Více než třináct procent Čechů si doma skladuje nevyužitá antibiotika. Většinou jde o zbytky z předchozí léčby, někteří si antibiotika schovávají záměrně pro budoucí použití.
Podle nové vědecké studie si více než desetina českých domácností uchovává antibiotika, která momentálně nevyužívá. Výzkum odhalil, že 13,5 procenta respondentů přiznalo přítomnost těchto léků doma, přičemž téměř deset procent uvedlo, že se jedná o zbytky z dřívější léčby.
Zajímavé je, že 3,6 procenta všech dotázaných si antibiotika schraňuje záměrně s tím, že je v budoucnu bude potřebovat. Jaroslava Hasmanová Marhánková z Národního institutu SYRI upozorňuje, že uchovávání antibiotik doma zvyšuje riziko samoléčby bez konzultace s lékařem. ,,V České republice je využívání antibiotik vázáno na lékařský předpis, to však neznamená, že by u nás nedocházelo k sebemedikaci,“ vysvětluje odbornice.
V mezinárodním srovnání si Češi vedou podobně jako Nizozemci. Dramaticky odlišná je situace v Itálii, kde antibiotika uchovává přes 67,5 procenta domácností, a v Číně, kde je to dokonce 90 procent.
Vědci však varují před zjednodušeným pohledem na tento jev. Podle Marhánkové může snaha mít antibiotika doma k dispozici odrážet předchozí negativní zkušenosti s nedostupností zdravotní péče nebo dlouhými čekacími dobami. ,,Ačkoliv samoléčba antibiotiky nese zásadní zdravotní rizika a přispívá k rozvoji antibiotické rezistence, za rozhodnutím ponechat si doma antibiotika mohou být i racionální důvody,“ dodává expertka.
Problematika antibiotické rezistence je přitom jednou z deseti největších globálních hrozeb podle Světové zdravotnické organizace. Odborníci se proto chystají dlouhodobě zkoumat, jak různé sociální a kulturní faktory ovlivňují vnímání antibiotik v českém zdravotnictví.
Zdroj: TZ Národní institut SYRI