Prezident Milan Kubek hovořil v krátkém předsjezdovém rozhovoru o prioritách a tématech, která budou rezonovat na sjezdu ČLK v brněnském hotelu Voroněž. Komora bude podle slov Kubka dále bojovat za co nejlepší profesní i ekonomické podmínky pro lékaře, nezapomíná ani na pacienty. Kubek zhodnotil práci ministra Adama Vojtěcha v souvislosti s prací ČLK, řeč přišla i na aktuální problémy i letité bolesti zdravotnictví.
Pane prezidente, který z bodů závěrečné zprávy o činnosti ČLK byste vybral pro vás jako nejdůležitější?
Určitě to, že Lékařská komora je jednotná, silná, sebevědomá, ekonomicky stabilizovaná a zcela nezávislá na politických vlivech zvenčí. Je garantem kvality lékařské péče a strážcem etiky výkonu lékařského povolání. Hájíme zájmy českého zdravotnictví včetně dostupnosti kvalitní a bezpečné lékařské péče pro pacienty. Bojujeme za to, aby lékaři měli co nejlepší profesní i ekonomické podmínky pro výkon svého povolání. Zkrátka snažíme se podle svých možností a sil plnit to, co nám ukládá zákon o komoře.
Co očekáváte od letošního sjezdu?
Byl bych rád, kdybychom se shodli na následujících prioritách i na tom, jak se budeme společně snažit tyto úkoly plnit:
– Vybudovat Dům lékařů se vzdělávacím centrem komory
– Vytvořit vzdělávací portál komory s rozvojem e-learningu a celoživotního vzdělávání lékařů
– Provázat registr ČLK s Národním zdravotním informačním systémem ÚZIS
– Bránit tomu, aby násilná elektronizace poškodila lékaře, snížila dostupnost lékařské péče a odosobňovala medicínu
– Chránit pacienty před nelegální prací cizinců
– Snažit se očistit lékařský stav od podvodníků a šarlatánů
– Bojovat proti zbytečné administrativě
– Snažit se o kultivaci právního a ekonomického prostředí ve zdravotnictví
– Nepřipustit rozvrat specializačního vzdělávání a podporovat mladé lékaře
– Bojovat za spravedlivější ohodnocení lékařské práce a za dodržování zákoníku práce v nemocnicích
– Snažit se sjednocovat lékaře či alespoň bránit jejich rozdělování
– Bojovat za udržení autonomie lékařského stavu
Bylo by možné vybrat jednu, případně více priorit pro následující období, co chystá komora dále?
V každém případě se budeme snažit především naplňovat tyto naše strategické cíle:
– Bezpečná, kvalitní a dostupná lékařská péče pro každého, kdo ji potřebuje
– Spravedlivá cena práce a slušné profesní podmínky pro všechny lékaře
– Kvalitní a pro lékaře dostupné vzdělávání
– Zachování profesní autonomie a důstojnosti lékařského stavu
– Podpora ideálů humanity, solidarity a demokracie
Vyčerpala podle Vás Úhradová vyhláška pro rok 2020 skutečně ekonomické možnosti systému směrem k poskytovatelům zdravotní péče nebo zůstávají zbytečné rezervy?
Personální krizi a porušování právních předpisů pozoruje každý z nás na svém či okolních pracovištích. Zdravotnictví se přitom paradoxně rozpadá v situaci, kdy ekonomika několik let po sobě šlape jako hodinky. Kdy jindy měla vláda zajistit zvýšení přísunu peněz do zdravotnictví, kdy jindy mělo ministerstvo udělat pořádek v úhradách a vytvořit podmínky pro to, aby prosperovala zdravotnická zařízení a lékaři, o jejichž služby je zájem. Tedy aby si mohli dovolit slušně zaplatit zaměstnance a současně i investovat do lepšího přístrojového vybavení. Vždyť obojí je v zájmu pacientů, kterých má pan ministr plná ústa.
Místo aby rostl a v souladu s vládními sliby se postupně přibližoval k vyspělým zemím, podíl zdravotnických výdajů na HDP klesá, a to ještě desítky miliard z těchto peněž s požehnáním vlády hromadí pojišťovny na svých účtech.
Právě nespokojenost s výsledkem dohodovacího řízení a s návrhem úhradové vyhlášky byla jedním z důvodů, proč se ČLK zapojila do aktivity Krizového štábu – 9 proti kolapsu zdravotnictví. Podporovali jsme nemocnice i domácí péči, tedy ty poskytovatele, kteří se s pojišťovnami nedohodli, a navíc jsme se snažili prosadit zvýšení úhrad pro všechna zdravotnická zařízení nad rámec úhradové vyhlášky o 5 %. Splnění požadavku komory, by stálo 17 miliard korun, což by nebyl žádný problém pro pojišťovny, na jejichž účtech bude na konci roku ležet cca 60 miliard.
