Zavedení spotřební daně u tzv. psychomodulačních látek, mezi které patří i kratom (Mitragyna speciosa), by podle odborníků mohlo představovat efektivní nástroj regulace s významnými přínosy pro veřejné zdraví i státní rozpočet. Think tank Racionální politiky závislostí odhaduje potenciální výnos v řádu několika miliard korun ročně. Tyto prostředky by podle expertů mohly být cíleně využity na primární prevenci, adiktologické služby a edukaci populace.
Debata se znovu otevřela po vyjádření premiéra Andrej Babiš, který upozornil na absenci spotřební daně u kratomu a avizoval potřebu další diskuse o jeho regulaci.
Psychomodulační látky: specifická kategorie s nízkým rizikem
Současná česká legislativa rozlišuje tři kategorie látek – zakázané, zkoumané a psychomodulační. Právě poslední skupina zahrnuje látky s relativně nízkým rizikovým profilem při kontrolovaném užívání. Kratom, obsahující především alkaloidy mitragynin a 7-hydroxymitragynin, vykazuje částečnou agonistickou aktivitu na opioidních receptorech, což vysvětluje jeho analgetické i stimulační účinky v závislosti na dávce.
Z pohledu adiktologie je kratom vnímán jako látka s nižším potenciálem pro rozvoj závislosti než klasické opioidy, nicméně riziko vzniku návykového chování a nežádoucích účinků, například gastrointestinálních obtíží, poruch spánku či psychických symptomů, nelze vyloučit.
Legální dostupnost kratomu pro dospělé osoby od listopadu loňského roku umožňuje jeho regulovaný prodej za definovaných podmínek, včetně omezení věku a požadavků na kvalitu.
Ekonomické nástroje a veřejné zdraví
Zavedení spotřební daně je v oblasti regulace návykových látek dlouhodobě považováno za jeden z nejúčinnějších nástrojů snižování jejich dostupnosti a spotřeby. Tento princip je uplatňován například u tabákových výrobků či alkoholu.
Podle odborníků by obdobný přístup u kratomu mohl snížit jeho atraktivitu zejména pro mladší uživatele citlivé na cenu, generovat stabilní příjmy pro financování preventivních programů a zároveň umožnit lepší kontrolu trhu bez nutnosti jeho kriminalizace.
Zdanění tak představuje kompromis mezi ochranou veřejného zdraví a zachováním kontrolovaného legálního trhu.
Rizika restriktivního přístupu
Odborníci zároveň varují před potenciálními negativními dopady plošného zákazu. Z hlediska veřejného zdraví je klíčovým rizikem přesun uživatelů do nelegálního prostředí, kde chybí jakákoliv kontrola kvality, složení či dávkování.
Takový vývoj může vést k vyššímu výskytu intoxikací a zdravotních komplikací, nárůstu užívání neznámých nebo syntetických substitutů s vyšším rizikovým profilem a omezení možností preventivního působení i kontaktu se systémem zdravotní péče.
Zkušenosti z oblasti adiktologie přitom opakovaně ukazují, že prohibiční přístup může vést k nežádoucím vedlejším efektům, včetně rozvoje černého trhu.
Stabilita regulace a dopady na praxi
Dalším důležitým aspektem je stabilita regulačního prostředí. Subjekty působící na legálním trhu s kratomem již investovaly do splnění legislativních požadavků, včetně licencí a kontrolních mechanismů. Náhlé zpřísnění nebo zákaz by mohl narušit důvěru v regulatorní rámec a vést k právním sporům.
Podle odborníků je proto vhodnější cestou postupná optimalizace stávající regulace, posílení kontrolních mechanismů a důsledné vymáhání pravidel, než jejich radikální změna.
Odborný pohled
Na formování současného přístupu k psychomodulačním látkám se dlouhodobě podílejí přední čeští adiktologové a odborníci na drogovou politiku. Debata se tak posouvá směrem k hledání vyváženého modelu, který kombinuje regulaci, ekonomické nástroje a ochranu veřejného zdraví.
Z pohledu zdravotnické a adiktologické praxe se jako nejefektivnější přístup jeví regulovaný legální trh doplněný o ekonomické nástroje, jako je spotřební daň, a cílené preventivní programy. Plošný zákaz kratomu by naopak mohl vést k nárůstu zdravotních rizik a oslabení kontroly nad jeho užíváním v populaci.
Zdroj: ČTK