Jako první v Česku úspěšně odzkoušeli a zavedli metodu testování získané buněčné imunity proti onemocnění covid-19 vědci v Brněnském centru ICRC. Metoda mezinárodního centra při Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je klíčová k získání informací o buněčné imunitě. Vědci se snaží izolovat buňky, které mohou být léčbou nemoci covid-19. Centrum teď hledá vhodné dobrovolníky, kteří už nemoc prodělali.
K testování získané buněčné imunity proti nemoci covid-19 používají vědci tzv. peptivátory. Ty jsou odvozeny od proteinů, které virus nese ve své struktuře.
„Po styku peptivátoru s buňkami pacienta, který se s virem setkal, přesněji s podskupinou T-lymfocytů, jsou tyto lymfocyty schopny produkovat IFNy. IFNy v organismu dokáže navodit usmrcení buněk napadených virem, a zesílit odpověď imunitního systému,“ popisuje docentka Irena Koutná, vedoucí Centra buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC.
Podle ní lze takové lymfocyty pokládat za paměťové a přetrvávající v těle pacienta dlouhodobě, mnohem déle než protilátky.
„Vyizolování těchto specifických lymfocytů z krve pacienta, který onemocnění prodělal, a jejich transplantace, je obecně považováno za velmi slibnou léčbu onemocnění covid-19,“ dodává Koutná.
Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně hledá dobrovolníky, kteří prodělali nemoc covid-19, byli pozitivně testováni na přítomnost viru a nyní jsou již evidováni jako uzdravení. Pokud se najdou takoví zájemci a chtějí pomoci s výzkumem onemocnění covid-19, měli by napsat své telefonní číslo na mailovou adresu ctef-cgmp.icrc@fnusa.cz. Obratem se s nimi spojí pracovníci laboratoře, odešlou jim dotazník a informovaný souhlas. Následně se s nimi domluví na odběru 10 ml krve.
Laboratoře ICRC se soustředí i na výrobu aktivovaných T- lymfocytů pro léčbu infekcí u transplantovaných pacientů, u kterých antivirotika proti CMV a EBV nefungují.
„Doposud pacient, který nereagoval na léčbu antivirotiky, nebyl léčitelný a v 99 procentech zemřel. Léky na potlačení imunitní odpovědi totiž kvůli transplantaci znemožňují aktivaci vlastního imunitního systému. Léčba je již ve světě i u nás pro celou řadu infekcí dostupná, pouze však ve speciálním režimu. Tento princip bychom chtěli v budoucnu použít i pro léčbu pacientů s covid 19,“ dodala Koutná.
„Jednalo by se o přímou transplantaci paměťových buněk dárce, který již nemoc prodělal a účinnou léčbu bez vedlejších účinků antivirotik,“ uvedla. „Nyní se budou vědci snažit získat co nejvíce vzorků krve vyléčených pacientů, aby mohli co nejpřesněji zjistit, jak se chová buněčná imunita v závislosti na průběhu tohoto onemocnění, a budou sdílet nové poznatky se světovou vědeckou komunitou. Budou také zjišťovat, jaké je procento paměťových buněk, které by mohly být potenciálně transplantovány. Bez těchto znalostí nelze přejít k vývoji samotného léčiva,“ uzavřela Koutná.