Ministerstvo zdravotnictví v současné době nepředpokládá, že by znovu předkládalo vládě Národní očkovací strategii 2025–2029 ani že by dokument zásadně přepracovalo. Strategie, kterou schválila v prosinci loňského roku předchozí vláda, podle vyjádření resortu zůstává v platnosti beze změn. Po jednání ministra zdravotnictví Adam Vojtěch se zástupci hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) to uvedla vedoucí tiskového oddělení ministerstva Renata Povolná.
SPD dokument dlouhodobě kritizuje. Předseda hnutí Tomio Okamura opakovaně uvedl, že strategie podle jeho názoru vytváří nepřijatelný tlak na občany, aby podstupovali očkování vakcínami, jejichž aplikace není zákonem povinná. Výhrady se týkají zejména podpory očkování proti sezónní chřipce a onemocnění covid-19. Podle Okamury SPD neproblematizuje tradiční a dlouhodobě zavedená povinná očkování, například proti spalničkám, černému kašli, záškrtu, tetanu nebo virové hepatitidě, odmítá však jakýkoli nátlak v případě nepovinných vakcín.
Ministerstvo zdravotnictví naopak zdůrazňuje, že strategie nezavádí žádná nová povinná očkování a plně respektuje princip dobrovolnosti, který je zakotven v programovém prohlášení vlády. Podle vyjádření resortu se účastníci jednání shodli na tom, že další debata o strategii bude probíhat věcně a s důrazem na data a ochranu veřejného zdraví. Dokument proto podle ministerstva není v tuto chvíli předmětem zásadních změn ani opětovného projednání vládou.
Sporným bodem zůstávají zejména ekonomické nástroje podpory očkování. Strategie pracuje s motivačními mechanismy, mezi něž patří například bonifikace zdravotnických zařízení při dosažení vyšší proočkovanosti pacientů, finanční motivace zaměstnavatelů nebo začlenění vakcinace do oblasti ochrany zdraví při práci. SPD tyto kroky interpretuje jako nepřímý tlak na občany, zatímco ministerstvo je prezentuje jako standardní veřejnozdravotní nástroje podporující prevenci a odpovědné chování v oblasti ochrany zdraví.
Resort argumentuje rovněž významnými socioekonomickými dopady infekčních onemocnění. Podle údajů uvedených ve strategii dosahují celkové roční ztráty způsobené infekcemi desítek miliard korun. Jako příklad je uváděna sezónní chřipka, která každoročně vyřadí z pracovního procesu více než 100 000 osob, průměrně na 13 dní, což představuje ekonomickou ztrátu blížící se dvěma miliardám korun ročně. Přesto se proti chřipce pravidelně očkuje přibližně sedm procent populace. Z pohledu ministerstva je proto cílem strategie zvýšit proočkovanost zejména u nepovinných vakcín a posílit odolnost společnosti vůči budoucím epidemiím či pandemickým hrozbám.
Pro zdravotnický sektor tak zůstává Národní očkovací strategie 2025–2029 platným rámcem pro další rozvoj vakcinační politiky. Přesto lze očekávat pokračující politickou i odbornou diskusi, zejména o míře a podobě motivačních mechanismů a o hranici mezi podporou prevence a vnímáním nepřímého nátlaku.
Zdroj: ČTK