Dlouhodobé následky po prodělání covidu-19 mají nízké desítky procent nakažených včetně lidí, kteří stonali bez příznaků nebo jen lehce. Takzvaný long covid se podle odborníků nevyhýbá ani dětem. Je proto třeba se zaměřit na možnosti diagnostiky a léčby těchto lidí, napsali dnes v tiskové zprávě vědci z iniciativy Sníh.
„Pociťujete-li přetrvávající obtíže po prodělání covidu-19, konzultujte je s ošetřujícím lékařem, který určí vhodnost dalších vyšetření a případné léčby ve specializované ambulanci,“ uvedl internista a bývalý ředitel Karlovarské krajské nemocnice Petr Svoboda.
Mezi nejčastější dlouhodobé obtíže patří například vyčerpání, poruchy soustředění, bolest hlavy, ztráta čichu či chuti, dýchací obtíže, kašel, deprese, úzkosti či bolest svalů. Řada příznaků ale podle odborníků odezní sama.
Jen ve Velké Británii je podle nich více než 370 tisíc lidí, kteří se s následky potýkají ještě rok po nákaze, včetně tisíců dětí. Vědci upozorňují, že následky nemoci u nich mohou mít i podobu neurologických nebo imunologických změn.
„Při rozhodování o očkování dětí a mladých lidí by se měla brát v potaz nejen ochrana před akutními riziky prodělání covidu-19, ale i další faktory, jako je například ochrana před long covidem,“ dodal Svoboda.
Za největší riziko v současné době vědci považují rozšíření takzvané delta, tedy indické, varianty viru, která se šíří výrazně rychleji než původní koronavirus i jeho britská varianta, která v Česku převládla v lednu letošního roku. Je také spojena s vyšším rizikem hospitalizace a jedna dávka vakcíny proti ní neposkytuje dostatečnou ochranu.
ČTK, vlb