Uspěli jsme částečně, místo 5 % jsme vybojovali jen 1,5 %. Pokud by nám „kolegové“ z některých sdružení soukromých lékařů, kteří upřednostnili zájem ministra zdravotnictví před zájmy soukromých lékařů, nepodráželi nohy, mohli jsme vybojovat více. Škoda. Ty peníze mohly přispět k personální stabilizaci zdravotnictví.
Co podle Vás stálo za vyřazením ČLK z Rady poskytovatelů, o kterou se ministr zdravotnictví mediálně opřel při jednáních o úhradách?
Česká lékařská komora byla členem Rady poskytovatelů až do změn, které v lednu 2018 provedl ministr Vojtěch. Navzdory našim opakovaným žádostem nám členství již nebylo umožněno. Stalo se tak bez ohledu na skutečnost, že ČLK-o.s., jehož prostřednictvím lékařská komora hájí zájmy svých členů, disponuje několika tisíci plných mocí pro dohodovací řízení a to v několika segmentech poskytovatelů.
Ministr Vojtěch se projevuje jako nevyzrálá osobnost. Zdravotnictví příliš nerozumí, chybí mu sebedůvěra a nadhled, a tak každou kritiku či projev nesouhlasu považuje za útok proti své osobě. Proto se obklopuje pouze těmi, kdo mu pochlebují.
Jak byste zhodnotil působení současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha v rezortu?
Kriticky a netajím se tím. Letos jsem o svých výhradách k činnosti či spíše nečinnosti ministerstva zdravotnictví již třikrát informoval předsedu vlády Ing. Babiše. Dvakrát to probíhalo za přítomnosti ministra Vojtěcha, který neřeší zásadní problémy resortu, nespolupracuje s ČLK a za zády profesní samosprávy jedná s organizacemi, které jsou méně reprezentativní a nemají odvahu či zájem na problémy upozorňovat. Veškeré návrhy a připomínky komory jsou ignorovány či odmítány.
Zatím poslední jednání na toto téma skončilo po útocích ministra zdravotnictví na legitimitu prezidenta ČLK bez výsledku, neboť ministr Vojtěch žádné pochybnosti o své práci nepřipouští a předseda vlády Babiš mu důvěřuje.
Útoky ministra Vojtěcha na vedení komory nejsou ničím jiným než odvetou za to, že nahlas upozorňujeme na problémy zdravotnictví a tím narušujeme vypiplávaný obraz „úspěšného“ ministra.
Přesčasy a s tím spojené porušování Zákoníku práce je letitý problém, jak se k řešení staví současné vedení ministerstva zdravotnictví?
Máte pravdu. Zákoník práce je v nemocnicích plošně porušován a někteří cizinci ze zemí mimo EU navíc pracují v nemocnicích, lázních i léčebnách nelegálně bez aprobačních zkoušek a bez řádného odborného vedení. Ministerstvo toto nezákonné jednání kryje a s komorou nespolupracuje.
Podle poznatků ČLK dochází k plošnému porušování ustanovení týkajících se povoleného množství přesčasové práce lékařů. Zároveň významná část nemocnic a léčeben nesplňuje podmínky personálního vybavení, které jim jako poskytovatelům zdravotních služeb předepisuje vyhláška č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. ČLK nemá zákonnou kompetenci kontrolu personálního vybavení poskytovatelů lékařských služeb provádět, přičemž změnu příslušné legislativy požaduje po ministerstvu zdravotnictví marně již minimálně deset let.
Lze v tomto případně očekávat nějakou pomoc ze strany MPSV?
Jsem skeptický, ale snažili jsme se. Již počátkem ledna jsem požádal ministryni práce a sociálních věcí Maláčovou o provedení plošné kontroly dodržování Zákoníku práce a dalších právních předpisů, zejména vyhlášky o minimálním personálním vybavení a pravidel zaměstnávání cizinců ve všech nemocnicích a léčebnách v České republice. S paní ministryní jsem poté o tomto problému opakovaně diskutoval.
V únoru jsem pak od ní obdržel dopis s informací, že se v dané věci obrátila na ministerstvo zdravotnictví a navrhla svolat společné pracovní jednání vedení ministerstva práce a ministerstva zdravotnictví. Toto jednání by se mělo především zabývat otázkou odstranění nedeklarované práce přesčas. Do pracovního jednání by se měly zapojit i další subjekty, především zřizovatelé zdravotnických zařízení (kraje, obce), odbory (OSZSP a LOK-SČL) a ČLK. Do dnešního dne se však nic nestalo.