Zákon o elektronizaci zdravotnictví nabyl platnosti 1. 1. 2022, avšak jeho jednotlivé kapitoly budou vstupovat v platnost až do ledna 2026. V Česku do procesu zavedení elektronizace zdravotnictví vstupuje Ministerstvo zdravotnictví, Národní centrum pro elektronické zdravotnictví, ÚZIS ČR a Národní centrum pro medicínské nomenklatury a klasifikace.
Tyto instituce budou mít za úkol do roku 2026 vybudovat infrastrukturu pro zavedení digitalizace zdravotnictví a také zajistit to, aby komerční poskytovatelé služeb byli napojeni na všechny nové systémy elektronizace zdravotnictví.
Mezi základní principy zákona patří, že nebude vybudován žádný centrální sklad pacientských dat, jako jsou laboratorní výsledky nebo lékařské zprávy. Druhým principem zákona je, že elektronická zdravotní dokumentace bude rovnocenná listinné formě. Elektronizace zdravotnictví stojí na integrovaném datovém rozhraní resortu a toto rozhraní nabídne několik základních kapitol. Mezi ně patří kmenové zdravotnické registry, služby vytvářející důvěru, zabezpečené sdílení dat, systém správy souhlasů pacientů, portál elektronického zdravotnictví a žurnál činností.
„Z pohledu pacienta je důležité, že budeme moct nastavovat a upravovat viditelnost celé dokumentace vůči ostatním účastníkům a budeme mít možnost nastavit pravidla sdílení nejen vůči zdravotním subjektům, ale také vůči třetím osobám, jako jsou naši blízcí a příbuzní,” říká Petr Samek, expert na IT bezpečnost ve zdravotnictví ze společnosti CNS a.s.
Kmenové zdravotnické registry
Kmenové zdravotnické registry podle zákona vzniknou tři. Registr zdravotnických pracovníků (AR-ZP), registr poskytovatelů zdravotních služeb (AR-PZS) a registr pacientů (AR-P). Registry budou sloužit k identifikaci a ke komunikaci mezi jednotlivými subjekty. Podstatným krokem je, že plněním dat do těchto registrů bude povinné a aktualizace vynutitelná sankcí.
„V případě pacientů nebude vyžadováno založení nových specifických prostředků pro zřízení identity. Nadále by tak měly být využívána například bankovní identita nebo ty prostředky, které již využíváme v rámci eGovernment. Obrovská změna se však očekává u poskytovatelů zdravotní péče,” přibližuje Petr Samek.
Co se týče samotných pracovníků poskytovatelů zdravotní péče, prozatím se mluví o zavedení profesní karty, nikoli však v gesci Ministerstva zdravotnictví, ale Ministerstva vnitra, kde vzniká myšlenka, že jednotlivé odbornosti, jako jsou zdravotníci, úředníci, policisté nebo hasiči, by měli profesní karty, prostřednictvím kterých by mohli přistupovat do systémů státní správy, včetně elektronického zdravotnictví. Zavedení tohoto systému však prozatím není jisté.
Služby vytvářející důvěru
Jedním ze tří bezpečnostních prvků bude elektronický podpis. Ten bude využívat fyzická osoba například při podepisování výsledku vyšetření ordinujícím lékařem. Efektem elektronizace zdravotnictví by mělo být, že všechny tyto služby vytvářející důvěry, by měly být pro účely zdravotnictví zdarma a měly by být garantovány Ministerstvem zdravotnictví, resp. pravděpodobně ÚZISem. Mezi další služby bude patřit resortní elektronická pečeť, kterou pracovníci pečetí ambulantní, laboratorní, informační a nemocniční systémy. Další službou pro poskytovatele zdravotních služeb bude časové razítko. To například říká, že dokument byl změněn či vytvořen v uvedeném čase konkrétním člověkem.
Zabezpečené sdílení dat
Dalším pilířem, na kterém stojí elektronizace zdravotnictví, je zabezpečené sdílení dat. Aktuálně jsou využívány komunikační služby, zpravidla komerční, v rámci kterých společnosti nabízí jejich zabezpečení, šifrovaný přenos dat mezi lékaři a pacienty, lékaři a laboratořemi, laboratořemi a pacienty apod. Narozdíl od těchto systémů stát hodlá vytvořit komplexnější systém, do kterého budou připojeny jednotlivé laboratorní, ambulantní a nemocniční systémy a prostřednictvím zabezpečeného sdílení dat budou vzájemně komunikovat a vyměňovat si data.
„Tato komunikace je zcela zásadní pro fungování celého systému. Data se tedy nenachází v centrálním úložišti, ale jsou distribuována právě prostřednictvím zabezpečení sdílených dat od jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb,” říká Petr Samek ze společnosti CNS a.s., která se nejen ambulantními nebo laboratorními systémy a jejich bezpečnosti dlouhodobě zabývá.
Další součástí elektronizace zdravotnictví je systém správy souhlasů. Systém umožní pacientovi udělit souhlas s přístupem třetím osobám a systém zároveň bude ověřovat tyto přístupy. Také by v budoucnosti měla v systému existovat také evidence výslovného nesouhlasu, například ve spojení s nesouhlasem s předáním dat do jiné země EU.
Součástí nových systémů bude elektronická zdravotní dokumentace, v rámci které se jedná o sdílené záznamy, podepsané elektronickým podpisem oprávněné osoby k vedení zdravotní dokumentace, opatřené časovým razítkem a pečetí. Jde například o propouštěcí zprávy, ambulantní zprávy nebo laboratorní výsledky.
Text: Lukáš Kotlár