Čeští pacienti, kteří bojují s leukémií, často musí spoléhat na dárce krvetvorných buněk ze zahraničí, například z Izraele nebo USA. Tato realita je běžná v mnoha státech, zejména menších zemích jako je Česká republika. Přeprava těchto život zachraňujících tkání z větší vzdálenosti je náročná a finančně náročná.
I když je nejdůležitějším kritériem najít nejvhodnějšího dárce bez ohledu na jeho původ, českým pacientům by bylo potřeba nalézt více domácích dárců.
Podle Marie Kuříkové, vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk v IKEM, až 60 procent dárců je ze zahraničí, což není způsobeno nedostatkem českých dárců, ale spíše tím, že Česká republika je malá země a variabilita genů je omezená.
Tento trend je zřejmý i v jiných zemích. Zvýšení podílu českých dárců by však mohlo pomoci. V minulém roce bylo zjevné, jak důležité je pro české pacienty Německo, ze kterého pocházela většina dárců nebo z Polska. Více než 81 procent transplantací kostní dřeně bylo prováděno s dárcem ze zahraničí. Pouze 18 procent transplantací bylo provedeno s českými dárci pro české pacienty.
Doktoři vždy vybírají nejvhodnějšího dárce bez ohledu na národnost. Je výhodné, aby se třetina až čtvrtina dárců nacházela v našem registru, protože to je levnější a logisticky jednodušší. Nicméně pravděpodobně není možné dosáhnout toho, aby dárci z našeho registru tvořili 60 procent, uvedl primář Pavel Jindra z FN Plzeň a vedoucí lékař Českého národního registru dárců kostní dřeně. V Česku existují dva registry, jeden v Plzni a druhý v Praze.
Dárce poskytuje svou dřeň bezplatně. Jeho vyšetření, odběr buněk v cizině a převoz do Česka však vyjdou pojišťovnu u pacienta, který dřeň potřebuje, v přepočtu až na půl milionu korun. To pro odběry v tuzemsku neplatí.
Náklady spojené s testováním a vyšetřením platí přímo centra zřizující národní registry dárců ze sponzorských darů.
Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna loni uhradila 30 převozů kostní dřeně ze zahraničí, což s veškerou péčí vyšlo na téměř 11,2 milionu korun. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra dala loni za kostní dřeň pro 50 klientů asi 15 milionů.
Úspěšnost dosahuje 80 procent
Pro většinu tuzemských pacientů s leukémií se daří vhodné tkáně najít. Úspěšnost sahá k 80 procentům. Je to ale hra s časem, zásadní je zajistit dárce včas. Nemoc může postupovat rychle. Větší zapojení Čechů by mohlo šance na rychlejší transplantaci zvýšit.
„Pokud má obdarovaný unikátní, vzácné transplantační znaky, nalezení dárce je obtížnější. Čím víc dárců máte, tím líp si můžete vybrat,“ dodal Jindra.
Podobně se vyjadřuje bývalý ministr zdravotnictví a dětský hematolog Jan Blatný z Fakultní nemocnice Brno. Říká, že i když je logistika přepravy kostní dřeně z ciziny složitější než v rámci jedné země, je standardizovaná a funguje efektivně. Nicméně to neznamená, že by bylo dostatečné množství dárců a že každý pacient najde svého dárce včas.
Převoz kostní dřeně z Austrálie, USA nebo Británie je organizačně náročnější. Veškeré plány musí být uskutečněny tak, aby kostní dřeň dorazila k pacientovi do 48 hodin, maximálně do tří dnů. Většina dárců pochází z Německa nebo Polska, kam jsou posílány sanitky s personálem, který má zkušenosti s touto činností. V případě delší vzdálenosti je kostní dřeň přepravována letadlem v chladicí tašce, ale stále se to stihne.
V České republice existuje více než 150 tisíc aktivních dárců, ale každý rok několik stovek lidí vyřadí z registru kvůli věku. Zdraví lidé mladší 40 let (v Plzni mladší 35 let) se mohou přihlásit jako dárci.
Česko ve srovnání s jinými zeměmi není v nejhorší situaci. Například Francie má značné nedostatky v této oblasti, kdy kostní dřeň od francouzských dárců dostane pouze necelých sedm procent krajanů. Rakousko dokáže pokrýt jen mírně přes 11 procent svých pacientů.