Léto je z pohledu klíšťové encefalitidy a lymeské borreliózy nejrizikovějším obdobím roku. Podle loňských dat připadlo na období od července do září 60 % případů klíšťové encefalitidy a 59 % lymeské borreliózy. Podle první poloviny roku přitom můžeme očekávat výsledky srovnatelné s loňským rokem. Zatímco v roce 2025 bylo od ledna do června zaznamenáno 167 případů klíšťové encefalitidy a 1 313 případů lymeské borreliózy, letos to bylo 145 případů klíšťové encefalitidy a dokonce 5 320 lymeské borreliózy. Před klíšťovou encefalitidou, na rozdíl od lymeské borreliózy, přitom existuje specifická prevence v podobě očkování, které je lidem od 50 let hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
Během ledna až června bylo v České republice hlášeno 145 případů klíšťové encefalitidy. Ve stejném období loňského roku šlo o 167 případů. Meziročně se tak jedná o pokles o 13 %. Nejvíce případů bylo zatím hlášeno v krajích: Moravskoslezský, Jihočeský, Zlínský a Vysočina. Lymeská borrelióza se objevovala především ve Středočeském kraji a v Praze, v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji.
Průběžné mírné snížení výskytu klíšťové encefalitidy by ale nemělo znamenat i snížení obezřetnosti, jak komentuje MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ve Státním zdravotním ústavu (SZÚ): „Při letmém pohledu na údaje o vykázaných počtech případů klíšťové encefalitidy a lymeské borreliózy by se někomu mohlo zdát, že nižší počty klíšťové encefalitidy znamenají nízké riziko. To by však byl mylný pohled na věc. Je třeba zdůraznit, že aktuálně hlášené případy ve skutečnosti odrážejí nákazy, ke kterým došlo před několika týdny. Také kvůli inkubační době a dvoufázovému průběhu onemocnění existuje mezi přisátím infikovaného klíštěte a potvrzením diagnózy poměrně výrazný časový odstup. A proto nelze průběh sezony hodnotit pouze podle aktuálních čísel.“
MUDr. Jan Kynčl, Ph.D. dále upozorňuje na rozdíl v závažnosti průběhu klíšťové encefalitidy oproti lymeské borrelióze: „U lymeské boreliózy existuje léčba pomocí antibiotik a více než 95 % případů je léčeno doma. Naproti tomu u klíšťové encefalitidy cílená léčba není k dispozici a téměř 95 % nemocných vzhledem k závažnosti stavu vyžaduje hospitalizaci.“ Očkování proti klíšťové encefalitidě je přitom možné zahájit kdykoliv v průběhu roku. Dostatečnou imunitní odpověď lze očekávat 14 dnů po druhé dávce vakcíny, v případě zrychleného schématu tedy za měsíc.
Zkontrolujte každé ráno očekávanou aktivitu klíšťat
Český hydrometeorologický ústav pravidelně zveřejňuje předpověď aktivity klíšťat pro jednotlivé regiony. Ta vychází z aktuálních klimatických podmínek a napovídá, jak vysoké je riziko kontaktu s klíštětem.
Podle parazitologa doc. RNDr. Jana Votýpky, Ph.D., byla první polovina letošního roku z pohledu klíšťat spíše příznivá. Relativně časný nástup jara podpořil aktivitu klíšťat i lidí. Ani během druhé poloviny léta přitom nelze očekávat výraznější útlum jejich aktivity. „Ke snížení aktivity může vést především delší období sucha v kombinaci s dlouhotrvajícími vysokými teplotami, ale takový vývoj podle současných předpovědí meteorologů spíše neočekáváme,“ vysvětluje doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D.
Věděli jste, že…?
1. Klíšťata jsou aktivní i v horách.
Dříve se riziko přisátí klíštěte a přenosu onemocnění spojovalo hlavně s nižšími polohami, dnes se ale klíšťata vyskytují i ve vyšších nadmořských výškách. Souvisí to mimo jiné s oteplováním a tím, že pro klíšťata je stále snazší přečkat zimu i v oblastech, kde dříve tak dobře neprospívala.
