Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje, že očkování zůstává klíčovým nástrojem ochrany veřejného zdraví, a varuje před poklesem proočkovanosti v České republice. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) vakcinace každý rok zachraňuje 3,5 až 5 milionů životů po celém světě.
„Očkování je jedním z nejúčinnějších a zároveň ekonomicky efektivních nástrojů, které máme k dispozici v oblasti veřejného zdraví,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Zdůraznil, že očkování nechrání jen samotné očkované osoby, ale díky kolektivní imunitě poskytuje ochranu i těm, kteří se očkovat nemohou, například malým dětem nebo lidem s oslabenou imunitou.
V České republice funguje systém pravidelného očkování podle očkovacího kalendáře, který je plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Díky dlouhodobě vysoké proočkovanosti jsou nemoci, jako jsou tetanus, dětská obrna či spalničky, dnes vzácné. Tento úspěch však paradoxně vede k tomu, že část populace mylně považuje očkování za zbytečné.
„V posledních letech se u některých typů očkování projevil mírný pokles motivace, protože lidé už nemoci nevidí a nevnímají jejich riziko,“ upozornilo ministerstvo zdravotnictví. Tento trend je nebezpečný, protože nemoci, které byly považovány za téměř vymýcené, se mohou rychle vrátit. Typickým příkladem jsou spalničky, které se v poslední době znovu objevily nejen v České republice, ale i v dalších evropských zemích.
Hlavní hygienička Barbora Macková vysvětlila, že pro udržení kolektivní imunity je u spalniček nebo černého kašle potřeba, aby bylo očkováno více než 95 % populace, u záškrtu pak 85 %. „V České republice těchto hodnot například u spalniček nedosahujeme, a proto se riziko nákazy zvyšuje,“ přiznala Macková. Pokles proočkovanosti znamená, že virus má šanci se šířit, což zvyšuje riziko ohnisek nákazy i u lidí, kteří se očkovat nemohli.
Problém se projevuje zejména u dobrovolných očkování, například proti chřipce. Podle Jana Kynčla ze Státního zdravotního ústavu je proočkovanost seniorů nad 65 let v České republice pouze kolem 20 %. To je ve srovnání se západní Evropou výrazně nízké – například v Rakousku, kde mají senioři také hrazenou vakcínu, dosahuje proočkovanost 80–90 %. Nízká proočkovanost u starší populace je nebezpečná, protože právě senioři patří k nejohroženějším skupinám, u kterých chřipka a její komplikace mohou vést až k úmrtí.
Ministr Vojtěch proto apeluje na všechny občany, aby očkování konzultovali se svými praktickými lékaři, kteří dokážou posoudit individuální zdravotní situaci a vysvětlit případná rizika. „Očkování není jen osobní ochranou, ale chrání celou společnost. Když se lidé přestanou očkovat, zvyšuje se riziko návratu nemocí, které jsme považovali za téměř vymýcené,“ uzavřel ministr.
Odborníci varují, že ztráta kolektivní imunity může mít vážné důsledky. I krátkodobý pokles proočkovanosti může vést k rychlému šíření infekčních nemocí. Proto je důležité nejen dodržovat pravidelná očkování podle kalendáře, ale i posilovat zájem o dobrovolná očkování, zejména u starších lidí a chronicky nemocných pacientů.
Zdroj: ČTK