Česká republika patří dlouhodobě mezi evropské země s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy. V roce 2025 byl počet případů klíšťové encefalitidy opět vyšší než předchozí rok: onemocněním se v České republice nakazilo 703 lidí. Jedinou spolehlivou prevencí klíšťové encefalitidy je přitom očkování, které se skládá ze tří dávek a následných přeočkování. Alespoň jednu očkovací dávku má 51 % Čechů, o 22 % více než v roce 2019. Na třetí dávku potřebnou k ukončení schématu dorazí ale pouze třetina z nich, jen 17 % pak za 3 roky obnoví ochranu přeočkováním.
Česká republika patří k zemím, v nichž je klíšťová encefalitida rozšířena na celém území. V roce 2025 měla zkušenost s přisátím klíštěte třetina obyvatel Česka. To je nejvíce z evropských států, v nichž probíhal unikátní průzkum o očkování proti klíšťové encefalitidě.
Onemocnění, které může mít dlouhodobé následky
Klíšťová encefalitida je závažné virové onemocnění centrální nervové soustavy, u něhož není k dispozici léčba zaměřená přímo proti původci onemocnění a u nemocných je možné pouze mírnit příznaky a poskytovat podpůrnou péči. Pokud se symptomy projeví, má onemocnění obvykle dvoufázový průběh. V první fázi se objevuje horečka, únava, bolest hlavy, bolest svalstva a nevolnost. Ve druhé fázi pak klíšťová encefalitida přechází do zánětu mozkových blan nebo dokonce zánětu mozku. U nemocných může klíšťová encefalitida způsobit dlouhodobé následky nebo až úmrtí.
Vysoké riziko nákazy napříč regiony
Česká republika má jeden z nejvyšších výskytů klíšťové encefalitidy v přepočtu na počet obyvatel mezi evropskými zeměmi. A to hned na třetím místě za Litvou a Estonskem. Počet případů je zhruba třikrát vyšší než v Rakousku, a dokonce téměř desetkrát vyšší než v Německu.
Počty nakažených začínají stoupat v dubnu a případy klíšťové encefalitidy se objevují až do listopadu, přičemž vrchol výskytu připadá na červenec a srpen.Onemocnění je rozšířeno na celém území republiky a riziko nákazy se týká všech. Z hlediska nemocnosti, tedy počtu nakažených na 100 000 obyvatel, patřily v roce 2025 mezi nejvíce zasažené kraje Jihočeský, Zlínský, Pardubický, Karlovarský a Vysočina.
Klíšťová encefalitida není neznámá
Znalost samotného onemocnění klíšťové encefalitidy mezi dospělými je 84 %, což je méně než v předchozích letech. Tento klesající trend je přitom patrný i v dalších evropských zemích. Ve srovnání s rokem 2020, kdy tento podíl činil 94 %, jde o výrazný pokles. Více informovaní jsou lidé ve věku 50+ let (88 %) oproti mladším dospělým (82 %).
Očkování: základem je ho dokončit a ochranu pravidelně prodlužovat
Na klíšťovou encefalitidu neexistuje specifická léčba, možnou prevencí je očkování.
I v tomto případě je znalost menší než v předchozích letech a o možnosti očkování proti klíšťové encefalitidě tak ví 3 ze 4 Čechů (77 %).
Základní očkování se skládá ze 3 postupných dávek. Čas na druhou dávku je 1 až 3 měsíce po první, třetí pak následuje za dalších 5 až 12 měsíců. Zároveň je důležité využít možnost přeočkování posilující dávkou, protože protilátky v krvi postupem času klesají. Pro osoby mladší 60 let je nutné 1. přeočkování po 3 letech od třetí dávky a následně pak po 5 letech. U osob po 60. roce věku je interval pro všechna přeočkování 3 roky.Prodloužení intervalu mezi kteroukoli dávkou (základní schéma a přeočkování) může zanechat očkované osoby s nedostatečnou ochranou proti infekci.
Očkování proti klíšťové encefalitidě je možné absolvovat celoročně, přičemž zahájení v zimních měsících umožňuje vytvoření dostatečné imunitní odpovědi ještě před začátkem sezóny aktivity klíšťat.
