let je však průběh nevyléčitelného onemocnění často pomalejší a část období, kdy potřebují paliativní péči, není úhradami ze zdravotního pojištění pokryta,“ uvedla mluvčí kraje Jitka Svatošová.

Podle Kabelky je pro rozvoj paliativní péče zásadní zlepšení financování ze strany pojišťovny. Prozatím hradí 30 dnů v roce na jednoho pacienta, mohlo by to být dvojnásob. „Péči doplácí kraj, snahou je, aby se státní a krajské prostředky potkaly trochu víc,“ řekl Kabelka.

Mobilní paliativní tým, specializovaný domácí hospic, má každý z pěti okresů Vysočiny. „Péče je financovaná celodenně, jako kdyby byl člověk v nemocnici, dá se říct, že nemocniční tým přijede k němu domů. Funguje to tak od roku 2015 a Kraj Vysočina udělal v roce 2017 hodně pro to, aby se tento systém rozvíjel v každém okrese, nyní už je to pevný systém a kraj se snaží, aby bylo možné pečovat o lidi 80 plus déle,“ řekl Kabelka.

Paliatr Vysočina už dva roky spolupracuje s Institutem biostatistiky a analýz, díky čemuž je nastavený systém statistického sledování péče o pacienty. Podle Kabelky má Vysočina výhodu v tom, že její okresy tvoří uzavřený celek péče. V každém okrese je krajem zřizovaná nemocnice i domovy pro seniory, které také většinou zřizuje kraj, a pak mobilní paliativní tým. „Není to tak roztříštěné jako ve velkých městech, z hlediska péče i sledování dat je to velmi výhodné,“ řekl Kabelka.

Domácí hospic sv. Zdislavy funguje pět let. Loni pečoval o dvě stovky klientů. V letošním prvním pololetí už to bylo 150 pacientů a jejich rodin. V době nástupu koronavirové krize se zájem prudce zvýšil. „Řekl bych, že to bylo z týdne na týden, zároveň se ukazuje, že nemocnice měly v té době počet hospitalizaci zhruba na padesáti procentech. Logická otázka je, proč to tak bylo? Jednou z možností je, že část hospitalizací je vlastně zbytných, protože obrovský propad kvality péče v regionu, že by lidé odcházeli nějak strastiplně ze světa, vidět není,“ řekl Kabelka.

Na Vysočině ročně umírá až 1300 onkologických a 4000 neonkologických pacientů, předpokládá se, že speciální paliativní péči potřebuje 70 procent z nich.

ČTK