Znáte někoho, kdo prodělal alergickou reakci po bodnutí hmyzem? Dle interních dat laboratoří SYNLAB je na hmyzí jed citlivý každý šestý testovaný. Konkrétně u včelího a vosího jedu jde dokonce o každého pátého. Mnoho lidí přitom o svém sklonu k alergické reakci vůbec neví, navenek se totiž projeví až při kontaktu s jedem. Ten může u alergika spustit nejen otok a svědění, ale i život ohrožující anafylaxi. Předejít problémům pomůže krevní test a pohotovostní balíček první pomoci.
K bodnutí včelou, vosou nebo sršní nedochází během života často – většina lidí se kontaktu s tímto hmyzem intuitivně vyhýbá. Pokud k němu ale dojde, tělo na vypuštěný jed obvykle reaguje obranně. Typická je místní reakce v podobě svědivého pupenu, zarudnutí nebo mírného otoku v okolí vpichu (do velikosti 10 cm). Pro zmírnění příznaků stačí vytáhnout případné žihadlo, ledový obklad a pupen potřít protisvědivým gelem.
U alergika může jít o minuty
Pokud je ovšem člověk na hmyzí jed alergický, reakce může být intenzivnější, a to v podobě rozsáhlého otoku, svědění po těle nebo kopřivky. „Jako první pomoc při mírné alergické reakci je kromě odstranění žihadla a chlazení místa vpichu vhodné podat tabletu antihistaminika a jednu až dvě tablety kortikoidu, které by měl mít alergik vždy u sebe. Pro lepší účinek je vhodné léky rozkousat,“ popisuje lékařka Radka Šedivá z alergologické ambulance SYNLAB.
Reakce většinou není nebezpečná, pokud však postupuje nebo přetrvává, je třeba zpozornět. V krajním případě může dojít i k takzvanému anafylaktickému šoku – prudké systémové reakci, která postihuje kožní, kardiovaskulární, respirační či trávicí systém a může být i smrtelná. Hmyzí jed je společně s léky a potravinami jeho nejčastějším spouštěčem.
Data laboratoří
Laboratoře provedou v Česku ročně desítky tisíc alergologických testů. Alergii na hmyzí jed vloni (2024) prověřovali v rámci více než 30 000 vyšetření. Vzorky k nim putovaly od lékařů i samoplátců. Citlivost na hmyzí jed byla prokázána u necelých 17 % (16,8 %) testovaných. Podíváme-li se na detail jednotlivých alergenů, pozitivních bylo:
- sršeň – 50 % z více než 400 testů,
- včela – 22 % z více než 11 000 testů,
- vosa – 21,6 % z více než 11 000 testů,
- čmelák – 18,8 % z více než 150 testů,
- vosík – 2 % z více než 7 500 testů.
Pozitivní výsledek nemusí nutně znamenat alergickou reakci při prvním kontaktu s jedem. Existuje k ní však vysoký předpoklad do budoucna, a je tak třeba mít se na pozoru.
Nejohroženější jsou senioři
Laboratorní data rovněž ukazují, že riziko alergií na hmyzí jed stoupá s věkem. Zatímco u mladších skupin se poměr pozitivních výsledků pohybuje kolem 15 %, od 40. roku života roste (21 %) a u lidí nad 60 let stoupá až k téměř 30 %. Tento trend může souviset s tím, že starší lidé byli v průběhu života častěji bodnutí hmyzem, čímž mohlo dojít k vytvoření takzvané senzibilizace – stavu, kdy jsou v těle přítomné protilátky, aniž by se dosud objevily příznaky alergie. „S věkem stoupá také riziko závažnější reakce. Starší pacienti často trpí chronickými nemocemi nebo užívají více léků, což může přispět ke vzniku anafylaxe,“ doplňuje alergoložka Radka Šedivá.
Otestujte se!
Pojmete-li po bodnutí hmyzem podezření na alergickou reakci, konzultujte své potíže se svým praktickým lékařem či alergologem. Ideální je vždy znát, kdy a kde k bodnutí hmyzem došlo, kolik času uběhlo mezi bodnutím a příznaky a o jaké projevy se jednalo.
Alergolog následně provede kožní a krevní testy. „Z krve se zjišťuje přítomnost specifických IgE protilátek, které svědčí o citlivosti organismu na daný alergen,“ přibližuje alergoložka Šedivá a dodává: „Podstoupení krevního testu má ale smysl nejdříve šest týdnů po kontaktu s hmyzem. Pokud bodnutí vyvolá silnou reakci, je protilátka „spotřebována“ a její množství v krvi bude několik týdnů nepatrné.“
Alergii mohou mít i ti, kdo ji nikdy dříve neměli
Zrádnost alergie na hmyz tkví v tom, že se nijak neprojeví, dokud nedojde k přímému kontaktu s jedem. První zkušenost tak bývá často nemilým překvapením. „Alergii na hmyzí jed může mít i ten, kdo nikdy žádnou jinou alergií netrpěl a právě tací bývají při první reakci nejzranitelnější,“ říká MUDr. Radka Šedivá.
Krevní test lze ale absolvovat i preventivně. Stačí o něj požádat lékaře, případně podstoupit některá z vyšetření pro samoplátce.
Kdo je připraven, není překvapen
Každý, komu alergologické testy prokážou citlivost na hmyzí jed, by měl mít pro případ prudké reakce vždy po ruce následující pohotovostní balíček:
- adrenalin v injekčním peru,
- antihistaminikum,
- kortikosteroid,
- inhalační léky,
- informace pro okolí – jak léky použít.
„Nestačí mít léky předepsané – je nutné nosit je u sebe a umět je použít. V případě anafylaktického šoku jde o vteřiny,“ apeluje alergoložka.
Jak anafylaktický šok poznat?
„Mezi příznaky anafylaxe patří ztížené dýchání až sípání, kopřivka, otoky hrdla, neklid, úzkost, nevolnost, prudký pokles krevního tlaku, závratě, mdloby až porucha vědomí,“ popisuje lékařka Radka Šedivá.
Alergik by měl okamžitě rozkousat antihistaminikum a kortikoid. V případě závažnějších příznaků, jako je pokles tlaku, dechové potíže nebo porucha vědomí, je klíčové použít adrenalinové pero a přivolat záchrannou službu (155).