Malnutrice je stav výživy, který je způsoben nedostatečným, nadměrným nebo nevyváženým příjmem energie, bílkovin a dalších živin nebo poruchou vstřebávání živin z již přijaté potravy. Malnutrice má nepříznivý vliv na složení a funkci těla i celkový zdravotní stav. Dochází zejména k úbytku svalové hmoty.
Jedná se o stav podvýživy, který se týká hlavně seniorů ve věku nad 65 let, pacientů s chronickými a onkologickými onemocněními a lidí závislých na drogách nebo alkoholu. Nejběžnějším příznakem je neúmyslný úbytek hmotnosti, nechutenství, stálý pocit únavy, ztráta energie, snížená schopnost vykonávat běžné aktivity, snížený fyzický výkon, ztráta svalové síly, špatná schopnost soustředění, letargie a deprese. V nemocnicích se malnutrice vyskytuje velmi často: 30 % pacientů při přijetí vykazuje známky hrozící nebo již rozvinuté malnutrice a dalších 10 až 15 % pacientů se dostane do rizika během hospitalizace v souvislosti s onemocněním.
Pokud je příčinou vzniku nebo zhoršení podvýživy přítomnost nemoci, hovoří se o malnutrici při nemoci. Častým důsledkem malnutrice je prodloužený pobyt v nemocnici a horší prognóza pacientů. Výživa je při léčbě rakoviny klíčovým faktorem, jelikož pomáhá pacientům nemoc, ale i terapii lépe snášet. K úspěšné léčbě je nejdůležitějším prvním krokem riziko malnutrice rozeznat. Jakmile si ji osoba v riziku nebo ti, kteří o ni pečují, uvědomí, mohou stačit k zvrácení negativního vývoje nutričního stavu jednoduchá opatření ke zvýšení příjmu stravy. Například je známo, že podání doplňků stravy malnutričním pacientům snižuje riziko rozvoje komplikací, jako je rozpad rány, o 70 % a úmrtí o 40 %.
Jakmile je pacient vyhodnocen z hlediska malnutrice jako rizikový, je nutné jej detailně vyšetřit a zjistit všechny faktory, které k tomuto stavu přispívají. Léčba by měla vždy být individuálně přizpůsobena potřebám jedince, ale obecně lze konstatovat, že pokud je osoba schopná jíst a nemá sníženou chuť k jídlu, volí se přístup „jídlo především“. Pokud jednoduchá opatření nestačí nebo pokud má pacient sníženou chuť k jídlu, může nutriční terapeut nebo lékař provést cílené vyšetření nutričního stavu a na jeho základě doporučit navíc tzv. sipping. Sipping (neboli tzv. perorální nutriční doplňky) jsou výživné potraviny pro zvláštní lékařské účely tekuté nebo krémovité konzistence s definovaným složením. Lékař nebo nutriční terapeut může také doporučit doplněk stravy obsahující vitaminy nebo minerální látky.
Pacientům, kteří jíst nemohou nebo nejedí dostatečně, může být podávána umělá výživa, a to buď do trávicího traktu (enterální výživa) nebo přímo do žilního řečiště (parenterální výživa). Výrobky enterální i parenterální výživy jsou vyráběny průmyslově tak, aby obsahovaly všechny živiny, které tělo potřebuje. Vhodnost zahájení umělé výživy určí na základě vyšetření opět lékař nebo nutriční terapeut.


