Lékaři by mohli mít při studium větší možnost výběru odborné praxe. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje změnu vyhlášky, která studium lékařů upravuje. Požadavky na změny vzdělávání byly součástí dohody mezi ministerstvem a zástupci lékařů, kteří loni na podzim protestovali proti pracovním podmínkám, zejména nadbytku přesčasů. Změna by mohla platit od ledna příštího roku, současní studující si budou moci vybrat, zda se chtějí řídit jejím novým nebo starým zněním.
Jako povinnou odbornou praxi musí medici ve všech základních oborech kromě pediatrie absolvovat dva měsíce v oboru anesteziologie a intenzivní medicína, dva měsíce chirurgie a dva měsíce oboru vnitřní lékařství. Pediatři místo dvou měsíců vnitřního lékařství stráví 23 měsíců praxe na pediatrii.
„Navrhovaná úprava přináší zejména možnost volitelnosti a následné variability struktury povinné odborné praxe, kdy je dána možnost přesunu maximálně dvou měsíců z každé části kolečka do povinné odborné praxe specifické pro každý základní kmen,“ píše se v dokumentu. Celkově si tak student může do odborné praxe přesunout až půl roku, pediatři čtyři měsíce. Zachovaná zůstane celková délka vzdělávání 30 měsíců.
Zároveň také medici nebudou muset absolvovat čtyři povinné teoretické kurzy na téma lékařské první pomoci, zdravotnické legislativy, etiky a komunikace, prevence užívání návykových látek a léčba závislostí a radiační ochrana. „Závěr plynoucí z praxe udává, že zejména mladí lékaři hodnotí tyto kurzy jako zbytné. S ohledem nejednoznačného přínosu těchto kurzů se navrhuje úprava ze všech základních kmenů kompletně vypustit,“ uvedlo ministerstvo.
Úřad si od změny slibuje zefektivnění školícího procesu a snížení administrativní zátěže. „Dále se díky dané volitelné struktuře povinné odborné praxe dostane školenci více odborné praxe v příslušném oboru, kterému bude následně věnovat svou budoucí specializaci,“ píše v materiálu.
Část lékařů, zejména mladší zaměstnanci nemocnic, loni vypověděla přesčasovou práci na protest proti plánovanému zdvojnásobení maximální možné doby odpracované jako dobrovolný přesčas. Nově jich měli mít až 832 hodin ročně. Vadilo jim také zrušení možnosti 24hodinové směny a kritizovali i systém vzdělávání. Protest ukončila v prosinci premiérem Petrem Fialou (ODS) zprostředkovaná dohoda mezi Českou lékařskou komorou (ČLK), lékařskými a zdravotnickými odbory, zaměstnavateli, ministerstvem a zdravotními pojišťovnami.
Ta lékařům kromě změny zákoníku práce garantovala navýšení platů od letošního roku, na něž slíbila Všeobecná zdravotní pojišťovna jako největší z pojišťoven vyhradit z rezerv tři miliardy korun. Přislíbeny byly také změny ve vzdělávání nebo sjednocení minimální platů a mezd zdravotníků. Na jeho podobě se strany zatím nedohodly, ČLK žádá pro lékaře 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy bez přesčasů, návrh ministerstva počítá s průměrně osmi hodinami přesčasů za týden. Znovu se strany sejdou 18. července.