Každý 2. je očkovaný proti klíšťové encefalitidě
V České republice je celkem proočkováno, tedy očkováno alespoň jednou dávkou, 51 % obyvatel. Vyšší proočkovanost je v mladších věkových skupinách do 49 let (55 %), zatímco ve skupině 50+ let dosahuje proočkovanost 44 %. Proočkovanost mezi staršími dospělými byla přitom v předchozím období ještě výrazně nižší – mezi lety 2023 až 2025 došlo k nárůstu proočkovanosti ve skupině 50+ let z 37 % na 44 %. Růst může souviset s tím, že očkování proti klíšťové encefalitidě v Česku je pro osoby nad 50 let hrazeno od roku 2022 ze zdravotního pojištění.
Česká republika v evropském srovnání
Česká republika se s proočkovaností 51 % v roce 2025 pohybuje ve střední části evropského srovnání. Vyšší proočkovanosti dosahují Rakousko, Lotyšsko a Německo, zatímco hodnoty ve Švýcarsku a Švédsku jsou s Českou republikou srovnatelné. Naopak výrazně nižší proočkovanost, než v Česku vykazují Finsko, Polsko a Dánsko.
Srovnání proočkovanosti ČR a ostatních evropských zemí
| Země | Proočkovanost |
| Rakousko | 76 % |
| Lotyšsko | 63 % |
| Německo | 55 % |
| Švýcarsko | 52 % |
| Švédsko | 52 % |
| Česká republika | 51 % |
| Finsko | 33 % |
| Polsko | 14 % |
| Dánsko | 9 % |
Hlavní výzvou zůstává nedokončené očkování
Hlavním problémem v České republice, ale nejen zde, je nízká míra dokončení základního očkovacího schématu a přeočkování. Míra dokončení třetí dávky zůstává dlouhodobě nízká. Na druhou dávku dorazí necelé dvě třetiny očkovaných a třetí dávku, která je nutná k dokončení základního očkování, obdrží pouze 38 % těch, kteří ji měli dostat. Všechny tři dávky v ČR dokončilo podle očkovacího schématu jen 33 % osob do 49 let. Dobrou zprávou je, že ve skupině nad 50 let dokončí základní očkování každý druhý (48 %).I toto může být způsobeno pozitivním vlivem, který může mít úhrada ze strany zdravotních pojišťoven pro osoby starší 50 let.
Zkontrolujte si svůj očkovací průkaz
Dokončeným základním očkováním to ale nekončí. Myslet je nutné na pravidelné přeočkování. Na nízké míře dodržování očkovacího schématu se podílí mimo jiné skutečnost, že tři čtvrtiny očkovaných se domnívají, že jsou chráněny podle doporučení. Ve skutečnosti, i když je proočkováno 51 % z nás, jen 17 % je díky tomu, že dodržuje očkovací schéma včetně přeočkování, chráněno plně. U zbývajících 34 % proočkovaných je ochrana pouze částečná a je třeba ji posílit.
Proč se lidé neočkují?
Přestože povědomí o klíšťové encefalitidě a možnosti očkování je vysoké, pouze 54 % vnímá klíšťovou encefalitidu jako závažné onemocnění, kterým je. To je pokles oproti 65 % v roce 2019. Mezi důvody, proč se lidé neočkují, patří přesvědčení:
- o dostatečné ochraně jinými opatřeními než očkováním (24 %),
- že nepatří mezi rizikovou skupinu (12 %),
- o léčitelnosti klíšťové encefalitidy. (7 %).
Klíšťová encefalitida v regionech
Jak již bylo řečeno, v České republice je vysoké povědomí o klíšťové encefalitidě –toto onemocnění zná 84 % dotázaných, tedy o 23 % více, než lymeskou borreliózu (61 %). Z hlediska regionů je znalost o klíšťové encefalitidě největší ve Zlínském, dále Plzeňském a Středočeském kraji. Nejnižší pak v Praze.
