Indická či britská mutace jsou minulostí. WHO sjednotí názvy podle řecké abecedy

koronavirus, Ilustrační fotografie, pixabay

Světová zdravotnická organizace (WHO) představila nový systém pro pojmenovávání různých variant koronaviru. Pro jednotlivé mutace začala používat řeckou abecedu. Řídí se tím, kdy byly poprvé objeveny. Takzvanou britskou mutaci nyní tedy označuje jako alfa, jihoafrická je beta, brazilská gama a indická nese název delta.

Celý seznam WHO zveřejnila na svém webu. Cílem je názvy zjednodušit a zároveň se vyhnout stigmatizaci zemí, kde varianty poprvé detekovali, píše server BBC News.

„Žádná země byl neměla být stigmatizována za odhalení a nahlášení variant (koronaviru pozn. ČTK), uvedla na svém twitterovém účtu jedna z čelných činitelek WHO Maria Van Kerkhoveová. BBC News v tomto ohledu připomíná, že indická vláda nedávno kritizovala vžité pojmenování mutace s vědeckým označením B.1.617.2, kterou odhalili zdravotníci poprvé loni v říjnu právě v této zemi, jako indickou variantu. WHO široce používaný termín nicméně nikdy oficiálně nepoužila, upozornil server.

Kritika se ozývala také ohledně vědeckých názvů, jako jsou například označení B.1.351 nebo 501Y.V2, kvůli tomu, že jsou příliš komplikované, podotkla agentura Reuters.

Řecká abeceda zároveň tyto existující vědecké názvy nenahrazuje. A pokud se vyskytne více potvrzených mutací koronaviru, než obsahuje řecká abeceda písmen, WHO přijde s novým systémem jejich pojmenovávání. „Neříkáme, že má být (název – pozn. ČTK) B.1.1.7 nahrazen, jen se snažíme trochu pomoci v diskuzi s průměrným člověkem,“ řekla Van Kerkhoveová zpravodajskému serveru STAT News.

Podle bakteriologa Marka Pallena vedli odborníci debatu o novém pojmenování variant koronaviru několik měsíců a ve hře byla například také jména mutací podle řeckých bohů.

Viry byly v minulosti často pojmenovávány podle míst, kde byly poprvé objeveny, píše Reuters a připomíná příklad krvácivé horečky ebola, která nese jméno po stejnojmenné konžské řece, kde virus zdravotníci poprvé detekovali. Tento přístup však může jednotlivá místa poškozovat a může být i nepřesný, jako tomu je v případě pandemie takzvané španělské chřipky z roku 1918, jejíž původ není znám, podotkla agentura.

ČTK, vlb