Mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace Lékaři bez hranic oznámila, že obnovila pátrací a záchranné operace v centrální části Středozemního moře. Loď Ocean Viking, která má na starosti záchranné operace ve Středozemním moři, už vyplula z francouzského přístavu Marseille na svou první misi. Informovala o tom agentura AFP. Na moře se tak vrací po dvouleté kampani zemí EU, jejímž cílem bylo zastavit prakticky veškerou humanitární pomoc na moři. To podle lékařů vedlo k úmrtím a utrpení lidí na útěku.
„Politici vám chtějí namluvit, že smrt stovek lidí na moři a utrpení tisíců uprchlíků a migrantů uvězněných v Libyi jsou přijatelnou cenou za jejich pokusy kontrolovat migraci,“ uvedl Sam Turner, vedoucí pátracích a záchranných operací a libyjské mise Lékařů bez hranic. „Tvrdá realita je však taková, že zatímco hlásají konec takzvané evropské uprchlické krize, vědomě ignorují humanitární krizi, kterou jejich politika udržuje v Libyi a na moři. Těmto úmrtím a utrpení je možné zabránit, a dokud budou pokračovat, nebudeme jen nečinně přihlížet.“
Nová loď „Ocean Viking“, kterou provozují Lékaři bez hranic ve spolupráci s organizací SOS MEDITERRANEE, zamíří do centrální části Středozemního moře na konci tohoto měsíce.
V centrálním Středozemním moři nezůstala už skoro žádná humanitární plavidla a od veškerých evropských pátracích a záchranných operací bylo upuštěno. Tato oblast je tak nejsmrtelnější uprchlickou trasou na světě. Jen během letošního roku tam zemřelo nejméně 426 mužů, žen a dětí. Před dvěma týdny zahynulo při ztroskotání jedné lodi 82 lidí. Komerční plavidla jsou ve složité pozici – mají povinnost zachránit lidi v ohrožení, a zároveň jim hrozí, že kvůli uzavření italských přístavů a neschopnosti zemí EU dohodnout se na mechanismu pro vyloďování, uváznou na celé týdny na moři.
Okolo libyjského Tripolisu zuří už přes tři měsíce boje. Více než sto tisíc lidí je kvůli nim vysídlených a uprchlíci a lidé na útěku uvázli v detenčních zařízeních. Zadrženi a bez možnosti uprchnout jsou vystaveni konfliktu a obávají se o vlastní životy. Útoky už za sebou zanechaly kolem šedesáti mrtvých. Humanitární evakuace z této země jsou kusé a neadekvátní. Nebezpečná cesta přes moře tak představuje jedinou možnou únikovou trasu.
Podle lékařů bez hranic evropské vlády porušují zákonné povinnosti a humanitární principy, ke kterým se zavázaly. A to tím, že podporují libyjskou pobřežní stráž, aby vracela zranitelné lidi zpět do Libye. V některých případech je vrací do stejných detenčních zařízení, ve kterých jsou zadržování lidé oběťmi střelby nebo leteckých útoků. Posledním takovým případem byl útok na detenční centrum Tajoura.
„Smyslem naší práce na moři je záchrana životů – to je to hlavní. Nebudeme však mlčet, když zranitelní lidé trpí. Po odsouzení zabíjení zranitelných uprchlíků a migrantů v Libyi evropskými lídry musí následovat obnovení oficiálních pátracích a záchranných operací, zajištění bezpečných přístavů pro vyloďování a okamžitá evakuace a uzavření veškerých detenčních zařízení,“ dodal Turner.
Dokud evropské vlády nepřijmou zodpovědnost za pátrací a záchranné operace, a pokud budou lidé z Libye utíkat, budou ve Středozemním moři zapotřebí humanitární lodě. Lékaři bez hranic se řídí humanitárními principy a je pro ně tudíž nepředstavitelné, aby se nepokusili tonoucí lidi zachránit a dopravit je do bezpečí. V něm mohou ti, kteří potřebují mezinárodní ochranu, požádat u relevantních úřadů o azyl.
Lékaři bez hranic působí ve více než 70 zemích světa, kde poskytují lékařskou péči a humanitární pomoc. Jsou mimo jiné přítomni v krizích, ze kterých lidé prchají, působí podél migračních cest a také v zemích, kam lidé na útěku přicházejí.