Miláčka lékařů eNeschopenku provází velké porodní bolesti

Elektronická neschopenka se „miláčkem lékařů“ zatím nestala. Foto: Úřad vlády ČR

Elektronická neschopenka se prvním dnem letošního roku rozběhla naplno. Pro pacienty tím končí obíhání lékaře a zaměstnavatele s papírem v ruce. Ostrý start systému ale provází velké problémy a zmatky. Praktičtí lékaři zvažují žalobu České správy sociálního zabezpečení. Lékařům vadí neuhrazené náklady s jejím zavedením. Ministerstvo zdravotnictví řeší problémy s přenášením povinnosti vystavit neschopenku na jiné lékaře.

„E-neschopenka bude miláčkem lékařů. Nikdo nebude tratit a všichni získají – pacienti, zaměstnavatelé, a dokonce i lékaři. Místo zdlouhavého vypisování zadají jen rodné číslo pacienta. Přitom zdravotní pojišťovna jim zaplatí totéž jako dnes. Takže stejně peněz za méně práce,“ prohlásila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Jenže praxe prvních dní ukázala na nejasnosti spojené s novým systémem. Start elektronické formy neschopenky je podle Sdružení praktických lékařů mírně řečeno velmi kostrbatý a provází jej řada vad.

Když se například praktický lékař snaží předat pacienta specialistovi – České správě sociálního zabezpečení trvá zpracování nově vystavené neschopenky řadu hodin. To znemožňuje předávání neschopenek specialistům nebo to, aby si neschopenku vystavenou v nemocnici mohl převzít praktický lékař.

Některé e-neschopenky tak v systému visí jako nezpracované více než 52 hodin a po tuto dobu s nimi není možné pracovat, například měnit dobu vycházek nemocného. Zmatky jsou také ve způsobu předávání e-neschopenky a pacient se tak ocitá ve vzduchoprázdnu, mimo systém. „Není jasné, kdo se o pacienta stará, kam má přijít na kontrolu, kdo mu dá lístek na peníze a kdo ji ukončí. A zda dostane peníze v době nemoci. Pacienti by se v takovém případě měli obracet na příslušné pobočky České správy sociálního zabezpečení. Bohužel první zkušenosti ukazují, že se ani tam pomoci nedočkají, protože tyto nedostatky systému e-neschopenek evidentně zaskočil i je,“ říká Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

Start systému je podle lékařů uspěchaný a bude se ladit minimálně půl roku až rok. „Spustit nevyzkoušený systém je vůči pacientům naprosto nezodpovědné. Jedna nejmenovaná fakultní nemocnice dokonce vydala pokyn svým specialistům, aby nevystavovali žádné e-neschopenky a posílali pacienty rovnou za praktiky,“ pokračuje Šonka.

Vystavení jedné standardní e-neschopenky trvá podle lékařů násobně déle než té papírové. „Máme tady bohužel i takové zkušenosti, že lékaři strávili s jednou e-neschopenkou až 40 minut. Trváme na elektronické neschopence, která je funkční a odpovídá naší praxi. Než začne skutečně fungovat, chceme mít možnost vystavit papírové neschopenky bez hrozby sankcí,“ shodují se zástupci praktických lékařů.

Požádají proto o urychlenou schůzku s vedením resortu MPSV a ČSSZ, na které budou požadovat, aby ČSSZ okamžitě zajistila distribuci papírových tiskopisů všem lékařům. „ČSSZ dosud trvá na tom, aby si lékaři tiskopisy chodili osobně vyzvedávat na pobočky, protože na jejich distribuci do ordinací nemá lidi a finanční prostředky. To Šonka považuje za naprosto skandální. „Budeme také chtít urychlené zrušení tzv. lístků na peníze, které jsou již zcela nesmyslné a přinášejí jen zbytečnou administrativní zátěž lékařů. Tu jsme ochotní snášet nejdéle do konce roku 2020. Od příštího roku je přestaneme vystavovat.“

„V souvislosti s dopady nového elektronického systému vystavování neschopenek se podle informací z terénu objevuje snaha přenášet povinnost vystavit neschopenku na jiné lékaře, než kteří jsou k tomu ze zákona povinni,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví.

