Zahrady hrají barvami, vůně rostlin potvrzují příchod jara. Co pro část lidí může být oku lahodící, jiným vadí. S aktuální roční dobou totiž přicházejí rýmy, svědění očí a kýchání nezpůsobené nachlazením, nýbrž alergickou reakcí. Alergie ochromuje člověka a snižuje jeho výkonnost. Jedna březová jehněda může být stejnou zbraní jako pepřový sprej. Obsahuje totiž až 6 milionů pylových zrn na m3. A zranitelných pacientů přibývá, potvrdil pro časopis Ze zdravotnictví alergolog Petr Kučera.
Jaké alergeny budou v následujícím období (květen až srpen) dominovat?
Pokud mluvíme o sezonních alergenech, tak to jsou jednoznačně
alergeny pylu travin. Travin roste řada, běžně je nerozeznáme, známý je např.
bojínek nebo jílek. Tato pylová zrna se šíří vzdušným prouděním, zejména při
suchém počasí, ochránit alergika může pobyt v klimatizovaném prostředí, deštivé
počasí, nebo pobyt v hustém lese. Nadále jsou pacienti, kteří trpí celoroční
alergií – alergen zvířat, roztočů, potravin, či jedu hmyzu
Jak se vyvíjí počet pacientů-alergiků a
co je příčinou jejich přecitlivělosti?
Počet alergiků nadále mírně stoupá, i když ne již tempem
předchozích 30 let. Jasný důvod neznáme, nadále se hledá důvod v životním stylu
– nedostatek vlivu látek z běžných bakterií, které nás obklopují, imunitní
systém si pak hledá náhradní činnost, kterou je alergie.
O nárůstu dětských alergiků se někdy
hovoří jako o nemoci panelákových dětí, že nejsou v kontaktu s přírodou atp. Je
to tak?
Stále nemáme jasné důkazy o tom, že pobyt ve městě, v
uzavřených bytech, vede k vyššímu počtu alergiků, ale některé poznatky tomu
nasvědčují.
Je alergiemi postiženo víc lidí z
venkova nebo měst?
Původně, před desítkami let byl tento trend patrný, nyní se
rozdíly stírají.
Jak se alergiím vyhnout?
Obvyklá a těžká otázka, která má dvě části – zda lze něco
dělat, aby u jedince ve vysokém riziku (dítě alergických rodičů) alergie
nevznikla. Zde je nejvýznamnější představa, že imunitní systém kojence ve věku
do jednoho roku má být včas trénován kontaktem s alergenními látkami – alespoň
původem z potravin, aby vznikla tolerance a nikoliv alergie. Pokud se již u
pacienta alergie rozvinula, pak množství příznaků, či komplikací jsou dány
rozsahem kontaktu s alergenem, je tedy přínosná eliminace alergenu. Je však
možná pouze u alergenů některých.
Proč někdo alergii má a někdo ne? Jak
být vůči alergiím imunní?
Z výskytu alergie v rodinách je patrný genetický vliv, ale přesnou podstatu neznáme.
Jak hodnotíte počínání alergiků, kteří neužívají léky na alergie záměrně a alergenům jdou naproti s odůvodněním, že si tak posilují imunitu. Je jim to něco platné nebo to jejich stav zhoršuje?
Pokud již alergickou chorobu mají, pak šance, že si ji takto
vyléčí, je velmi nízká. Spontánní vymizení nemoci je zcela výjimečné, naopak
existuje řada forem, jak alergie organizmus postihuje – méně závažná je
rinitida a konjunktivitis, závažné je alergické astma bronchiale. Pokud vývoj
nemoci jde tímto směrem a není léčen, pacientovi se nebude vést dobře.
S jakými alergiemi se nejčastěji
setkáváte, s alergiemi na co?
Význam je věkově závislý, v dospělosti to jsou vzdušné
alergeny, v dětství více alergeny potravin.
Můžeme ovlivnit domácí prostředí tak,
abychom v sezóně alergií nekýchali? A čím?
Sezonní alergie jsou způsobeny sezonními venkovními alergeny, mírně lze jejich vliv ovlivnit zamezením průniku do bytu, což je dosti složitý a nákladný postup.
Jak vzniká alergie
Když s látkou, většinou biologického původu, reaguje imunitní systém člověka nepřiměřeně, hovoříme o alergii. Zatímco pro zdravého, nealergika, jsou ty samé látky vyskytující se v okolním prostředí neškodné, alergik na ně reaguje například kýcháním, rýmou, vyrážkou, škrábáním v krku, slzením a štípáním očí.
Jaké jsou nejčastější alergeny
Pylová zrna, části těl a výměšky roztočů, plísně, některé potraviny – zejména oříšky, mléko a vejce, srst psů, koček, morčat a dalších „chlupatých“ zvířat, včelí a vosí bodnutí, některé léky – hlavně antibiotika, lokální anestetika (látky k místnímu znecitlivění) a dezinfekční prostředky.
Kde jsou příčiny
Nárůst alergiků dávají odborníci za vinu industrializaci, změnám způsobu života, vyššímu znečištění a využívání pesticidů.
Věděli jste, že…?
- Zakladatelem české alergologie byl Dr. Josef Liška, který poprvé použil pojem alergie v roce 1906.
- Každý 3. člověk má genetické vlohy pro alergii.
- Každý 4. člověk je alergik.
- Každý 7. člověk má alergickou rýmu.
- Každý 10. člověk má ekzém.
- Každý 12. člověk má astma.
- Jednou z nejčastěji se vyskytujících alergií je často podcěňována alergická rýma, často u dětí nad 10 let a u mladých dospělých. Jen polovina lidí s tímto onemocněním se aktivně léčí. Důsledkem neléčené alergické rýmy může být chronická únava, bolesti hlavy, snížený výkon a pozornost.
- Polibek může být zdrojem přenosu alergenu.
- Alergeny kočky působí až na vzdálenost dvou metrů a alergeny po kočce zůstávají v prostředí až 8 měsíců poté, co již kočka v domácnosti není.
- Každá matrace, včetně té antialergické, se osídlí roztoči už do 3 měsíců.
- Jedním z projevů alergie mohou být např. bolest hlavy, slabost, závratě, mdloby (nervové příznaky mohou být projevem potravinové anafylaxe, tj. neléčené aktivity organismu, která může vést až k anafylaktickému šoku).
- Varovným příznakem anafylaktické reakce je velmi často svědění dlaní a plosek nohou.
- Potravinová alergie nezpůsobí anafylaxi, ale anafylaxi způsobí zvýšená fyzická aktivita, která následuje po požití alergenu.
- Anafylaktická reakce má obvykle dvě fáze – 1. fáze čím je rychlejší, tím bývá závažnější a může se jednat o sekundy či minuty, 2. fáze může nastat za 8-24 hodin, ale může být stejně nebezpečná.
- Z hlediska výskytu alergie je nejvýznamnější první půl rok života dítěte, proto bychom měli u dětí v tomto věku maximálně eliminovat výskyt rizikových faktorů (kouř, zvířata…).
- Je-li jeden rodič astmatik, je 20% pravděpodobnost, že jeho potomek bude také astmatik.
- Jsou-li oba rodiče astmatici, je 60% pravděpodobnost, že bude jejich potomek také astmatik
(Zdroj: vychovakezdravi.cz)
Marcel Mihalik