Lůžko následné péče není čekárna na konec, vyvrací mýtus Polzerová

MUDr. Zdenka Polzerová

Lidově jim říkáme LDN. Podle ředitelky Odborného ústavu Paseka, MUDr. Zdenky Polzarové, je to však pro zařízení dehonestující a zprofanované označení.  Z lůžek následné péče, jak se jim korektně v současnosti říká, prý totiž většina pacientů odchází domů. „Průměrná ošetřovací doba je okolo 50 až 60dnů,“ uvádí v rozhovoru pro odborný magazín Ze zdravotnictví primářka Polzarová. Přála by si ale pro pacienty prostředí odpovídající moderní době. To, co známe jako nadstandardní pokoje, by mělo být standardem, tvrdí. Stát ale více peněz dává nemocnicím než zařízením následné péče.

Co hrozí, pokud stát nezvýší zařízením následné péče příspěvky? Leželi by pacienti na chodbě?

Na chodbě by neleželi. Ale chátraly by budovy, nebylo by možné nakupovat nové vybavení, nenakupovaly by se přístroje, nemohla by se obnovovat lůžka, nebyly by polohovací pomůcky. O pacienta by bylo vždy postaráno, ale ne s komfortem hodným moderní doby. 

Na co si pacienti nejčastěji nyní stěžují?

Dá se říct, že jsou spokojeni s kvalitou zdravotní péče i personálem a většinou i s komunikací. Ale preferovali by méně lůžkové pokoje se sociálním zařízením.

Tedy to, co v současné době známe v nemocnicích jako nadstandardní pokoje?

Ano, dá se to tak říct. Pacienti by ale byli rádi, kdyby takové pokoje byly standard. Pokoje, které rekonstruujeme, se snažíme těmto standardům přiblížit.

Na stravu si nestěžují?

Chtěli by především větší pobytový komfort. Stížnosti na stravu moc nemáme. To dávám za příčinu kvalitě našich nutričních terapeutek. 

Jak se odchází z tohoto světa lidem v poslední fázi, když jsou v podmínkách, které nejsou ani standardní?

Co se týče pacientů v terminálním stádiu, tak pokud jsou v našem zařízení, vždy se snažíme, aby komfort měli.

Víme o případech, kdy zdravotní sestry nezvládly komunikaci a pobyt pacientům na LDN v této psychicky náročné době ztěžovaly svým jednáním, když například na staré lidi řvaly. Myslíte, že jde o selhání jednotlivců, nebo je to tím, že je zdravotnický personál finančně podhodnocený, nebaví ho ta práce a ústavy berou kdekoho?

Já bych řekla, že většinou je to selhání jednotlivců. Protože personál ve všech zařízení, co vím a znám, je školený v komunikaci. Ale samozřejmě nemůžete připravit personál vždycky na všechno.

Je personál finančně podhodnocen?

Já myslím, že na odděleních následné péče musí mít zdravotníci hlavně srdce, protože je to těžká práce.

Kolik berou zdravotní sestry v těchto zařízeních?

Zdravotní sestra má něco mezi 40 až 50 tisíci korunami v hrubém. To není úplně minimální mzda. Znám ale i zařízení, kde jsou všeobecné sestry ohodnocovány méně.

Když se dostanu na lůžko následné péče, je možné dostat se zpátky?

LDN je zprofanované a dehonestující, protože si v tom každý představí čekárnu na konec. Kdežto z lůžek následné péče se většina pacientů dostane zpátky. Průměrná ošetřovací doba je okolo 50 až 60dnů, za kterou se pacienti natolik zrehabilitují, že mohou jít do domácího prostředí.

Proč tam nemůžou jít rovnou a využít ošetřovatelek?

V domácí péči tyto služby jsou. Není jich ale tolik, aby dokázaly zabezpečit všechny pacienty. A někteří pacienti z pobytu na následné péči profitují. Rehabilitaci v domácích podmínkách po operaci velkého kloubu neuděláte. Pacienti staršího věku, kteří jsou po operaci velkých kloubů, končí na následné péči, kde rehabilitují, ale trvá to pomaleji než u mladších lidí, kteří jsou v kondici. Lidé mají zastaralý názor, že následná péče je LDN.

Marcel Mihalik