O existenci očkování proti klíšťové encefalitidě ví 77 %. Tento průměr zvyšuje Plzeňský, Středočeský a Pardubický kraj. Naopak nejnižší je opět v Praze. Zajímavé je, že třetina Čechů chybně předpokládá, že je k dispozici očkování proti lymeské borrelióze. Že zatím není v České republice k dispozici, uvedli správně nejčastěji obyvatelé Plzeňského kraje, Prahy a Liberce.
| Znalost o klíšťové encefalitidě | Znalost o očkování proti klíšťové encefalitidě | Znalost o lymeské borrelióze | Chybné přesvědčení o možnosti očkování proti lymeské borrelióze | |
| ČR | 83,8 % | 77,2 % | 60,9 % | 32,5 % |
| Praha hl. m. | 78,3 % | 73,9 % | 56,7 % | 30,2 % |
| Středočeský kraj | 86,1 % | 81,5 % | 63,3 % | 30,6 % |
| Jihočeský kraj | 84,8 % | 79,8 % | 63,7 % | 32,6 % |
| Plzeňský kraj | 87,6 % | 81,2 % | 60,4 % | 28,0 % |
| Karlovarský kraj | 83,3 % | 76,1 % | 59,8 % | 37,5 % |
| Ústecký kraj | 81,9 % | 74,9 % | 58,7 % | 34,6 % |
| Liberecký kraj | 83,9 % | 74,2 % | 62,2 % | 29,2 % |
| Královéhrad. kraj | 84,2 % | 79,8 % | 62,5 % | 32,4 % |
| Pardubický kraj | 84,3 % | 80,0 % | 62,5 % | 32,5 % |
| Kraj Vysočina | 85,2 % | 75,7 % | 59,6 % | 33,0 % |
| Jihomoravský kraj | 84,7 % | 76,2 % | 62,9 % | 39,7 % |
| Olomoucký kraj | 82,0 % | 78,8 % | 60,3 % | 31,1 % |
| Zlínský kraj | 88,5 % | 74,4 % | 67,0 % | 31,7 % |
| Moravskoslez. kraj | 83,3 % | 75,4 % | 56,8 % | 31,5 % |
Tato data je zajímavé porovnat s osobní zkušeností s přisátím klíštěte za posledních 12 měsíců. I když Jihočeský kraj patří tradičně mezi místa s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy, přichycení klíštěte nahlásilo 31 % dotázaných, tedy méně, než je celorepublikový průměr (33 %). V Libereckém kraji zaznamenalo klíště dokonce 44 % dotázaných, vysoké počty byly hlášeny také v Královéhradeckém (38 %), Zlínském (38 %) a Olomouckém (36 %) kraji. V Pardubickém (35 %) a Jihomoravském (34 %) kraji a na Vysočině (35 %) a v Praze (34 %) se blížily výsledky průměru. V ostatních krajích byly pak nižší.
Z hlediska očkování je důležitý nejen počet proočkovaných, ale také dokončení základního očkovacího schématu, skládajícího se ze 3 dávek, a následného přeočkování.Nejvyšší proočkovanost, tedy očkování alespoň 1 dávkou, byla zaznamenána v Jihočeském a Olomouckém kraji, dále v Praze a Jihomoravském kraji. Proočkovanost alespoň jednou dávkou byla naopak nejnižší v Královéhradeckém, Pardubickém a Moravskoslezském kraji.
Základní očkování nejčastěji dokončili obyvatelé Pardubického a Olomouckého kraje. Moravskoslezský a Jihomoravský kraj spolu s Prahou pak představovaly regiony s nejnižším podílem obyvatel s dokončeným schématem. Pardubický a Olomoucký kraj měly nejlepší výsledky i z hlediska 1. přeočkování po 3 letech.
| Proočkovanost alespoň jednou dávkou (ze 3 dávek) | Proočkovaní: Dokončili základní očkovací schéma (3 dávky) | Proočkovaní: Měli být a byli přeočkováni po 3 letech (1. přeočkování) | |
| ČR | 51 % | 38 % | 17 % |
| Praha hl. m. | 54 % | 31 % | 17 % |
| Středočeský kraj | 50 % | 42 % | 18 % |
| Jihočeský kraj | 61 % | 42 % | 23 % |
| Plzeňský kraj | 51 % | 40 % | 23 % |
| Karlovarský kraj | 47 % | 32 % | 22 % |
| Ústecký kraj | 49 % | 39 % | 16 % |
| Liberecký kraj | 51 % | 43 % | 12 % |
| Královéhrad. kraj | 45 % | 35 % | 6 % |
| Pardubický kraj | 45 % | 61 % | 34 % |
| Kraj Vysočina | 51 % | 43 % | 13 % |
| Jihomoravský kraj | 52 % | 31 % | 12 % |
| Olomoucký kraj | 55 % | 50 % | 36 % |
| Zlínský kraj | 50 % | 38 % | 9 % |
| Moravskoslez. kraj | 45 % | 26 % | 12 % |