Vysoký krevní tlak patří mezi nejrozšířenější civilizační onemocnění současnosti a zároveň mezi největší rizikové faktory závažných kardiovaskulárních komplikací. Přestože hypertenze často dlouho nevyvolává žádné výrazné potíže, její důsledky mohou být fatální. U příležitosti Světového dne hypertenze, který připadá na 17. května, proto odborníci upozorňují na nutnost včasné diagnostiky, prevence a komplexního přístupu k léčbě.
Podle specialistů je hypertenze onemocněním, které nelze řešit pouze medikací. Úspěšná léčba vyžaduje kombinaci pravidelného měření krevního tlaku, dostatku pohybu, zdravého stravování, kontroly tělesné hmotnosti i správně nastavené farmakoterapie.
Neléčená hypertenze vede k nevratnému poškození organismu
Dlouhodobě zvýšený krevní tlak významně zatěžuje cévní systém i životně důležité orgány. Neléčená nebo nedostatečně kompenzovaná hypertenze může vést k poškození ledvin, rozvoji srdečního selhání nebo závažným cévním mozkovým příhodám. Zůstává také jednou z hlavních příčin infarktu myokardu.
Lékaři upozorňují, že právě absence příznaků bývá jedním z důvodů, proč pacienti onemocnění podceňují. Hypertenze však často probíhá skrytě řadu let a projeví se až ve chvíli, kdy již došlo k poškození organismu.
Vysoký tlak se stále častěji týká mladších lidí
Zatímco dříve byla hypertenze spojována především se seniory, dnes se stále častěji objevuje i u mladších věkových skupin. Odborníci tento trend dávají do souvislosti zejména s narůstající obezitou, nedostatkem pohybu a změnami životního stylu.
Podle globálních dat vzrostl podíl obezity a nadváhy u dětí mezi lety 1990 a 2023 z přibližně 10 % na 30 %. Tento vývoj se promítá i do české populace a vede k časnějšímu výskytu kardiometabolických onemocnění.
„Dnešní mladí pacienti mohou mít na první pohled stejnou hmotnost jako lidé v minulosti, ale jejich tělesné složení je úplně jiné – mají mnohem více tuku a minimálně vyvinuté svaly. Často za to může naprostý nedostatek přirozeného pohybu,“ upozorňuje Jitka Mlíková Seidlerová, primářka II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a předsedkyně České společnosti pro hypertenzi.
Podle ní roste generace lidí, kteří jsou zdravotně zatíženi výrazně dříve než předchozí populace, což představuje velkou zátěž i pro zdravotnický systém.
Nadměrný příjem soli zůstává zásadním problémem
Jedním z nejvýznamnějších faktorů přispívajících ke vzniku hypertenze je nadměrný příjem sodíku. Doporučená denní dávka soli činí přibližně 5 gramů, průměrná spotřeba v České republice však dosahuje až trojnásobku.
Podle odborníků navíc většina soli nepochází z dosolování pokrmů, ale z průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů.
„Lidé často věří, že ochrání svůj krevní tlak tím, že si přestanou solit jídlo u stolu. Ve skutečnosti ale přijímáme většinu soli z vysoce průmyslově zpracovaných výrobků,“ vysvětluje profesorka Mlíková Seidlerová. Za důležitý krok proto považuje návrat k domácí přípravě jídel ze základních surovin a omezení konzumace průmyslově zpracovaných potravin.
Genetika není omluvou pro nezdravý životní styl
Pacienti často vznik hypertenze vysvětlují dědičností. Lékaři ale upozorňují, že genetická predispozice sama o sobě ve většině případů nestačí.
Monogenně podmíněná hypertenze, způsobená mutací jediného genu, je velmi vzácná. U převážné části pacientů jde o kombinaci více genetických faktorů, které významně ovlivňuje životní styl.
„Genetika u většiny lidí funguje pouze jako spínač, který aktivujeme nezdravými návyky. Pokud pacient včas změní životní styl, začne se pravidelně hýbat a sníží hmotnost, může potřebu nasazení léků oddálit i o několik let,“ doplňuje profesorka Mlíková Seidlerová.
Domácí měření tlaku pomáhá odhalit skutečný stav
Stále větší význam dnes odborníci přikládají domácímu měření krevního tlaku. Moderní digitální tlakoměry umožňují pacientům sledovat hodnoty pravidelně a v přirozeném prostředí, což přináší přesnější výsledky než jednorázové měření v ordinaci.
Podle odborných dat má 15 až 25 % pacientů v ordinaci falešně zvýšený krevní tlak v důsledku stresu z návštěvy lékaře. Tento jev je známý jako syndrom bílého pláště.
Konzultaci s lékařem odborníci doporučují všem, kteří při opakovaném domácím měření v klidovém stavu zaznamenají hodnoty vyšší než 140/90 mmHg, a to i v případě, že se subjektivně cítí zdraví.
Moderní léčba je účinná, klíčová je ale prevence
Současná medicína nabízí podle odborníků velmi efektivní možnosti léčby hypertenze. K dispozici jsou moderní kombinované přípravky obsahující více účinných látek v jediné tabletě i nové intervenční metody.
Zásadní podmínkou úspěšné léčby však zůstává včasné zachycení onemocnění. Lékaři proto apelují na pravidelné preventivní prohlídky u praktických lékařů, které značná část dospělé populace zanedbává.
„Je zcela klíčové osvojit si správný způsob domácího měření tlaku a nikdy nevysazovat léky bez konzultace s lékařem,“ uzavírá profesorka Mlíková Seidlerová.
Zdroj: TZ Addicts.cz