Nedostupnost antibiotik je podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka primárně způsobena nadměrnou, výrobci neočekávanou spotřebou. Potýká se s ní celá EU. Podle lékařů a lékárníků nastal výpadek jednoho ze základních antibiotik a následoval dominový efekt, kdy postupně docházejí i léky, které lékaři začali předepisovat místo něj.
Podle Dvořáčka nejde o výpadek výroby farmaceutických firem. „Nedostupnost je primárně způsobena nadměrnou spotřebou, respektive spotřebou, která nebyla očekávaná,“ vysvětlil. Minulý týden se očekávala mimořádná dodávka penicilinu, dodávky na leden a únor by měly být zajištěné. Jedná se i o dovozu antibiotik z USA či Kanady. „Lékaři v této chvíli mají možnost mít alespoň jedno antibiotikum z každé skupiny,“ dodal. Dostupnost podle něj vyhodnotí ministerstvo každý pátek a pondělí, lékaři dostanou informace prostřednictvím svých profesních sdružení.
Ukázalo se podle něj, že pro řešení současné situace nestačí zprávy od výrobce, že omezil dodávky. „Začali jsme aktivně sledovat informace z elektronického receptu z hlediska spotřeby,“ dodal. Od distributorů pak stát chce získávat aktuální data o skladových zásobách. „Je to potřeba mít dostupné z celé Evropy,“ dodal. Firmy výrobu plánovaly podle roku 2019, řekl náměstek. Evropská populace ale je podle Dvořáčka k infekcím vnímavější, protože jim téměř nebyla v posledních letech covidu vystavena. „Je veliký skok ve spotřebě. A výroba pro celý svět není schopna pružně reagovat na celkovou poptávku,“ dodal.
Na tom, že problém nebude mít jednoduché řešení, se shodují zástupci lékařů i lékárníků. Chybí totiž antibiotika různých skupin i výrobců. „Když se objevil výpadek základního penicilinu, lékaři začali předepisovat jeho náhrady a vznikl dominový efekt,“ řekla mluvčí České lékárnické komory (ČLnK) Michaela Bažantová. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky výrobci léků plánují produkci podle spotřeby předchozích let, u antibiotik, která obvykle nejsou první volbou lékařů, proto s vyšším zájmem nepočítali.
Situace je podle nich podobná v celé Evropě. Různé léky chybí i v jednotlivých krajích ČR různě. Lékárníci na sociálních sítích popisují, jak se snaží od distributorů objednávat alespoň pár balení léků, které jsou zrovna dostupné. Lékaři pak volají často do blízké lékárny, jaký lék je k dispozici, ještě než ho pacientovi předepíšou. Bažantová, která je lékárnicí v menším severočeském městě, například blízké lékařce sama seznam posílá. Přestože odborníci dlouhodobě upozorňují, že na virové infekce antibiotika nepůsobí, jsou potřeba i v době současné epidemie chřipky a dalších infekcí postihujících dýchací cesty. Na začátku současné situace byl nedostatek jednoho z běžných typů penicilinu. „Na virózu se nepoužívají, ale používají se na komplikace,“ vysvětlil Šonka. Tělo oslabené chřipkou je například snadnějším cílem pro bakteriální zápal plic. Přestože výpadky léků nebyly nikdy výjimečné, situace je podle Šonky nyní horší než obvykle. „Za celou kariéru jsem nic takového nezažil,“ řekl. Problém je podle něj zejména v centralizaci základních účinných látek v několika málo továrnách v Asii. Problém v jedné tak postihne víc výrobců a mnoho typů léčiv.
Antibiotika lze zajistit i v cizině
Pokud výrobci nezvýší dodávky antibiotik do ČR, je možné podle Ministerstva zdravotnictví zajistit pro české pacienty i léky vyrobené původně pro cizí trhy. Dostupnost léků na horečku, které chyběly před Vánocemi, se podle ministerstva výrazně zlepšila. Na konci roku přišly statisíce balení, další desítky tisíc jsou plánovány na leden. „V případě nemožnosti navýšení dodávek na straně výrobce je Ministerstvo zdravotnictví připraveno využít všechny dostupné prostředky k vyřešení situace, včetně zajištění zahraničních alternativ a stanovení jejich mimořádné úhrady ze zdravotního pojištění po vzoru antivirotik proti covidu-19,“ řekl Jakub Dvořáček.
Podle ministerstva nehrozí, že by pacient žádná antibiotika nesehnal, dostupné jsou vždy alternativy. Lékaři ale někdy místo takzvaně úzkospektrých antibiotik, která zasahují konkrétní typy bakterií, musí kvůli výpadkům základních léků typu penicilinu předepisovat širokospektrá. U nich hrozí likvidace i užitečných bakterií ve střevech nebo v dlouhodobém horizontu vznik bakterií proti antibiotikům odolných. Ministerstvo připravuje komplexní řešení. Již dříve avizovalo novelu zákona o léčivech, která uloží výrobcům povinnost mít dvouměsíční zásobu. Věnuje se tomu i EU pod vedením švédského předsednictví. Vliv má ale také panika, kdy lidé léky skupují do zásoby.
„Procesy související s dostupností léčiv řeší SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv) každý den a veškeré informace sdílí s Ministerstvem zdravotnictví ČR. Vysoká nemocnost a výpadky dodávek trh s léčivy rozkolísaly. Situaci nyní může pomoci, když si každý z nás odnese z lékárny jen ty léčivé přípravky, které aktuálně potřebuje, a nebudeme si vytvářet velké zásoby léků, které třeba ani nespotřebujeme,“ uvedla ředitelka SÚKL Irena Storová.
Zdroj: ČTK