Národní komise bude zajišťovat dostatečnou podporu kojení v porodnicích, včetně poradenství s ním spojeným a výživy kojenců i po propuštění z porodnice. Podle ministerstva tak bude v souladu s nejnovějšími poznatky lékařské vědy nastaven optimální model podpory kojení. Ten má přispívat k veřejnému zdraví snížením nepřenosných onemocnění.
Ministerstvo zdravotnictví se zavázalo chránit, propagovat a podporovat kojení, jelikož poskytuje matkám a dětem velké množství výhod a je klíčovým aspektem pro celoživotní zdraví. Základem podpory a ochrany kojení je vytvoření příznivého prostředí pro kojení.
„Podpora kojení je naprosto zásadním tématem pro veřejné zdraví. Naším společným cílem je zajištění kvalitní péče o kojící ženu v porodnici i v návazné péči po propuštění, aby se všem kojícím ženám dostalo podpory a kvalitního poradenství ve všech segmentech zdravotní péče, které přicházejí do styku s kojící ženou,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Kojení má obecně zlepšovat zdraví dětí, jejich imunitu a chránit je proti řadě chronických chorob, jako jsou například ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc, astma, diabetes I. a II. typu či alergie. Působí rovněž proti nadváze či obezitě, které následně mohou být příčinou vzniku dalších chorob. Pozitivní zdravotní dopady byly prokázány rovněž u kojících matek, u kterých byla zaznamenána nižší incidence rakoviny prsu, rakoviny vaječníků či osteoporózy.
Národní komise pro kojení zajistí implementaci strategie kojení podle zásad WHO Baby Friendly Hospital Initiative, které představují 10 kroků k úspěšnému kojení. Tento metodický postup bude aplikován ve všech porodnicích. Prostřednictvím nově vznikajícího Národního zdravotnického informačního portálu budou prezentovány také relevantní informace o výživě. V neposlední řadě dojde na základě spolupráce s odbornou společností praktických lékařů pro děti a dorost, Laktační ligou a dalšími partnery ke zlepšení návaznosti péče po propuštění matky z nemocnice.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s agenturou STEM provedlo na přelomu srpna a září letošního roku reprezentativní šetření názorů, postojů a zkušeností s kojením u více než tisícovky žen. Za důležité považuje kojení 98 % žen. Jako optimální délku kojení hodnotí 70 % žen půl roku až rok. Mladší ženy častěji vnímají jako optimální dobu kojení delší než jeden rok. Pouhé jedno procento žen zastává názor, že umělá kojenecká výživa může být lepší alternativou kojenecké stravy.
Důležitá je podpora kojení ze strany zdravotníků v porodnicích. Jako slabou nebo zcela chybějící ji hodnotí 17 % žen, které rodily v porodnicích, což značí poměrně vysoké číslo. Téměř dvě třetiny žen navíc prohlašují, že by rády využily služeb laktační poradkyně. Poradenství o kojení by mělo podle ministerstva zdravotnictví být hrazeno ze zdravotního pojištění. V současnosti na něj pojišťovny přispívají z fondu prevence.
„Na základě šetření jsme zjistili, že názory a postoje žen do velké míry korespondují s politikou Ministerstva zdravotnictví zaměřenou na podporu kojení. Lze však vidět rezervy v angažovanosti zdravotníků v podpoře kojení v porodnicích. Zjištěné výsledky jsou tak cenným vodítkem pro práci Národní komise pro kojení,“ uvedla náměstkyně Alena Šteflová.
V Česku je po propuštění z porodnice kojeno 95,1 procenta dětí, bez dalších příkrmů 81 procent. Po šesti měsících je výlučně kojeno 16 procenta dětí a spolu s příkrmy necelých 38 procent. Po roce matky kojí už jen 15 procent dětí. Asi procento matek ze zdravotních důvodů kojit nemůže. „Problém jsou někdy dětští lékaři, kteří nesprávně hodnotí růst kojeného dítěte, a mohou doporučovat příkrm,“ uvedla Markéta Paulová ze Státního zdravotního ústavu.