„Podle zákona by břemeno této administrativní zátěže v podobě vypsání a vedení neschopenky měl nést vždy ošetřující lékař, který o pacienta pečuje. To se týká všech ambulantních lékařů, kromě záchranné a pohotovostní služby. Tím, že jsme dosud psali neschopenky za specialisty, jsme v podstatě porušovali zákon. Pacienti tak navíc trávili zbytečný čas na cestách mezi ordinacemi specialistů, kteří je léčili, a praktiků, jež jim vypisovali neschopenky,“ řekl už před spuštěním systému předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Praktičtí lékaři měli podle svých dat vystavit za minulý rok přibližně 1 800 000 neschopenek. Vypisováním dokladů za jiné lékaře tak měli strávit až 90 000 hodin. Běžně tak suplovali práci zubních lékařů, ortopedů, chirurgů, onkologů nebo urologů.

Podle ministerstva zdravotnictví má o vzniku dočasné pracovní neschopnosti u pojištěnce rozhodnout ten lékař, který vyšetřením zjistí, že pojištěnci zdravotní stav pro nemoc nebo úraz nedovoluje vykonávat dosavadní zaměstnání. To se má týkat zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných.

„Zákon o nemocenském pojištění tedy nijak nepočítá s variantou, že jeden lékař vyšetřením sice zjistí dočasnou pracovní neschopnost, avšak neschopenku nevystaví, předá jen tuto informaci praktickému lékaři s tím, aby ten vystavil neschopenku. Takový postup není v souladu se zákonem,“ uvádí ministerstvo. Podle zákona pak mají výjimku z povinnosti vystavit neschopenku pouze zdravotnická záchranná služba a lékařské pohotovostní služby.

Další případy, kdy a který lékař vystavuje neschopenku určuje zákon o nemocenském pojištění, může se tak jednat například o situaci, kdy je pojištěnec přijat k poskytnutí lůžkové péče nebo když je pojištěnci na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče.

Stejný ošetřující lékař, který neschopenku vystavil, ji pak vede i nadále, pokud bude nadále vyšetřovat a léčit pacienta z důvodu, pro který u něj rozhodl o dočasné pracovní neschopnosti.

Pokud však praktický lékař vyšetří pacienta a zjistí, že pacient není pro svůj zdravotní stav schopný výkonu povolání, a pošle jej na další vyšetření například do nemocnice, platí, že rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavuje praktický lékař. Tedy ten, který pracovní neschopnost zjistil jako první. „Nelze postupovat tak, že by jeden lékař odeslal pacienta k jinému lékaři jen za účelem vystavení eNeschopenky,“ dodalo ministerstvo.

Miláčka lékařů na dluh čeká žaloba

Ne všichni lékaři jsou však nástupem eNeschopenek nadšeni. Chtějí úhradu za vydání e-neschopenky, ačkoliv je v tom už dříve podpořil poslanecký výbor pro zdravotnictví, ministerstva práce i zdravotnictví úkon platit odmítají. Podle obou ministrů je to povinnost toho druhého.

Na neuhrazené náklady spojené se zavedením eNeschopenky, eReceptu a EET, upozorňuje už delší dobu Česká lékařská komora. „Pro jednotlivého soukromého lékaře jde o desítky tisíc korun ročně a o ztracený čas, který bychom mohli věnovat svým pacientům,“ uvedl v rozhovoru šéf komory Milan Kubek.

„Lékaři museli zakoupit speciální moduly ke svému zdravotnickému softwaru a platí za jejich provoz desítky tisíc ročně, stejně tak za práci IT specialistů, bez kterých se e-neschopenka neobejde. To jim, stejně jako jejich práci s vedením neschopenek, nikdo nehradí, vše dělají zadarmo. Pokud se s ČSSZ na úhradě nedohodneme, zažalujeme ji“ říká Šonka.

