Výdaje ministerstva zdravotnictví budou podle návrhu státního rozpočtu letos zhruba 18 miliard korun, tedy asi o čtvrtinu nižší proti rozpočtu schválenému předchozí vládou. Podíl úspor na celkovém rozpočtu má nejvyšší z resortů. Vláda Petra Fialy (ODS) dnes schválila jednomyslně návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard Kč. Pro očkování a pandemii je v rozpočtu vyhrazeno 3,5 miliardy Kč.
V rozpočtu na rok 2020, který neovlivnila epidemie koronaviru, mělo ministerstvo zdravotnictví k dispozici zhruba 9,4 miliardy korun. Pro letošní rok má mít více než dvojnásobek. Proti návrhu předchozí vlády, který byl 23,8 miliardy korun, má ušetřit více než 5,8 miliardy Kč. Nejvíc šetřit bude na provozních výdajích, které nový návrh rozpočtu snižuje téměř na polovinu. Místo 9,2 miliardy korun v roce 2021 a 9,07 miliardy Kč v původním návrhu si musí vystačit se 4,53 miliardy korun.
Ministerstvo počítá v rozpočtu s příjmy 6,9 miliardy korun z Evropských fondů. Z výdajů počítá se zhruba 1,83 miliardy korun na výzkum, vývoj a inovace a přibližně 770 milionů korun půjde na institucionální podporu výzkumných organizací. Náklady související s předsednictvím ČR Radě Evropské unie vyčísluje rozpočet na 3,3 milionu korun. S dalšími třemi miliony korun počítá na zahraniční rozvojovou spolupráci. Pro plnění pandemického plánu a očkování proti covidu-19 bude k dispozici 3,5 miliardy korun. Z rozpočtu ministerstva se platí provoz více než 70 státních institucí, jako jsou fakultní a psychiatrické nemocnice, léčebné a rehabilitační ústavy, Státní zdravotní ústav, Státní ústav pro kontrolu léčiv nebo krajské hygienické stanice.
Média v předchozích dnech informovala o dopisu ministerstva hygienickým stanicím, podle kterého měly propouštět část zaměstnanců. V každém kraji mělo jít o zhruba čtyři nebo pět lidí. Ministerstvo zdravotnictví informaci popřelo, podle něj šlo o dezinterpretaci. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes podle premiéra Fialy zopakoval, že zaměstnance hygienických stanic propouštět nebude. Opatření se podle něj mělo týkat neobsazených míst.
V rozpočtu se počítá s pokračováním 134 pracovních míst na krajských hygienických stanicích, které vznikly v době epidemie covidu-19, a s pokračováním 24 pracovních míst na ministerstvu pro projekt Chytrá karanténa. V rozpočtu na ně podle textového komentáře návrhu nejsou sice vyčleněné žádné finanční prostředky na platy, ale budou uhrazené z úspor.
Celkově však ministerstvo počítá s poklesem o 158 pracovních míst, která vznikla přechodně pro projekt Chytrá karanténa. Uspořit chce 78,3 milionu korun. Navíc vznikne 11 míst v agendě projektové kanceláře ministerstva a 14 míst pro administraci Národního plánu obnovy. Ministerstvo také ušetří za plat ministra, který je coby místopředseda vlády placený z peněz Úřadu vlády ČR.
Na platy celkově má podle návrhu rozpočtu ministerstvo zdravotnictví 2,5 miliardy korun, což je zhruba stejně jako loni. Návrh bývalé vlády počítal přibližně s 230 miliony Kč navíc. Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) plánoval nárůst platů právě na hygienických stanicích a Státním zdravotním ústavu. Platy zdravotníků se nehradí z rozpočtu ministerstva, ale z veřejného zdravotního pojištění. Od ledna vzrostly o šest procent.
Uspořit by ministerstvo mělo také například na výdajích na nákup vakcín proti koronaviru, které budou financované z nespotřebovaných výdajů loňského roku. Zároveň návrh počítá se zachováním výše plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku. Měsíčně stát posílá do systému veřejného zdravotního pojištění 1760 korun za děti, seniory, nezaměstnané a další státní pojištěnce. Původní plán byl částku o 200 korun zvýšit. Podle ministra financí Zbyňka Stajnury (ODS) bude úspora činit asi 14 miliard korun. „Budeme to řešit zákonem. Je to jednoduchá matematická úloha. Bude záležet na účinnosti zákona. Do doby účinnosti se bude platit podle rozhodnutí minulé vlády, po účinnosti zákona to bude jiná částka tak, aby průměr za rok odpovídal roku 2021,“ sdělil.
Veřejné zdravotní pojištění plánuje letos výdaje asi 440 miliard korun, pojišťovny budou hospodařit se schodkem, který dorovnají z rezerv. Obávají se ale, že pro příští rok budou téměř vyčerpané a další navýšení plateb za státní pojištěnce, které tvoří skoro třetinu příjmů systému, bude nutné. Zmrazení platby má řadu kritiků, například odbory nebo krajské nemocnice.
ČTK