2. Klíšťová encefalitida se může přenést rychle.
Na rozdíl od lymeské borreliózy, u které se riziko přenosu zvyšuje s delší dobou přisátí, se virus klíšťové encefalitidy může přenést už v řádu minut. Rychlé odstranění klíštěte je tedy důležité, ale samo o sobě nemusí stačit. Jedinou specifickou ochranou proti nákaze je očkování.
3. Nymfy jsou malé, ale rizikové.
Člověka mohou napadnout různá vývojová stadia klíštěte. Nymfy jsou drobné a snadno přehlédnutelné. „Mají okolo jednoho milimetru a některé jsou průhledné, takže si jich nemusíme vůbec všimnou, navíc se často po nasátí pustí kůže sama. Riziko přenosu nemocí u těchto malých stádií je ale stejně velké jako u dospělých jedinců,“ upozorňuje MUDr. Aleš Chrdle. Značná část pacientů tedy prohlašuje, že klíště neměla.
Klíšťová encefalitida může zanechat dlouhodobé následky
Nová česká studie potvrdila, že téměř 45 % pacientů hospitalizovaných s klíšťovou encefalitidou se i po šesti měsících od nákazy potýkalo s dlouhodobými následky. Mezi nejčastější patřily chronická únava, bolesti hlavy, poruchy paměti a koncentrace, poruchy spánku nebo potíže s hybností. Riziko závažnějšího průběhu a paréz roste s věkem, ale dlouhodobé následky se mohou objevit i u mladších a jinak zdravých lidí.
Tři letní tipy od odborníků
1. Kontrolujte sebe, děti i zvířata hned po návratu domů.
Klíšťata se často přisávají na místa, která jsou krytá oblečením nebo hůře viditelná. Důležité je zkontrolovat dolní končetiny, třísla, trup, podpaží, oblast za ušima i vlasovou část hlavy. U dětí je kontrola obzvlášť důležitá.
2. Repelent používejte i tam, kde byste klíšťata nečekali.
Rizikem nejsou jen lesní výlety. Klíště si můžete přinést i z parku, zahrady, louky, křovin nebo okraje cesty. Při vyšší aktivitě klíšťat je vhodné držet se cest, nesedat a nelehat do trávy a nevstupovat zbytečně do křovin.
3. Zkontrolujte termíny očkování a přeočkování proti klíšťové encefalitidě.
Očkování proti klíšťové encefalitidě lze zahájit kdykoli během roku. V letních měsících je možné po konzultaci s lékařem využít i zrychlené očkovací schéma, kdy lze očekávat ochranu po 4 týdnech od 1. dávky. Pro dlouhodobou ochranu je ale důležité dokončit celé základní očkovací schéma skládající se ze 3 dávek a následně dodržovat doporučené intervaly přeočkování po 3 nebo 5 letech.
„Přeočkování je nejslabším článkem ochrany proti klíšťové encefalitidě. Nejde o odmítání očkování, ale spíše o zapomínání, ztrátu přehledu nebo mylný dojem, že další dávky nejsou nutné. Proto by se kontrola stavu očkování nejen proto klíšťovce měla stát součástí jakési zdravotní inventury, například při preventivních prohlídkách,“ dodává MUDr. Aleš Chrdle.
Sezona klíšťat zdaleka není jen otázkou lesních výletů a odpočinku u letních koupališť. Riziko kontaktu s klíštětem se v Česku týká prakticky každého, kdo tráví čas venku. Právě letní měsíce proto připomínají, že ochrana před klíšťaty má stát na více krocích najednou: sledování aktuální aktivity klíšťat, používání repelentu, vhodném oblečení, důkladné kontrole těla i domácích zvířat a také na ověření, zda není čas na další dávku v rámci základní očkování, případně na přeočkování proti klíšťové encefalitidě.