Podle zástupce všeobecných praktických lékařů Zlínského kraje Lubomíra Nečase jsou eNeschopenky málo připravené. „Protože za prvé, musíme tisknout další papír pro pacienta, ten budeme doplňovat ručně. To je jeden problém. Další problém je ten, že musíme stále řešit posílání nějakých lístků na peníze čtrnáctý den a další vždycky jednou za měsíc, což je naprosto zbytečné, protože jestliže je to elektronické, proč bychom měli znovu hlásit něco takového,“ uvedl Nečas. Další problém je podle něj ten, že lékařům nikdo nezaplatí náklady. Ty mají být na ordinaci kolem pěti až osmi tisíc korun. „Pak každý rok 1 000 korun bude platit každý lékař, aby mohl ten jeho modul v počítači fungovat,“ dodal Nečas.

„Stát tím ušetří prostředky za úředníky, kteří papíry zpracovávali. Práci přesune na lékaře a přitom se zdráhá jim tu práci zaplatit,“ uvedl předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.

Systém tzv. eNeschopenek znamená nahrazení stávajícího několik desítek let starého pětidílného papírového formuláře elektronickou komunikací mezi lékaři, zaměstnavateli a Českou správou sociálního zabezpečení. Projekt samotný se v praxi týká téměř 22 tisíc poskytovatelů zdravotních služeb, 280 tisíc zaměstnavatelů a 4,5 miliónů pojištěnců. Česká správa sociálního zabezpečení při jeho realizaci prokázala, že je nadále na špičce v elektronizaci státní správy.

Co říká § 57 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění

Ošetřující lékař rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti

a)   pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav pro nemoc nebo úraz (dále jen „nemoc“) nedovoluje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě, jde-li o vznik dočasné pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,

b)   pojištěnce, který byl přijat k poskytnutí lůžkové péče nebo kterému byla na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče,

c)   pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče, s výjimkou pojištěnce, který má nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství,

d)   pojištěnce, který nemůže pro poškození nebo ztrátu ortopedické nebo kompenzační pomůcky vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě, jde-li o vznik dočasné pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,

e)   pojištěnce v době nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství, jestliže mu závažné dlouhodobé onemocnění znemožňuje pečovat o dítě; dlouhodobým onemocněním se pro účely tohoto zákona rozumí takové onemocnění, které podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden měsíc,

f)   pojištěnky, která doložila potvrzením orgánu nemocenského pojištění, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné pojištěné činnosti, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu,

g)   pojištěnce, který byl uznán invalidním v prvním nebo druhém stupni, pokud u tohoto pojištěnce v den, který bezprostředně následuje po dni, jímž byla ukončena dočasná pracovní neschopnost podle § 59 odst. 2, nastala nebo trvá jiná porucha zdraví, než která byla důvodem uznání dočasné pracovní neschopnosti, anebo nastaly nebo trvají jiné důvody, které by odůvodňovaly uznání dočasné pracovní neschopnosti, a tato porucha nebo tyto důvody neumožňují pojištěnci vykonávat pojištěnou činnost.

Co se změní pro pacienty?

Pacienti už nebudou muset nést papírovou neschopenku zaměstnavateli. Informace, které vyplní lékař, se odešlou ČSSZ a zaměstnavatelé je budou mít k dispozici. Pacient nebude muset řešit nic dalšího a v klidu se léčit doma.

Co změní pro lékaře?

Lékaři nebudou muset vypisovat ručně celou neschopenku. Na základě rodného čísla pacienta se jim formulář vyplní sám. Lékaři vyplní pouze diagnózu, datum  začátku neschopnosti. Pacientovi jen vytisknou papír, na který napíšou termín další prohlídky.

Co se změní pro zaměstnavatele?

Zaměstnavatelé se o pracovní neschopnosti dozvědí prakticky ihned. Informovat se o ní můžou hned několika způsoby – automatizovaně prostřednictvím svého mzdového/personálního softwaru, a/nebo prostřednictvím datové schránky, kde budou mít podrobnější zprávu, případně prostřednictvím emailu, ve kterém kvůli ochraně osobních údajů budou informace stručnější, a dále též přímo na ePortálu ČSSZ s využitím k tomu vytvořených on-line služeb.