Zhoubný melanom patří mezi nejčastější nádory v Česku. Ročně přibývá tři tisíce nových případů, polovina se však daří zachytit včas. Nové terapie dramaticky zlepšují vyhlídky i pokročilých pacientů.
Zhoubný melanom představuje šesté nejčastější nádorové onemocnění v České republice. Statistiky ukazují alarmující čísla – s touto diagnózou v zemi žije přes 35 tisíc osob, každoročně přibývá asi tři tisíce nových případů a téměř 450 pacientů na nemoc umírá.
Profesorka Monika Arenbergerová z Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady upozorňuje na agresivní charakter onemocnění. ,,Melanom je jedním z nejagresivnějších kožních nádorů. Přibližně pětina pacientů přichází k lékaři pozdě, což dramaticky zhoršuje jejich vyhlídky,“ vysvětluje odbornice.
Nejčastěji nemoc postihuje osoby ve věku 70 až 74 let, ale ohrožuje i mladší generace. Polovina pacientů se nachází ve věkovém rozpětí 53 až 75 let a 17 procent nemocných umírá dokonce před šedesátkou.
Česká republika však patří mezi země s vyspělým systémem včasné detekce a v mezinárodním měřítku dosahuje nadprůměrných výsledků. Obsadila jedenácté místo v Evropě a čtrnácté na světě. Díky efektivní diagnostice vzrostl mezi lety 2019 a 2023 počet nově diagnostikovaných případů o více než čtvrtinu.
Ladislav Dušek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky zdůrazňuje klíčovou roli včasného záchytu. ,,U prvního stadia dosahuje pětileté přežití téměř sto procent, zatímco u čtvrtého stadia jen 29 procent. Úmrtnost se u nás stabilizovala díky prevenci, diagnostice a moderní léčbě,“ konstatuje ředitel.
V evropském kontextu způsobuje melanom osmdesát procent všech úmrtí na kožní nádory. V zemích EU bylo v roce 2020 diagnostikováno přes 116 tisíc nových případů, z nichž téměř 16 tisíc v pokročilém stadiu. Zatímco ještě v roce 2010 byla pětiletá míra přežití u nejzávažnějšího stadia v jednotkách procent, inovativní terapie situaci dramaticky změnily.
Moderní přístupy zahrnují imunoterapii nebo cílenou léčbu zaměřenou na konkrétní genetické charakteristiky nádoru. David Kolář z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu zdůrazňuje převratný význam těchto inovací pro pacienty, kteří by dříve neměli prakticky žádnou naději.
Pozitivní dopad nových terapií dokládá příběh pacientky Petry Cíchové, u níž se objevily metastáze v mozku i dalších částech těla. ,,Díky cílené biologické léčbě se stav stabilizoval a postupně se vracím k běžnému životu. Jsem přesvědčená, že mě zachránila,“ popisuje svou zkušenost.
Pandemie covidu však ukázala křehkost systému prevence. V letech 2020 a 2021 poklesl počet nových diagnóz pravděpodobně kvůli omezenému přístupu ke zdravotní péči, což mohlo u části pacientů zhoršit jejich vyhlídky.
Petr Arenberger z Dermatovenerologické kliniky připomíná důležitost základních preventivních opatření – vyhýbání se nadměrnému slunění, používání krémů s vysokým SPF a pravidelné kontroly u dermatologa. ,,Sledujte, jestli se znaménka nezvětšují, nemění barvu nebo nesvědí. Při jakýchkoliv změnách neprodleně vyhledejte lékaře,“ radí odborník.
Zdroj: ČTK