Ministerstvo se vykrucuje z úhrady nákladů na systém kontroly léků

Skenování léků přináší lékárníkům nové náklady

Náklady lékáren spojené s kontrolou léků v souvislosti s takzvanou protipadělkovou směrnicí vyčíslila lékárnická komora na 640 milionů korun za první rok. Polovinu výdajů ponesou nemocniční lékárny. Největší část budou tvořit náklady na práci, lékárny musely pořídit i nové čtečky. Podle lékárníků není systém ani pár dní před spuštěním řádně připraven a otestován. Ministerstvo zdravotnictví navíc začalo couvat z úhrady nákladů na systém a podle lékárníků nedodrželo slib.

Od 9. února budou mít farmaceutické firmy podle nařízení EU povinnost označit každý vyrobený lék speciálním kódem a přelepkou proti otevření. Zároveň data o každém balení nahraje do centrálního úložiště. Lékárník pak před vydáním ověří, že krabička nebyla otevřena a že kód je nahraný v úložišti.

„Lékárníci se na novou povinnost svědomitě připravují již od roku 2016, kdy se o protipadělkové směrnici začalo diskutovat. Aktivity Komory však byly značně omezeny nejasnostmi okolo celého systému, které bohužel trvají až do dnešního dne. Dřívější průběžná upozornění ČLnK, že systém nebude při svém startu zcela funkční, se bohužel staly realitou. Po zhodnocení rizik bude při výdeji léčivých přípravků i nadále primárním cílem lékárníků pacient a zajištění jeho léčby,“ uvedl ke spuštění protipadělkové směrnice PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

„Prodloužení času znamená nutnost skenovat každou krabičku. Dříve stačilo vybrat jeden čárový kód z vícenásobného balení a zapsat počet,“ uvedl nemocniční lékárník z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Martin Šimíček. Ve veřejných lékárnách to podle něj bude znamenat vzít balení léku do rukou asi 2,5krát častěji, v nemocnici až čtyřikrát. „Zabere to ale pětkrát více času,“ dodal Šimíček. Nemocnice podle něj bude muset přijmout několik zaměstnanců na ověřování léků a zvažuje i přijetí administrativní síly.

Někteří výrobci vytiskli bezpečnostní kódy už na dříve vyrobená balení, podle lékárníků ale kódy často nefungují. Ze 42 balení náhodně vybraných léků na předpis se podle Šimíčka před týdnem podařilo ověřit jen 27. U ostatních systém hlásil chybu. Pokud by měl lékárník postupovat striktně podle směrnice, nesměl by lék pacientovi vydat a musel by problém ohlásit výrobci. Ten by pak měl 14 dní na jeho vyřešení.

Pouhých pár dnů před začátkem ověřování podle lékárníků reálně hrozí, že bude velké množství balení léčivých přípravků neověřitelných. Nikoli však z důvodu výskytu padělků, proti kterým je nová legislativa namířena, ale především kvůli nesplnění povinnosti části výrobců nahrát identifikátory balení léčivých přípravků do systému včas. ČLnK zdůrazňuje, že pokud k této situaci dojde, zájem na zajištění léčby pacientů bude lékárníky nadřazen striktnímu dodržování nové legislativy.
„Představenstvo ČLnK již koncem ledna doporučilo svým členům a provozovatelům lékáren, aby v případě, že po 9. únoru bude neověřitelné takové množství léčivých přípravků, že bude ohrožen přístup pacientů k léčbě, upřednostnili zájem pacientů před povinnostmi vyplývajícími z nařízení FMD. Pacientům by měla být vydána i balení, která se nepodaří ověřit,“ vyzývá prezident ČLnK PharmDr. Lubomír Chudoba.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že to do konce letošního roku lékárníci dělat nemusí a lék mohou pacientovi vydat. „Pokud mají jistotu, že lék odebírají od ověřeného distributora,“ řekl ministr Adam Vojtěch (za ANO). Výrobci ale mají být pokutováni za nenahrané kódy hned od počátku. „Jsem rád, že pan ministr pochopil a dal na vědomí veřejnosti, že směrnice není připravená,“ uvedl prezident ČLnK.

Lékárníci namítají, že na ně stát klade čím dál víc povinností, které jim ale finančně nekompenzuje. Ministerstvo uvedlo, že platby lékárnám byly pro letošní rok navýšeny o 500 milionů korun, podle Chudoby to ale bylo za jiné úkony. Žádají proto za ověření každé krabičky léku pět korun navíc od zdravotních pojišťoven. „Rozhodně by to ale neměl hradit pacient,“ řekl Chudoba.

Ministerstvo s jejich interpretací nesouhlasí. „Lékárníci se nakonec se zdravotními pojišťovnami dohodli na růstu hodnoty signálního výkonu za výdej léčiv na rok 2019 a dalších opatřeních, které dohromady lékárenskému segmentu přinesly více než půl miliardy korun navíc. Předpokládáme tedy, že to zahrnuje i kompenzaci nákladů spojených s protipadělkovým nařízením,“ sdělila mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová. Další požadavky podle ní může ČLnK uplatnit v zahájeném dohodovacím řízením s pojišťovnami o úhradách na příští rok.

S tím ale nesouhlasí lékárnická komora. „Bohužel se nejedná o žádné nové finanční prostředky, které by pokryly náklady související s protipadělkovou směrnicí. Částka zmiňovaná ministerstvem zdravotnictví je víceméně jen přesunem peněz, které byly lékárnám odebrány odjinud. Zhruba 80 milionů připadlo na taxu laborum, která se několik let nenavyšovala. Jde o přípravu individuálních magistraliter přípravků. Menší část finančních prostředků, maximálně do výše 48 mil. Kč půjde na podporu zachovaní činnosti venkovských jedinečných lékáren, reálně se to ale může týkat pouze 70 lékáren v celé republice. A v případě signálního výkonu se nejednalo o nove finanční prostředky, ale o pouhé přerozdělení stávajících cca 300 mil. korun, přičemž je nutné poznamenat, že lékárny nedostávají proplaceno cca 14-15 % těchto výkonů a navíc z částek odvádějí daň. To znamená, že nedošlo k téměř žádnému navýšení. Nově uložené povinnosti ověřování pravosti léčiv opravdu nejsou lékárnám hrazeny vůbec. Kdyby ale MZd dodrželo slib náměstka Vrubela o přidání jedné miliardy korun, pak by náklady FMD byly uhrazeny, k tomu bohužel nedošlo,“ upřesnil novinám ZE ZDRAVOTNICTVÍ prezident Chudoba.

V lékárně Fakultní nemocnice u Sv. Anny v Brně otestovali lékárníci dne 30. ledna celkem 42 balení léků. „K pozitivnímu ověření došlo ve 27 případech, u zbývajících 15, tj. u více než třetiny, došlo k nahlášení chyby. Lékárník by tedy tyto přípravky dle nové legislativy nesměl vydat,“ popisuje současnou situaci viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D. a dodává: „V českých lékárnách se doposud nikdy padělané léky neobjevily, a přesto tato chybná hlášení naznačují, že by se o padělek jednat mohlo. Přitom jde pouze o nepřipravenost výrobců léčiv.“

V Česku se ročně v lékárnách vydá asi 260 milionů balení léků, z nichž asi polovina je předepsána na recept. Očekávalo se, že systém hlášení podezření na padělky bude upozorňovat na jedno až pět procent z nich. Podle Jana Šípka z firmy vyrábějící software pro lékárny se ale zatím nedohodlo, jak se lékárník dozví, že výrobce problém s kódem nahlášeného léku vyřešil a zda bude možné ho vydat.